Tchien-an-men, kulky a opium. Svědectví Liao I-wua v češtině

Praha - Čínský mladík sám proti tanku. "Tenhle záběr se zapsal do dějin, protože ho náhodou zachytil zahraniční novinář. Prý když prezident Bush viděl, co se v Pekingu děje, neubránil se slzám. Ale tu noc bylo v čínských ulicích nespočet takových mladíků, které žádný objektiv nezvěčnil...," píše Liao I-wu o krvavém potlačení studentské demonstrace, které se odehrálo před 25 lety na náměstí Nebeského klidu v Pekingu. Čínský spisovatel žijící v exilu byl také tehdy jedním z nich a tehdejší události popisuje v knize, která vychází i česky.

Vychází kniha Liao I-wua o pekingském masakru (zdroj: ČT24)

Noc ze 3. na 4. června, kdy komunistická vláda nechala zmasakrovat stovky, možná i tisíce civilistů, především studentů, znamenala pro tehdy vydávaného čínského básníka Liao I-wua zásadní zlom v životě. Do té doby se v poezii politickým tématům spíše vyhýbal, ale poté, co se dozvěděl o tragédii v Pekingu, napsal báseň Krveprolití. Jeho veršovaný protest se rozšířil po Číně a dostal se také do Hlasu Ameriky a BBC. To už Liao I-wua dávno sledovala policie. Byl zatčen a odsouzen ke čtyřem rokům vězení. Kruté podmínky a mučení ho dohnaly k pokusům o sebevraždu - neúspěšným. 

Liao I-wu (* 1958) vyrůstal v bídě a hladu, který způsobil tzv. Velký skok, kdy chtěl čínský vůdce Mao Ce-tung radikálními opatřeními rychle zvyšovat produkci. Jeho otec byl za kulturní revoluce označen za kontrarevolucionáře, matka uvězněna za prodej na černém trhu. I-wuovi se přesto podařilo dokončit středoškolské studium, začít pracovat jako novinář a publikovat v časopise. Z vězení  se ale vrátil bez jakékoli perspektivy. Živil se jako pouliční hudebník.

„Po masakru na náměstí Nebeského klidu spousta lidí dostala strach ze smrti a v podstatě onen vlastenecký cit, který se projevoval v 80. letech, kdy jsme chtěli zlepšit poměry v zemi, se vytratil. Lidi se naučili milovat peníze. My všichni, kteří jsme skončili ve vězení v důsledku onoho masakru, jsme byli většinovou společností zavrhnuti. Když jsem vyšel z vězení, neměl jsem jinou možnost než žít na dně společnosti,“ popisoval v rozhovoru pro Českou televizi v roce 2013, kdy byl hostem pražského veletrhu Svět knihy.

Liao I-wu na veletrhu Svět knihy 2013
Zdroj: Michal Kamaryt/ČTK

Přijel tehdy představit český překlad Hovorů se spodinou, příběhy lidí z okraje společnosti, které Liao po návratu z vězení potkal. Knihu čínské úřady po vydání okamžitě zakázaly, následovalo cílené šikanování a pronásledování, které I-wu v roce 2011 ukončil emigrací. Nyní žije v Německu. 

I knihu, která 3. června vyšla v češtině, by čínské úřady těžko schválily. Vrací se k událostem, které se v Číně nepřipomínají. Liao I-wu si naopak myslí, že žádné krveprolití nesmí být zapomenuto. Jeho svědectví vydává pod názvem Kulky a opium Nakladatelství Mladá fronta.