Společnost v postkomunistické Evropě prodělala za uplynulých pětadvacet let velkou řadu převratných změn. Odpojila se od sovětského vlivu a snažila se přiblížit západním ideálům. Jak se za tu dobu proměnilo uvažování o naší identitě? Jako jedna z možných odpovědí na toto obsáhlé téma nyní vznikl unikátní projekt s názvem Identity.Move!
Identity.Move! „Dívali jsme se na Západ a Východ zpochybnili“
Ze spolupráce několika prominentních evropských institucí se povedlo spojit dohromady na padesát špičkových tanečních umělců, teoretiků a kurátorů z oblasti současného pohybového divadla. Projekt je základnou pro rozsáhlou síť nezávislého fyzického umění napříč od Baltského až po Středozemní moře, jejímž hybatelem je umělecký a teoretický výzkum problematiky na téma identity, ať už osobní, společenské či politické.
O Identity.Move! jsem si povídala s ředitelem pražského divadla Alfred ve dvoře Ewanem McLarenem, který je jedním z kurátorů celého projektu, a jednou z jeho aktivních účastnic, chorvatskou performerkou Sonjou Pregradovou.
Čím je iniciativa Identity.Move! výjimečná?
Ewan McLaren: Identity.Move! je velký mezinárodní projekt, který přináší vzrušující moment - otevíráme možnosti kooperace mezi umělci v celém středo- a východoevropském regionu od Baltu až po Balkán. Ve čtyřech evropských městech pracuje během tohoto léta dvanáct uměleckých dvojic. Na rezidenčním pobytu v Praze se v červenci setkává šestice špičkových choreografů, teoretiků a umělců ze střední, východní a jižní Evropy. Máme zde tedy tři dvojice - jednu z Chorvatska, druhou z Litvy a také německo-řecký umělecký pár.
Identy.Move
Systém a finanční situace obecně nás v dnešní době nutí dělat věci rychle a povrchně, což ve většině případů bere možnost dát umělcům dostatek potřebného času a prostoru. U projektu Identity.Move! je tomu přesně naopak a jeho účastníci mohou jít ve svém uměleckém výzkumu opravdu do hloubky. Mají tak vhodné podmínky pro rešerši, experimentování, debaty, psaní, technické a dramaturgické pokusy, tedy pro to, na co ve většině východoevropských zemí nezbývají peníze.
Jakým způsobem se se do projektu zapojil Alfred ve dvoře? Někdo vás oslovil, nebo to bylo skrz nějakého prostředníka?
Ewan McLaren: My sami jsme se aktivně rozhlíželi a hledali partnera, abychom mohli vytvořit lepší síť a propojení mezi zeměmi střední a východní Evropy. Pojímání vlastní identity této části kontinentu po roce 1989 osciluje mezi sebevědomím i pošilháváním po západních ideálech. Během uplynulého čtvrtstoletí jsme strávili hodně času tím, že jsme se dívali na Západ a chtěli podle tohoto vzoru adaptovat naši práci. Východ jsme tím pádem zpochybnili, ale možná jsme tím pádem zpochybnili i kus toho, co je nám vlastní. A díky tomu jsme si uvědomili, že bychom se měli zaměřit i dění v zemích kolem nás. Proto vznikla tato umělecká a teoretická platforma.
Hlavním organizátorem projektu je Goethe-Institut ve Varšavě, který výrazným způsobem pomáhá s financováním všech aktivit, jeho hlavními partnery jsou občanské sdružení Motus, produkce divadla Alfred ve dvoře v Praze, Centrum pro kulturu v Lublinu a Státní taneční škola v Aténách.
A jak dlouho celý projekt už trvá?
