Benátky - O Zlatého lva na 71. filmovém festivalu v Benátkách se ucházejí snímky, které se nebojí kontroverzních témat. Včera viděli diváci v premiéře hned dva příběhy z války: drama The Cut se vrací ke genocidě Arménů v osmanském Turecku; film Far From Men pojednává o vzpouře Alžířanů proti francouzskému kolonialismu.
Válka v Benátkách: staré rány v nových filmech
V Benátkách se představily dva filmy o konfliktech (zdroj: ČT24)
Přestože snímek Far From Men se odehrává na pozadí války v padesátých letech minulého století, hlavní linkou je vztah nepřátel - Francouze a Alžířana, kteří musí překonat nedorozumění a začít spolupracovat. „Film je velice současný, protože podobná situace se právě teď odehrává po celém světě,“ domnívá se režisér David Oelhoffen.
Jazykovou a kulturní bariéru musel překonat i herec Viggo Mortensen, známý především z role Aragorna v Pánovi prstenů. Kvůli natáčení musel ovládnout hned dva jazyky - francouzštinu a arabštinu. „Zpravodajství je tu od toho, aby udrželo lidi ve strachu. Když se díváte na zprávy, máte chuť prostě zamknout dveře - a to je nebezpečné,“ poznamenal k tématu snímku.
Německý režisér tureckého původu Fatih Akin se kulturnímu nedorozumění věnuje ve své tvorbě pravidelně. Za drama Proti zdi o turecké dívce, která navzdory své ortodoxní rodině touží po evropanské volnosti, získal Zlatého medvěda na festivalu v Berlíně, multikulturní kulinářskou komedií Soul Kitchen si před pár lety v Benátkách vysloužil zvláštní cenu.
Tentokrát ho ale nezajímal současný život Turků a vůbec emigrantů ve Spolkové republice. Ve filmu The Cut se vrací k arménské genocidě, k níž došlo během první světové války, kdy Turci vyvraždili téměř jeden a půl milionu Arménů. Současné Turecko se ale ke své minulosti nehlásí. „Mám turecké předky a arménská genocida, která je součástí mého kulturního dědictví, není v turecké historii společností nijak reflektována,“ uvedl Fatih Akin, že i to byl jeden z důvodů, proč si ožehavé téma vybral, přestože od natáčení ho zrazovaly i výhrůžky smrtí. K filmu napsal také scénář. Je příběhem Arménce, který se po deportaci ze své rodné vesnice dozví, že jeho dcera je možná stále naživu, a vydá se ji hledat po světě.
Tragické konflikty nedávné historie se v letošní benátské hlavní soutěži objevují často. Například jediný soutěžní dokument The Look of Silence připomenul masakry v 60. letech v Indonésii.