„Prostě jsem žila, co jsem musela žit, a nelituji ničeho,“ říká Soňa Červená v souvislosti s výstavou, která v galerii pražské Novoměstské radnice mapuje její dosavadní život. Fotografie vypráví příběh devětaosmdesátileté pěvkyně, která stála na prknech mnoha světových scén. V českém Národním divadle ale mohla vystoupit až po návratu z emigrace.
OBRAZEM: Čím vším žila pěvkyně Soňa Červená
GALERIE
videogallery_475444
„Můj otec, doktor Jiří Červený, zakladatel literárního kabaretu Červená sedma, mě uvedl do kouzla umění,“ vzpomíná na své začátky Soňa Červená. Jejími prvními divadelními šéfy byli Voskovec a Werich, hrála s nimi ve velmi úspěšném představení Divotvorný hrnec, který se dočkal více než tří set repríz. Spíše než herectví ji ale lákal zpěv.
„Zběhla jsem k opeře, protože jsem si usmyslela, že musím být operní zpěvačkou,“ přiznává. Do angažmá nastoupila v Brně, do Janáčkovy opery. Národní divadlo pro ni mělo zavřeno. „V Národním jsem nikdy zpívat nesměla, pro to jsem nebyla způsobilá, měla jsem rodinný původ, který se tehdy nenosil,“ vysvětlila.
Z Brna odešla do Státní opery v Berlíně, z jehož východní části prošla za dramatických okolností v roce 1962 přes berlínskou zeď na Západ. „Berlín, to už byla taková mezinárodní parketa, dostala jsem tam nádherné role,“ říká. Po emigraci se dostala na scény v Miláně, Amsterodamu, Lisabonu a také za moře. „Nejraději vzpomínám na San Francisco, kde jsem strávila jedenáct sezon a kde jsem byla skoro doma,“ prozradila.
Spolupracovala s dirigentskými esy, jako byli Rafael Kubelík, Herbert von Karajan či sir Charles Mackerras. Zásadním pro ni bylo setkání s americkým režisérem Robertem Wilsonem, jehož pak po návratu z emigrace do Prahy zlákala ke spolupráci v Národním divadle. Nastudovala s ním Janáčkův Osud, Čapkovo drama Věc Makropulos a aktuálně vystupuje v jím režírované inscenaci 1914.
Úspěch ji podle jejích slov nezměnil, ve své kariéře se prý řídila radou svého přítele: „Musíš být nižší než tráva a potom vyrosteš“.
Multimediální výstava s názvem Tím vším jsem žila je v Galerii Novoměstské radnice přístupná do konce října. Prohlédněte si fotografie ze života Soni Červené i u nás na webu:
GALERIE
Soňa Červená