Karlovy Vary - Digitalizace zlatého fondu československé kinematografie postupuje hlemýždím tempem. Od roku 2010, kdy byly vyhlášeny tituly pro první fázi, se restaurování dočkal jeden film ročně. V roce 2015 by však obnoveny, zdá se, měly být dva - Postřižiny a Vynález zkázy. Na digitalizaci druhého z nich se podílí Česká televize spolu s Muzeem Karla Zemana. Obě instituce dnes na festivalu v Karlových Varech podepsaly memorandum o spolupráci na projektu Čistíme svět fantazie, který zahrnuje tři tituly slavného českého animátora a režiséra: Cestu do pravěku (1955), Vynález zkázy (1958) a Barona Prášila (1961).
ČT čistí svět fantazie. Pomůže zrestaurovat filmy Karla Zemana
Jako první čeká úprava Vynález zkázy, film natočený na motivy vědeckofantastických románů Julese Verna a s použitím výtvarných předloh původních ilustrátorů verneovek. Z digitálně restaurované kopie se bude promítat nejen v Česku, ale uveden bude příští rok také v Americe a na EXPO v Miláně, kde projekce doprovodí expozice v Národním filmovém muzeu v Turíně. Vynález zkázy se tak na světovou výstavu vrací - v roce 1958 totiž na bruselském EXPO vyhrál hlavní cenu mezinárodní filmové přehlídky.
"Proces uchovávání a zpřístupňování českého národního filmového bohatství pro další generace je zcela v souladu s dlouhodobým posláním veřejnoprávní televize. Věřím, že Zemanovo klasické dílo v nové kvalitě může směle konkurovat současné tvorbě a potvrdí, že bylo právem vzorem a předobrazem pro řadu mezinárodně uznávaných tvůrců." /generální ředitel ČT Petr Dvořák/
GALERIE
Vynález zkázy (1958, režie: Karel Zeman) zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary
Následovat budou snímky Baron Prášil s Milošem Kopeckým v hlavní roli a dobrodružná Cesta do pravěku. Memorandum zavazuje ČT a Muzeum Karla Zemana ke tříleté spolupráci - v plánu je zrenovovat každý rok jeden film v rozlišení 4K v nejvyšší možné kvalitě. Slavnostní premiéry se budou konat v několika zemích současně a filmy budou uvedeny i na obrazovkách České televize.
„Digitálním restaurováním chceme nejen zajistit uchování těchto jedinečných Zemanových filmů, ale zároveň jim i vdechnout nový život. Chceme tyto filmy opět představit světové veřejnosti i dnešním dětem v takové vizuální a zvukové kvalitě, v jaké je viděli diváci před více než padesáti lety,“ přeje si Jakub Matějka, ředitel Muzea Karla Zemana.
GALERIE
videogallery_456325
Projekt Čistíme svět fantazie vzniká ve spolupráci s Ministerstvem kultury České republiky. Na restaurování mohou přispět i lidé, a to prostřednictvím sbírky, kterou organizuje Nadace české bijáky, třetí partner projektu.
Digitalizace zlatého fondu postupuje po centimetrech
Všechny tři zmíněné Zemanovy tituly jsou na seznamu celkem dvou set filmových děl, která ministerstvo kultury v roce 2010 vybralo ze zlatého fondu kinematografie (pro první fázi digitalizace!). Zahrnuje snímky vyrobené v letech 1898 až 1991. Původní plán mluvil o digitálním zrestaurování 509 700 metrů filmu (tedy všech dvou set snímků) během čtyř let, podaří-li se získat dostatečnou finanční podporu od státu - potřebná investice se odhadovala na 500 milionů korun.
GALERIE
Marketa Lazarová (1967, režie: František Vláčil)
Zatím se podařilo opravit čtyři tituly - všechny ze 60. let z období československé nové vlny. Se státním přispěním byl restaurován pouze první z nich, Marketa Lazarová. Vláčilův snímek i tři následující (Hoří, má panenko, Všichni dobří rodáci a Ostře sledované vlaky) prošly digitalizací především zásluhou Nadace české bijáky ve spolupráci s Národním filmovým archivem a karlovarským festivalem, kde mají digitálně restaurované filmy premiéru - každý rok jeden. Příští, pádesátý, ročník přehlídky promítne Postřižiny, na restaurování dalšího titulu podle Hrabalovy předlohy přispěje sám jeho režisér Jiří Menzel.
Peníze na digitalizaci budou, slibuje ministerstvo
Ministersto chce ale digitalizaci zlatého fondu opět podpořit. Oproti našim sousedním zemím je značně pozadu - například Polsko, a dokonce i Slovensko už pro příští generace zachovalo na stovku filmových děl.
„Předchozí vlády neviděly tak vysokou prioritu v tomto rodinném stříbru, které česká kinematografie představuje. Je nutné dávat na digitalizaci pravidelné prostředky. V letošním roce chceme dát minimálně dva miliony korun,“ přislíbil ve včerejších Otázkách Václava Moravce ministr kultury Daniel Herman. Což zhruba odpovídá nákladům na vyčištění jednoho až dvou filmů. „Digitální restaurování stojí v rozmezí osm set až jeden a půl milinu korun na film v závislosti na tom, jak je poškozen,“ upřesnil Ctibor Pouba z Nadace české bijáky.
Kouř
Digitalizaci podpoří i Státní fond kinematografie, vybral si snímek Tomáše Vorla Kouř z roku 1990.