„Pokles se však nevyhnul ani dalším odvětvím. Výjimku tvořily poštovní a kurýrní služby, kterým se tržby zvýšily o třináct procent. Růst tržeb zaznamenaly ještě činnosti spojené s poskytováním telekomunikačních a informačních služeb,“ uvedla ředitelka odboru statistiky služeb ČSÚ Marie Boušková.
Propad je tak mírně hlubší než v krizi roku 2009, kdy dosáhl výše deseti procent, konstatuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. „Řada oborů, které byly zasaženy koronakrizí nejvíce, však zaznamenaly propad tržeb až o sedmdesát procent, například tržby cestovních kanceláří či v letecké dopravě,“ dodal.
Hotely či penziony nedosáhly ani poloviny tržeb roku 2019
Poskytovatelé služeb v ubytování, stravování a pohostinství zaznamenali loni zhruba čtyřicetiprocentní pokles tržeb. Hůře na tom byly hotely či penziony, tržby za ubytovací služby nedosáhly ani poloviny tržeb roku 2019. Ve stravování a pohostinství byl pokles zhruba třetinový.
Více než čtvrtinové snížení tržeb postihlo oblast administrativních a podpůrných činností, kam statistici zahrnují právě cestovní kanceláře. Vedle jejich výrazného propadu se nedařilo ani agenturám práce, jejich tržby se snížily asi o pětinu. Nižší tržby zaznamenaly rovněž administrativní a kancelářské činnosti nebo činnosti související se stavbami a úpravou krajiny.
Tržby v profesních, vědeckých a technických činnostech vykázaly meziroční pokles o asi sedm procent a v činnostech v oblasti nemovitostí klesly o dvě procenta.
Tržby informačních a komunikačních činností meziročně stagnovaly. V této sekci klesly tržby nejvíce takzvanému filmovému a hudebnímu průmyslu, a to o 39 procent. Nižší tržby zaznamenaly činnosti v oblasti informačních technologií, kam patří například programování, správa počítačového vybavení či poradenství v oblasti IT. Tržby se snížily také vydavatelským činnostem.
Naopak o něco málo vyšší tržby oproti předchozímu roku vykázala tvorba programů a vysílání a telekomunikační činnosti. Nejvíce vzrostly tržby informačním činnostem, které vykázaly růst tržeb ve všech čtvrtletích loňského roku.
Brzké oživení nelze očekávat, míní analytici
Z jednotlivých čtvrtletí loňského roku ovlivnila výši tržeb nejvíce vládní opatření nařízená ve druhém čtvrtletí, kdy poskytovatelům služeb klesly tržby meziročně o dvacet procent. Ve třetím čtvrtletí to pak bylo o 12,7 procenta a v posledním o 11,1 procenta. Na začátku roku byl pokles ještě mírný, a to 2,6 procenta.
Sezonně očištěné tržby ve službách reálně mezičtvrtletně klesly o 2,4 procenta jako následek druhé vlny pandemie, dodal Seidler. A brzké oživení nelze vzhledem k přetrvávajícím opatřením navíc podle analytiků očekávat.
„Služby odnesly pandemii ze všech odvětví nejvíce a jak je vidět, hned tak se z ní nevzpamatují. Zvlášť, když ekonomika jede v omezeném režimu už druhý měsíc v roce a naděje na zlepšení pandemické situace jsou z krátkodobého hlediska mizivé. Ekonomika proto bude i dál spoléhat především na průmysl, který doposud vykazoval vysokou odolnost vůči další vlně pandemie,“ dodal ekonom ČSOB Petr Dufek.
