Praha - Pražané se mohou těšit na jedny z nejvýznamnějších archeologických nálezů z území České republiky na jednom místě. Od úterý 5. srpna si budou moci v Nové budově Národního muzea prohlédnout Věstonickou venuši, hlavu Kelta ze Mšeckých Žehrovic nebo kylešovické meteority, které dopadly poblíž Opavy. Podle ředitele Národního muzea jde o poslední možnost v následujících 100 letech vidět tyto tři vzácné památky pohromadě.
Národní muzeum vystavuje tři nejslavnější archeologické unikáty
GALERIE
videogallery_462060
Přísně střežené památky, které patří k nejcennějším pokladům českých sbírek, doprovázel na cestě do pražského Národního muzea z Opavy ozbrojený doprovod. Na kufříky, ve kterých byly exponáty pečlivě zabaleny, současně dohlíželo vedení všech tří muzeí. Pojištění je podle zástupců Národního muzea vyčísleno na desítky milionů korun, nicméně skutečná hodnota artefaktů je nevyčíslitelná. Proto byly speciálně pro tuto výstavu pořízeny trezorové vitríny z neprůstřelného, téměř pět centimetrů silného skla.
Výstava nazvaná Unikáty zemských muzeí, která se již konala v Opavě a bude pokračovat do Brna, potrvá v pražském Národním muzeu do 27. srpna. Podle ředitele muzea Michala Lukeše se jedná o jedinečnou příležitost vidět tyto tři archeologické památky pohromadě. „Tyto tři hvězdy muzejního nebe nejbližších 100 let již návštěvníci společně nespatří,“ dodává.
Kurátor Národního muzea Dan Brusák v Událostech v kultuře:
„Ty předměty jsou v rámci sbírky toho kterého muzea jedny z nejvýznamnějších a už tím, že jsou vystaveny pohromadě, hodnota té výstavy ohromným způsobem roste. Nebál bych se tedy označení 'výstava století'.“
Slezské zemské muzeum, Moravské zemské muzeum a Národní muzeum v Praze oslaví 200. výročí během pěti let. Vůbec nejstarší je muzeum v Opavě, které si kulaté výročí připomíná letos. Význam, tradici a historii českého muzejnictví proto všechny tři instituce společně připomínají projektem Strážci paměti. Jeho hlavním letošním bodem je právě putovní výstava tří jedinečných předmětů, které jen vzácně opouštějí depozitáře, na jednom místě.
Významné české archeologické nálezy doprovázela do Prahy eskorta ozbrojenců
Věstonická venuše
Slavná soška z doby lovců mamutů je chloubou Moravského zemského muzea. V roce 1925 ji u Dolních Věstonic pod vrstvou popela nalezl archeolog Karel Absolon. Jedenácticentimetrový symbol plodnosti a ženské krásy je starý údajně až 29 000 let a dodnes patří celosvětově k nejstarším ukázkám umělecké tvorby svého druhu. Venušiny kypré tvary mohou lidé vidět na vlastní oči teprve podeváté, naposledy se ukázala loni v Londýně.
Letos však Moravské zemské muzeum souhlasilo s její expozicí na dlouhou dobu zřejmě naposledy. „Je velmi křehká, sestává ze dvou kusů, a proto není možné ji instalovat do stojánku a ani opakovaně s ní manipulovat. Soška je zde vystavená v otevřené etui, která pro ni byla vyrobena již krátce po vyzvednutí,“ uvedl ředitel muzea Martin Reissner.
Věstonická venuše
Hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic
Národní muzeum výstavu doplnilo kamennou hlavou Kelta ze Mšeckých Žehrovic starou více než 2 000 let. Na Rakovnicku se tvář našla v roce 1925. „Byla nalezena na čtyři kusy, které původní nálezci schovali doma pod postel do krabice,“ řekla archeoložka Kateřina Blažková. Dodnes tato opuková plastika patří ke stěžejním památkám keltské Evropy.
I tato památka ale jen zřídkakdy spatří světlo světa. „Je také složená z fragmentů, které byly k sobě po nálezu v 50. letech slepeny, navíc je z opuky, což je spíše křehčí kámen a ani běžně není ve stálé expozici, ale přechovává se v depozitáři,“ řekl kurátor Národního muzea Daniel Brusák.
Hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic
Železné meteority z Opavy-Kylešovic
Největší z kylešovických meteoritů opatruje Slezské muzeum v Opavě. Právě tam dopadly asi před 18 tisíci lety. Ve starší době kamenné je lidé používali jako obklady ohniště. Z 94 procent jsou totiž tvořeny železem. Objeveny byly až v roce 1925 při těžbě hlíny.
Meteority, které dopadly poblíž Opavy