Vedení OECD se ujal bývalý australský ministr financí Mathias Cormann. Chystá reformu daní

Napomoci zotavení světové ekonomiky, podpořit vznik klimaticky neutrálního hospodářství do roku 2050 a dokončit jednání o globální digitální dani. To jsou tři z hlavních priorit nového šéfa Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), bývalého australského ministra financí Mathiase Cormanna. V úterý začalo jeho pětileté funkční období.

Šéf OECD Mathias Cormann (foto z června 2021)
Zdroj: AP (ČTK) Autor: Ian Langsdon

Cormann nahradil Mexičana Ángela Gurríu, který funkci zastával 15 let.

Do boje o místo generálního tajemníka OECD – šestého v její historii – se zapojil i prezident české Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Ten ale už v lednu potvrdil, že nepostoupil do finále. Česko oficiálně předložilo Dlouhého kandidaturu na začátku loňského září. 

Cormann je zastáncem nižších daní

Cormann, kterému je 50 let, se narodil v Belgii. V roce 1996 se přestěhoval do Austrálie a od roku 2000 je australským občanem. Ministrem financí byl v letech 2013 až 2020, tedy nejdéle sloužícím ministrem financí v zemi. Je zastáncem nižších daní, otevřených trhů a volného obchodu. 

OECD nyní organizuje jednání o nových globálních pravidlech zdanění firem, jejichž součástí je nový způsob zdanění velkých digitálních společností. Jednání je první velkou úpravou globálních daňových pravidel za generaci a jeho cílem je aktualizovat daňový systém tak, aby odpovídal digitálnímu věku.

Přístup vlády USA a prezidenta Joea Bidena ke globální minimální dani z příjmu právnických osob přináší přitom podle Cormanna optimismus, že se podaří najít shodu. „Myslím, že jsme v mnohem lepší pozici, než jsme byli na konci loňského roku,“ odpověděl na otázku, zda podle něj bude dohody dosaženo letos.

OECD v současnosti sdružuje 38 hospodářsky vyspělých států. Ustavující sjezd měla v září 1961, její počátky ale sahají do poválečné Evropy. Její předchůdkyní byla Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC), která byla založena v dubnu 1948 pro řízení amerického Marshallova plánu na pomoc evropským zemím zničeným druhou světovou válkou.

Česká republika se členem OECD stala v prosinci 1995.

Od svého vzniku hraje organizace roli v koordinaci hospodářské a sociální politiky průmyslově vyspělých demokratických zemí, uvedlo české ministerstvo práce a sociálních věci (MPSV). Členské země organizace podle ministerstva respektují shodné principy, kterými jsou tržní systém hospodářství, pluralitní demokracie a dodržování lidských práv.

V zakládací smlouvě se píše jako o cílech dosáhnout co nejvyššího trvale udržitelného ekonomického růstu, zaměstnanosti a životní úrovně v členských zemích. Zároveň při tom udržovat finanční stabilitu, a přispět tak k rozvoji světového hospodářství. Cílem je i nediskriminační rozvoj světového obchodu.

Organizace má široký záběr

Škála oblastí, jimž se OECD věnuje, je značně široká – počínaje celkovou hospodářskou politikou a zaměstnaností, investicemi, financemi, hospodářskou soutěží a podnikatelskými záležitostmi, přes energii, životní prostředí, potraviny, zemědělství, životní úroveň, vědu, školství, vzdělávání a veřejné výdaje až po otázky mezinárodní migrace. 

OECD dlouhodobě a systematicky sleduje a vyhodnocuje vývoj hospodářské a sociální politiky v členských zemích. Zpracovává statistické údaje, analyzuje výsledky, identifikuje tendence, zobecňuje nejlepší zkušenosti a navrhuje nejvhodnější cesty a způsoby řešení problémů. Dokumenty připravené a projednané v pracovních skupinách a příslušných výborech mohou využívat vlády členských zemí i široká odborná veřejnost. Ročně organizace publikuje více než 250 nových titulů.