Ewan McLaren: Opravdovým počátkem Identity.Move! bylo jarní sympozium v polském Lublinu, kde se všichni umělci setkali poprvé. Proběhla tam série podnětných diskusí, přednášek a představení. Věřím, že odsud umělci odjížděli plni nové inspirace pro jejich další výzkum. Letní rezidence a laboratoře trvají čtyři, v některých případech pět týdnů. A finální fáze projektu se uskuteční příští rok v březnu tady v Praze. Všichni umělci, kteří se do projektu zapojili, budou v prostorách divadel Alfred ve dvoře, Alta a Ponec veřejně prezentovat výsledky své práce. Plánujeme také řadu zajímavých doprovodných debat a diskusí.
GALERIE
autor: Archiv Sonjy Pregradové, zdroj: Alfred ve dvoře
Za Českou republiku se projektu účastní Halka Třešňáková a Petra Tejnorová, které jsou na rezidenčním pobytu v Poznani. Jakým způsobem jste vybírali tanečníky, kteří se účastní rezidence v Praze?
Ewan McLaren: Máme malou skupinu kurátorů. Ti dostali materiál asi od šedesáti umělců, kteří poslali do projektu přihlášku, a z těchto kandidátů pak vybírali. Mezi šesticí vybraných tanečníků jsou i dvě Chorvatky - performerka Sonia Pregradová a multimediální umělkyně Nives Sertićová.
Sonja Pregradová: Vážím si toho, že se mohu projektu Identity.Move! účastnit. Máme bohatý program, hostí nás tři pražské instituce (divadla Alfred ve dvoře, Ponec a Alta), navštívili jsme dva festivaly… Rezidenční pobyt v České republice vnímám jako velkou příležitost sbírat nové umělecké pohledy, experimentovat a sdílet zkušenosti.
Máte za sebou taneční vzdělání?
Sonja Pregradová: Ano, studovala jsem tanec a choreografii. Pocházím z Chorvatska, kde ale není žádná taneční akademie, respektive v době mých studií nebyla. Chodila jsem tedy na univerzitu v nizozemském Arnhemu, kde jsem získala bakalářský titul. Magisterská studia jsem dokončila v německém Berlíně. A v současnou chvíli pracuji střídavě právě tam a také v Záhřebu.
Sice nemám ráda škatulkování, ale přece jen, jak byste popsala svůj styl tvorby?
Sonja Pregradová: Vytvářím současný tanec, možná bych mohla říci i fyzické divadlo. Myslím, že zrovna Česká republika má v tomto oboru silnou tradici. To, co tvořím, je možná trochu méně spojeno s narací, kterou divadlo obvykle nabízí – schází postavy, situace či humor. Na druhou stranu je to ale daleko víc spojeno s tancem a také vizuálním uměním. I dílo, které právě vzniká v rámci projektu Identity.Move!, připravuji s vizuální umělkyní. Je to experiment o vztahu mezi tělem, které tančí a tělem, které drží kameru, taková malá hra.
Sonja Pregradová při projektu Identy.Move
Ewan McLaren: Už z prvotního návrhu jsem věděl, jaká je idea toho, co se chystají Sonja a Nives společně tvořit. Každopádně jsem si až do doby, než jsem shlédl čtyřicetiminutovou ukázku, nedovedl představit, kolik vrstev a významových úrovní je možné vytvořit a zkoumat, pokud máte k dispozici jedno divadlo, dva lidi, kameru a nějaká světla. Ony dvě se pohybují, natáčejí, obrázky se promítají a vrství na plátno, vy je pozorujete a studujete vztah mezi nimi. A protože je tento projekt o identitě, získáváte také jednu z mnoha možností, jak na ni nahlížet. Pro mě osobně je to také zářný příklad toho, jak užitečná může být příležitost využít prázdné divadlo v době divadelních prázdnin pro umělce, který pro svou tvorbu nezbytně potřebuje dostatek času.
Ve středu 23. července od 13 hodin se v divadle Alfred ve dvoře koná „Meet the artists event“, prezentace, ve které tři dvojice představí první výsledky svého průběžného uměleckého výzkumu na téma identita.
Ukázka tvorby Sonjy Pregradové: