Otevírání starých ran: HaDivadlo zase vyhání Gertu Schnirch

Brno – Knižní příběh české Němky, kterou po 2. světové válce vyhnali z rodného Brna, převedlo HaDivadlo na divadelní prkna. Inscenace Vyhnání Gerty Schnirch, jež vznikla podle stejnojmenné knihy Kateřiny Tučkové, se vrací k poválečnému odsunu německého obyvatelstva z jihomoravské metropole. Divadelníci nechávají na divákovi, aby se rozhodl, kdo je vinen – jen Němci, nebo i Češi?

Gerta Schnirch – děvčátko, které se narodilo do smíšeného manželství. Po otci Němka, po matce Češka, která ale nepatří nikam. Po skončení války se čeští sousedé tváří, jako by nemluvila česky a celá léta nechodila do školy s jejich dětmi. Úřady ji označí za Němku a rozhodnou o jejím odsunu.

Kontroverzní téma dodnes vyvolává silné emoce. Na otázku, jestli bylo správné vyhnat všechny Němce bez ohledu na to, jak se za války v Československu chovali, totiž neexistuje jednoznačná odpověď. „Myslíme si, že tohle téma není možné zpracovávat bez názoru. Jistý názor tam vidět je, ale je důležité si uvědomit, že problematika není černobílá. Snažíme se bilancovat bez toho, aniž bychom někoho obviňovali,“ okomentovala přístup HaDivadla dramaturgyně Marie Špalová.

Režisér Marián Amsler o hlavním poselství hry

"Rámcem toho příběhu je text omluvy brněnským Němcům, která vznikla v 90. letech. Zazní tam, že není důležité se jen omluvit, ale uvědomit si, co a proč se stalo, abychom byli do budoucna schopní se násilných aktů vyvarovat. Násilí proti člověku je vždycky jenom násilím."

Při dramatizaci úspěšného bestselleru divadlo oslovilo i samotnou Kateřinu Tučkovou. „Nesnažil jsem se jít proti jejímu autorskému záměru nebo příběh radikálně pozměňovat. Museli jsme jen zredukovat počet postav a vedlejších dějových linií,“ řekl režisér a autor scénáře Marián Amsler. Ke scénáři měla několik připomínek i sama autorka, ve scénickém pojetí ale dala HaDivadlu volnou ruku.

Divadelníci se pokusili do představení vnést prvky filmového příběhu. Diváci sedí v kruhu – někteří na židlích, jiní na pytlích nebo improvizovaných barikádách. Blízkost herců jim podle tvůrců umožňuje příběh Gerty a její dcery Barbory prožívat intenzivněji.

Stoprocentně úspěšná Tučková

Mladá prozaička Kateřina Tučková napsala teprve dva velké romány – vedle Vyhnání Gerty Schnirch ještě Žítkovské bohyně. Obě knihy se okamžitě staly bestsellery, Žítkovské bohyně už se dočkaly i svého uvedení v divadle. Poctu ženám s výjimečnými schopnostmi, které žily v okolí Moravských Kopanic, složilo Městské divadlo ve Zlíně.

Přímo na scénáři spolupracovala i autorka knižní předlohy Kateřina Tučková. Režisér Gombár přesto ocenil, že mu nechala do značné míry volnou ruku a do představení výrazněji nezasahovala. Kniha Žítkovské bohyně se stala nejen jednou z nejprodávanějších knih předminulého roku, posbírala i celou řadu ocenění, mimo jiné Cenu Josefa Škvoreckého či čtenářské ocenění v soutěži Magnesia Litera.

NO COMMENT: Žítkovské bohyně ve zlínském divadle (zdroj: ČT24)