Praha – Museum Kampa se rozhodlo zavzpomínat na před měsícem zesnulou výtvarnici Adrienu Šimotovou. Jedna z nejvýznamnějších českých výtvarnic zemřela v nedožitých osmaosmdesáti letech. Výstavu Vzpomínka tvoří díla ze soukromých sbírek, která ukazují, jakým způsobem dokázala do svého umění vložit osobní tragédii a přetavit ji v pozitivismus.
Kampa vzpomíná na „pozitivní tragédie“ výtvarnice Šimotové
Museum Kampa vzpomíná na Adrienu Šimotovou (zdroj: ČT24)
Šimotová prezentovala křehkost, jemnost, uzavřenost i hloubku. Nepotřebovala dosáhnout prestiže, sama se několikrát nechala slyšet, že skrze svá díla chce hlavně komunikovat. Komunikace poprvé naplno dosáhla až v sedmdesátých letech, kdy překročila hranici obrazu a opustila abstrakci. Inspirace? Zdánlivě banální lidská bytost.
„U mě to byl pohled na člověka. Najednou se mi odkrylo, že to, o čem chci mluvit, je člověk. Jeho pozice ve světě, člověk ve své tělesnosti, ve své duchovní oblasti,“ uvedla v roce 2004 v rozhovoru s Markem Ebenem v pořadu Na plovárně. Přímým fyzickým kontaktem tak mapovala lidskou figuru a tvář. Později věci a předměty, kterých se člověk dotýká.
-
„Adriena Šimotová byla blízkou přítelkyní Medy Mládkové, s níž udržovala bohatou korespondenci. Museum Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových v budoucnu zvažuje její uveřejnění,“ uvádí výstavní síň.
Otisknout dokázala svůj vlastní život i přechodnost lidské existence. V práci hledala oporu a cestu, jak se s těžkými situacemi vyrovnávat. To hlavně v momentech po smrti manžela i syna. Dalším hraničním obdobím se pro Šimotovou stal rok 2008, kdy po sérii operací zůstala upoutána na invalidní vozík a dva roky nemohla tvořit. V jednom z posledních rozhovorů navzdory těžkému údělu řekla, že překážky se pro ni staly přínosem. Bolest ji posilovala a pomohla jít co nejhlouběji.
Kampa bude na výtvarnici vzpomínat až do 13. července.