Praha - Svou první operu - Alfred - napsal Antonín Dvořák jako devětadvacetiletý neznámý violista z orchestru Prozatímního divadla. Jejího tištěného vydání, tím spíš uvedení se ale za svého života nedočkal. V Dvořákově pozdějším díle zapadla a ve světové premiéře s originálním, tedy německým libretem zazněla poprvé po 150 letech na hudebním festivalu, který nese skladatelovo jméno - Dvořákově Praze, i když „jen“ v koncertním provedení.
Svou první operu Dvořák neslyšel. Uslyšela ji po 150 letech až Dvořákova Praha
Dvořákova první opera má premiéru (zdroj: ČT24)
Jako námět své operní prvotiny si Dvořák vybral vítězný odpor britských Sasů vedených králem Alfrédem Velikým proti dánským Vikingům. Autorem šedesát let starého německého textu byl německý romantický básník Karl Theodor Körner. „Neměl dostatek látek v českém jazyce, bylo to ještě v době před národním obrozením. Možná to také souviselo s nedostatečným sebevědomím,“ odhaduje důvod Dvořákovy volby umělecký ředitel festivalu Marek Vrabec. Každopádně opery na německá libreta od českých autorů nebyly v té době ničím výjimečným.
Příliš náročný Alfred
V původní, německé verzi zazněl Alfred poprvé až dnes na Dvořákově Praze. Opera byla sice jednou uvedena - v roce 1938, tedy třicet čtyři let po skladatelově smrti, v Olomouci -, ale v českém překladu. Proč se pak už na repertoár žádného divadla nedostala? „Prvním důvodem by mohlo být německé libreto, druhým možná příběh, který není zas tak zajímavý, a třetím, nejdůležitějším, velmi chromatická hudba, nepříliš vstřícná k hráčům ani pěvcům. Možná v té době nebyly operní domy tuto operu schopny připravit,“ odhaduje Heiko Mathias Förster, pod jehož taktovkou Alfred zazněl.
Dirigent Heiko Mathias Förster a Symfonický orchestr Českého rozhlasu při zkoušce Dvořákovy opery Alfred
Německý dirigent řídil Symfonický orchestr Českého rozhlasu, na premiéře se podílel také Český filharmonický sbor Brno a čeští a němečtí sólisté. Podle sopranistky Petry Froese je Alfred operou ve wagnerovském duchu, která se od Dvořákovy další tvorby liší. „I vzhledem k tomu, že jsem zpívala třeba jeho Rusalku, jsem čekala něco docela jiného. Ale nic tak těžkého jsem nikdy nezpívala,“ domnívá se i ona, že za neuváděním Dvořákovy operní prvotiny stojí její náročnost - hudební, pěvecká i scénická.
Alfred „dokresluje obraz“ o Dvořákovi
Originál opery z roku 1870 - i s neumělým podpisem skladatelovy dcery Otilie, která tehdy začala chodit do školy - je uložen v Českém muzeu hudby. Před zkouškami koncertního provedení bylo třeba partituru uspořádat a připravit, například libreto bylo psáno ve švabachu a vůbec neexistoval klavírní výtah.
Alfred a Internacionála. Zajímavostí opery je, že příznačný motiv krále Alfreda je téměř totožný s prvními takty o osmnáct let mladší Internacionály belgického skladatele Pierra De Geytera. Jedná se však jen o náhodnou shodu, De Geyter nemohl Dvořákovu operu znát.
Zkouška Dvořákovy opery Alfred: sopranistka Petra Froese a tenorista Ferdinand von Bothmer
Organizátoři festivalu doufají, že její uvedení naopak ke známosti opery povede. „Uvedením dokreslujeme obraz o uměleckém zrání a hudebním vývoji jednoho z největších hudebních skladatelů všech dob. Je otázkou, jak by byla opera přijata v době svého vzniku. S o to větším napětím očekáváme reakce publika o téměř 150 let později,“ poznamenal Marek Vrabec.
K šíření opery má přispět i nahrávka, která byla z koncertního provedení v Rudolfinu pořízena a bude vydána na podzim na CD.
Vydáno pod