Praha - Dobrodruhy proti své vůli, takový název nese kniha oživující osudy většinou českých Židů, kteří byli na přelomu třicátých a čtyřicátých let minulého století vyhoštěni ze své vlasti. Se svými starostmi se skrz korespondenci svěřovali otci její autorky Joanie Holzer Schirmové, která čtyři stovky oněch dopisů objevila v čínské lakované krabici a sestavila z nich výše zmíněnou publikaci. Ta konečně vychází také v českém jazyce. Dnes v 18 hodin spisovatelka pohovoří o své knize v Americkém centru.
Ztracená historie českých Židů v exilu konečně vystoupila z truhly
Události, komentáře: Dobrodruhy proti své vůli (zdroj: ČT24)
Krabici s dopisy objevila spisovatelka několik let poté, co pochovala svého otce, kterému byly adresovány. Texty byly psané v češtině, a tak si je Američanka nechala přeložit. Teprve poté se před ní rozevřely zapomenuté osudy židovské kultury a rodinné historie, o níž neměla ani ponětí.
Otec autorky Oswald Holzer se narodil roku 1911 v Čechách v židovské rodině. Nacistická okupace znamenala pro většinu jeho okolí zlom v dosavadním životě. Komunita se musela rozhodnout, zdali emigruje, nebo zdali se pokusí krušné časy přežít. Část z nich nehodlala riskovat a emigrovala do zahraničí, mezi nimi i Holzer. Drtivá většina těch, kteří zůstali, našla smrt ve vyhlazovacích táborech. Tam zahynuli i Oswaldovi rodiče.
Dobrodruhy proti své vůli / Joanie Holzer Schirm
Hrdiny knihy Dobrodruhy proti své vůli se tedy stali exulanti žijící ve Velké Birátnii, v Palestině, ve Švédsku, Argentině nebo dokonce v Číně. Téměř osmdesát z nich usedlo za psací stůl s papírem a tužkou, aby se s Holzerem podělili o své nové životy ve válečné době. Pouze dva z pisatelů jsou v současnosti naživu. „Když to čtete, víte, co se stane potom, což oni ještě nevěděli. A to může být velmi depresivní,“ varuje autorka.
Mezi nejsilnější příběhy publikace řadí Schirm vyprávění profesora hematologie, který za války sloužil v odboji, kde pracoval s krví. Vypráví, jak se s ní pracovalo a jak se prostřednictvím určitých metod „šikovně“ zabíjeli nacisté.
Schirm také zmiňuje nepříliš známý příběh zabití Reinharda Heydricha. Ten byl po atentátu převezen do Všeobecné fakultní nemocnice na Karlově náměstí, kde jej pod dohledem nacistických pohlavárů operoval český doktor. Lékaři mu měli vyndat z břicha střepiny ze skla z auta i střepiny z granátu, aby zabránili sněti a následné otravě krve, avšak doktor Adolf Středa na rentgenu neoznačil všechny. Na následky otravy krve poté říšský protektor zemřel.
Že mu v břišní dutině zůstaly střepy, se zjistilo až po pitvě. Ve Všeobecné nemocnici se ovšem traduje, že svůj čin doktor Středa neprovedl schválně a šlo o omyl. Nikdo nedokáže odhadnout, jestli by si pod dohledem Němců na něco takového vědomě troufl.