Ostrava - Tragédie 118 ruských námořníků, kteří před čtrnácti lety zahynuli v atomové ponorce Kursk, inspirovala finského sochaře a multimediálního umělce Markuse Coopra k vytvoření neobyčejné instalace - oživlého stroje s pohyblivými sochami ze silikonu. Reflektuje neštěstí při námořních manévrech v Barentsově moři, kdy se moderní ponorka po výbuchu dvou torpéd proměnila v rakev. Rozměrné dílo přivezl umělec do galerie současného umění Plato v bývalém plynojemu v Ostravě-Vítkovicích.
Oživlý stroj a pohyblivé sochy připomínají Ostravě tragédii Kursku
Markus Cooper vytváří multimediální instalace, při kterých kombinuje technické, mechanické a vizuální prvky, zvuk, pohyb, světlo. Kromě Kursku už zpracoval například zkázu trajektu Estonia. Velmi důležité je pro něho i řemeslné zpracování. Celek vzbuzuje emoce, nutí člověka představit si, co námořníci uvěznění na dně ledového moře prožívali. Dvacet tři jich totiž výbuchy přežilo, v devátém oddílu ponorky se však nedočkali záchrany, mimo jiné proto, že ruská vláda zprvu odmítala pomoc ze zahraničí.
„Emocionálně to působí bezprostředně neobyčejně silně, námořníci se pohybují, ozývají se kovové zvuky. Dílo také odkazuje k dalším věcem, jako je otázka osobní oběti a hrdinství,“ řekl kurátor výstavy Ladislav Kesner. V Ostravě by podle něho mohli mít lidé pro takové téma velké pochopení. „Ve zdejších dolech se dost často odehrávaly podobné tragédie. Horníci uvěznění pod zemí čekali na záchranu, bojovali o život, projevovali hrdinství podobně jako ruští námořníci,“ vysvětloval Kesner.
Instalace přibližuje hodiny marného čekání na záchranu. „Je tam i tým záchranářů, které Rusové vyslali dolů pod hladinu, aby námořníky zachránili,“ říká autor Markus Copper. K jeho nejvýznamnějším dílům patří vedle Kursku napříkald Archanděl sedmi moří nebo Velrybářská stanice. Vytváří většinou masivní objekty či konstrukce z různých materiálů, jako je ocel, dřevo, guma, jejichž některé části se pohybují, vydávají hlasité zvuky a světelné efekty.
GALERIE
videogallery_447785
Ocelové stěny bývalého vítkovického plynojemu jsou pro instalaci Kursku mimořádně vhodné. Podle kurátora je i důvod, proč tuto instalaci, která je jinak součástí stálé expozice finského města Rovanyjemy, aktualizovat. „Významné přesahy tohoto díla, které se dotýkají ruské vojenské hrozby, jsou neočekávaným způsobem aktualizovány v souvislosti se současnými agresivními avantýrami putinovského režimu,“ je přesvědčen Kesner.Výstava potrvá do poloviny srpna. Plato současně představuje také laureáta Ceny Jindřicha Chalupeckého Vladimíra Houdka samostatnou výstavou nazvanou Kanoucí říše. Malíř se poprvé prezentuje i videem založeným na taneční performanci.