Nikdo by mi nevěřil, proč jsem chtěl umřít. Hodinový hoteliér se rozloučil s Landovským

Praha - Jeden omšelý byt a v něm čtyři lidé, z nichž žádný nemá budoucnost. Divadlo na Vinohradech uvedlo 16. října, v předvečer posledního rozloučení s Pavlem Landovským, jeho nejslavnější hru - Hodinového hoteliéra. Landovský se měl premiéry zúčastnit, zemřel týden před prvním uvedením, 10. října, ve věku 78 let. Rozloučit se s ním může veřejnost dnes od 11:00 do 12:30 v pražském kostele sv. Ignáce.

Divadlo na Vinohradech uvedlo Hodinového hoteliéra (zdroj: ČT24)

Landovský napsal Hoteliéra, když mu bylo dvaatřicet, přesto vložil do úst dvou starců hluboké a přesvědčivé myšlenky o životě. Hru v roce 1969, za nejslavnější éry pražského Činoherního klubu, režíroval Evald Schorm. Čtveřici, jež se sejde ve zchátralém měšťanském bytě, si zahráli Oldřich Nový, Jana Břežková, Miroslav Homola a František Husák. 

"Mně se chtělo jednou v životě umřít a nikdy jsem nikomu neřekl proč, protože by mně to nikdo nevěřil…" /citace ze hry Hodinový hoteliér/

„Pamatuji si na to, byla to senzace. Měl jsem z té hry veselý pocit, ale teď když jsem se s ní potkal jako starej páprda, je mi z ní strašně smutno,“ srovnává Oldřich Vlach, který je jedním z herců aktuálního vinohradského nastudování. Objeví se v roli pana Hanzla, jeho partnerem v roli Fány je Jaroslav Satoranský.

Na začátku příběhu jsou dvěma protivnými dědky, kteří za úplatu půjčují svůj byt páru mladých milenců (Markéta Frösslová, Pavel Batěk), na konci diváci vnímají jejich hluboké a dojemné osudy a věří jim každé slovo. „Ty ztracené existence mají někde v sobě hluboký lidský potenciál, který dokáže měnit věci k lepšímu,“ domnívá se režisér Ivan Rajmont.

Při nastudování Hodinového hoteliéra v Činoherním klubu asistoval režisérovi Evaldu Schormovi v rámci své studijní praxe. Samostatně pak připravil další Landovského hry. Splatit se mu nyní chystá jeden divadelní dluh - v Liberci totiž připravuje jeho hru Pro tentokrát zbohatneme, kterou Landovský považoval za jednu z nejlepších, jakou napsal. Přesto se zatím nikde nehrála.

Hodinový hoteliér / Pavel Batěk, Markéta Frösslová
Zdroj: Viktor Kronbauer/Divadlo na Vinohradech

Na rozdíl od Hodinového hoteliéra, který se zachoval také na záznamu jako rozhlasová hra s Rudolfem Hrušínským a Radovanem Lukavským. O nastudování Hoteliéra se v roce 2011 pokusil Jan Kačer s bývalým kolegou z Činoherního klubu Vladimírem Pucholtem, aby nemocnému příteli Landovskému vrátili chuť do života. Scénické čtení nakonec proběhlo komorně v jedné pražské galerii. Jeho vznik zachytil v dokumentu Hoteliér režisér Josef Abrhám ml. 

Hodinový hoteliér dal také název knize, kterou Landovský před rokem pokřtil na scéně Činoherního klubu. Je prvním souborným vydáním jeho dramatického díla.

Vydáno pod