Brno – Cestovní oltář krále Karla I. opravují odborníci z Moravské galerie v Brně. Sedm století starou památku má instituce ve svých sbírkách přes sto let, nyní se muzejníci rozhodli, že ji představí veřejnosti.
Moravská galerie opravuje vzácný cestovní oltář uherského krále
Když uherský král Karel Robert z Anjou, známý jako Karel I., na počátku 14. století cestoval, vozil si s sebou cestovní oltář. Panovník se modlil k černé alabastrové madoně a svatým, kteří byli vyobrazeni za ní. Vzácnou památku o šest století později získala do svého depozitáře Moravská galerie v Brně. „Je to jeden z prvních předmětů, který získala ještě obrazárna zemského muzea, předchůdkyně Moravské galerie. Dostala ji darem od knížete Lichtenštejna v roce 1896,“ vysvětlil vedoucí restaurátorského oddělení Moravské galerie v Brně Igor Fogaš.
Dílo je nejen historicky cenné, zajímavé bylo už době svého vzniku. „Je to trochu rebelská záležitost, protože v době, kdy oltářík vznikl, byli někteří spiritualisté docela pronásledováni. Nebýt ochrany, kterou jim poskytoval dvůr Roberta z Anjou, by tento oltářík ani nemohl vzniknout,“ řekl Fogaš, který poukázal například na zobrazení Krista a Fénixe, jako symbolu znovuzrození.
Vzácný oltářík popisuje restaurátor Igor Fogaš (zdroj: ČT24)
Muzejníci se teď rozhodli vzácnou památku ukázat veřejnosti. Než se tak stane, putovala z depozitáře do speciální místnosti, kde galeristé opravují nejvzácnější artefakty. „Oltářík je ve velmi dobrém stavu. Je jen málo děl, která byla takto zachována,“ potvrdil Fogaš.
Přesto restaurátory čekají týdny pečlivé práce. Během staletí se oslabila pojicí vrstva, která drží barevnou polychromii na dřevěném podkladu. Při neopatrné manipulaci by se mohly barevné vrstvy sloupat. „Nejprve se zajistí uvolněná vrstva podkladu a barev, jde o konzervační zákrok. Kolegové nechtějí žádné doplňky, takže se jen lokálně upevní uvolněné části, pak se celý oltářík očistí, zakonzervuje a bude připraven pro další expedici,“ popsal Fogaš.
K opravám restaurátoři používají i moderní techniku, která jim pomáhá nahlédnout pod povrch díla. „Jsou to nedestruktivní zobrazovací metody. Dřív, než stanovíte nějaký záměr restaurování, musíte dílo poznat, abyste mohli odhadnout, jaké technologické a materiálové problémy vás čekají,“ upozornil Fogaš, jež pomocí fluorescence určuje, které části malby jsou původní a kde jde o retuš. Práce mu bude trvat několik týdnů. „Kdyby nešlo jen o konzervaci, ale přímo restaurátorský zásah, byly by práce v řádu měsíců,“ podotkl restaurátor.