Bejrút - Občanská válka v Sýrii vyhnala ze země již téměř tři miliony lidí, mezi nimi i řadu umělců. Zatímco miliony Syřanů v prezidentských volbách údajně potvrdily ve funkci Bašára Asada, výtvarníci se vypořádávají s krvavým konfliktem tvorbou v exilu.
Umění proti barbarství. Syrští výtvarníci tvoří v exilu
Syrské umění v exilu (zdroj: ČT24)
Za více než tři roky se válka zadřela syrským umělcům hluboko pod kůži. Na plátně se odráží stav jejich duše, namísto palety barev jen černá, rudá nebo odstíny šedé. „Mluvíme hlavně o bolesti, téměř každý syrský umělec to cítí a všichni chtějí vyjádřit to, co prožívají a co se v naší zemi děje,“ říká malíř Fadi al-Hamwi.
Přetlak pocitů zjednodušil i malířské techniky. Rabí Kiwan tlačí černou barvu přímo z plastové lahve. Na jaře 2011 uprchl ze syrského města Dará, když vypukla vzpoura proti prezidentu Asadovi. O politiku se dříve nezajímal, teď jeho obrazy ovládá. „Někdy se to vztahuje přímo ke konkrétním událostem, jindy k tomu, jak tyto události dopadají na mě, na ostatní lidi, jaký vliv mají na naše okolí,“ uvažuje Rabí Kiwan.
Svobodně mluvit
Oba malíři patří ke komunitě umělců, kteří našli útočiště v exilu sousedního Libanonu. Tvoří v ateliérech, které vznikly ze zchátralé stáje ve městě Aley, nedaleko Bejrútu. „Na tomto místě uprostřed přírody a kamenných hor se pomalu vzdalují od konfliktu, dokáží svobodně mluvit a vyjádřit své pocity,“ říká ředitelka centra Raghad Mardini.
„Když se násilí mění v něco posvátného, probouzí se v člověku primitivní instinkty a ve společnosti barbarství. V takovém případě společnost chrání umění ve všech jeho podobách, ať už jsou to fotografie a sochy, nebo hudba a poezie,“ přemýšlí nad současnou rolí syrských umělců výtvarný kritik Sami Daoud.
Umělecké centrum v libanonském městě Aley se postupně mění ve svéráznou galerii a její sbírka se stále rozrůstá. Za poslední dva roky tudy prošlo kolem třiceti umělců. A po měsíci pobytu tu každý z nich nechal aspoň jedno své dílo.