Mucha vs. David: Pavilon na Bienále 2015 zkoumá fenomén slovanství

Praha – Československý pavilon na benátském Bienále 2015 obsadí expozice, kterou vytvoří Jiří David s kurátorkou Katarínou Rusnákovou a sociologem Jiřím Přibáněm. Mezinárodní porota vsadila na projekt Apotéza s podtitulem Kde domov můj a vybrala ho z téměř čtyřicítky přihlášených návrhů. Šestapadesátý ročník světové přehlídky výtvarného umění se bude konat od 9. května do 22. listopadu příštího roku.

Podobu projektu nechce autor příliš rozebírat, prohlásil totiž, že konečná forma teprve vykrystalizuje během práce. „Důležitá je pro mě určitá živost vznikání projektu,“ prozradil akorát. Vítězství v soutěži bere jako „výzvu a šanci po x letech představit něco, co má význam a smysl i mimo kontext českého území“.

S Davidem na projektu pracuje historička umění Katarína Rusnáková, která krátce pobývala na postu ředitelky Sbírky moderního a současného umění v Národní galerii. Kromě ní svou troškou do mlýna přispěl i sociolog Jiří Přibáň.

  • "Projekt Jiřího Davida a Kataríny Rusnákové je velmi komplexní, reflektuje svět, ve kterém žijeme. Jako jediný je site specific, určený jen pro ten pavilon, reflektuje jeho prostor a pracuje s ním," uvedl místopředseda výběrové komise Adam Budak. "Práce uvádí do kontextu a hledá nový smysl děl z české historie, staví most mezi individuálním a kolektivním a lokálním a mezinárodním. Je poetický a zároveň politický," zakončil.

Pavilon zůstává téměř prázdný, na zadní stěně je dílo, z pohledu diváka stojícího ve vstupu je však zcela zakryto panelem. Ten je opět z pohledu diváka celý bílý, z jeho druhé strany pak bude Davidova práce konfrontující se s Muchovým obrazem. Apoteóza je totiž posledním dílem Slovanské epopeje, která vznikla v roce 1926 a měla být zastřešením celé ságy zobrazující vizi slovanského triumfu jako příklad pro celé lidstvo.

„Vyvolává otázky, které souvisejí s konstruováním pojmů lid či vlast, pracuje s časovou osou téměř sta let od vzniku díla a bude klást otázky divákům, co fenomén slovanství znamenal v minulosti a jak se na něj nahlíží dnes, kdy se lokální s globálním prolíná,“ popsala budoucí dílo kurátorka.

Členové komise navzdory umělcovu mlčení naznačili různé souvislosti a interpretace. Symboliky by se tak mohlo dočkat stoleté výročí vzniku Československa, výročí války i současný konflikt na Ukrajině. V díle Jiřího Davida bylo vždy přítomné politikum, nikdy ale nebylo vizualizované jednoduchými prvoplánovými metaforami, připomněla Rusnáková.

Vydáno pod