Část domácností v příštím roce ušetří za elektřinu a plyn. Naopak firmy si zřejmě připlatí

Elektřina a plyn lidem příští rok nezdraží, část domácností za ně uspoří. Regulovaná složka ceny elektřiny pro domácnosti příští rok klesne v průměru o 1,7 procenta a u plynu o 1,6 procenta. Vyplývá to z pondělního oznámení Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který část výsledné ceny energií stanovuje. Naopak firmám zřejmě ceny elektřiny porostou. Důvodem je podle úřadu předpokládaný nárůst podpory pro takzvané zelené zdroje. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) reagoval, že cena elektřiny pro podniky může příští rok vzrůst maximálně o inflaci. Vzhledem k nákladům kvůli solárnímu boomu v minulosti to má za dobrou zprávu.

Video Události
video

Část domácností v příštím roce ušetří za elektřinu a plyn

Podobný vývoj cen očekávají také analytici, podle kterých mohou někteří lidé celkově za energie ušetřit stovky až nižší tisíce korun ročně. Záleží na konkrétní smlouvě, distribučním území a také k čemu všemu danou komoditu využívají.

U elektřiny tvoří regulovaná část stanovována ERÚ přibližně polovinu výsledné ceny, u plynu necelou třetinu. V regulované části ceny jsou zahrnuty především poplatek za přenos a distribuci, u elektřiny také příspěvek na obnovitelné zdroje energie. Zbylou část ceny určují sami dodavatelé.

 „Absolutní pokles regulované složky ceny elektřiny pro domácnosti ERÚ naposledy oznamoval v listopadu roku 2014. Tentokrát se nám to povedlo díky dobrému nastavení takzvaného pátého regulačního období, kde jsme výrazně snížili míru výnosnosti, které mohou regulované společnosti od ledna příštího roku při svých investicích dosáhnout,“ uvedl v pondělí předseda rady ERÚ Stanislav Trávníček.

Odlišný trend v jednotlivých regionech je podle úřadu způsoben mimo jiné rozdílnou potřebou investic v konkrétních distribučních soustavách, jde například o modernizaci starších plynovodů.

„Regulované ceny plynu pro příští rok na většině území klesají. Výjimku tvoří Praha, kde se uskutečňuje nutná obměna plynovodů v nebývalém rozsahu. Jde o specifický problém této distribuční soustavy, jejíž jednotlivé části jsou velmi staré. Modernizace je zde nevyhnutelná. Není jen otázkou zavádění nových technologií, ale zejména zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti soustavy,“ dodal Trávníček.

Analytik: Čas na fixaci ceny?

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda se domnívá, že právě nyní může být nejlepší doba pro fixaci cen elektřiny, neboť roste pravděpodobnost brzkého vyvinutí účinné koronavirové vakcíny, což by značilo stěžejní impuls pro zotavení celosvětové ekonomiky.

„Právě tato vyhlídka žene tržní ceny energií opět vzhůru, takže tuzemské domácnosti se již levnější elektřiny dočkat nemusí,“ uvedl Kovanda. Dodal, že velcí dodavatelé elektřiny v čele s firmou ČEZ od posledního čtvrtletí letošního roku zlevňují své dodávky domácnostem, menší dodavatelé se postupně přidávají. Důvodem je pandemie koronaviru, která celosvětově srazila ceny energií kvůli slabší globální poptávce.

Na základě nyní oznámeného rozhodnutí Energetického regulačního úřadu klesne regulovaná složka v příštím roce průměrně o 1,7 procenta. Tato složka klesne hlavně kvůli snížení poplatku za distribuci a přenos, který tvoří více než třetinu konečné ceny elektřiny.

Firmy si připlatí kvůli podpoře zelených zdrojů

Firmám a podnikům na rozdíl od domácností příští rok zřejmě poroste cena elektřiny. Důvodem je podle úřadu předpokládaný nárůst podpory pro takzvané zelené zdroje. ERÚ už dříve uvedl, že náklady na její financování stoupnou asi o dvě miliardy korun. Cena plynu pro velkoodběratele by naopak mohla klesnout.

U elektřiny tvoří pro podniky regulovaná složka kolem 40 procent výsledné ceny, u plynu necelou čtvrtinu. Celkové náklady na podporované zdroje energie v posledních letech každoročně činí přes 40 miliard korun, loni jim bylo vyplaceno 45,4 miliardy korun. Hlavním důvodem očekávaného nárůstu nákladů je podle dřívějšího vyjádření úřadu pokles cen silové elektřiny na trhu, který musí být kompenzován růstem takzvaného zeleného bonusu. Cenu silové elektřiny, která tvoří druhou část výsledné ceny, určují sami dodavatelé.

Ministr Havlíček předpokládá růst cen pro firmy na úrovni inflace

„V současné době předpokládáme, že pro domácnosti dojde ke snížení celkové ceny a pro vysoké a velmi vysoké napětí při zachování ceny silové elektřiny jako v loňském roce dojde k nárůstu maximálně okolo dvě až tři procenta, což je na úrovni inflace. Považuji to za dobrou zprávu, vezmu-li v potaz, že cenu negativně ovlivňuje naprosto nezodpovědná politika při podpoře obnovitelných zdrojů v letech 2009 až 2010, což nás ročně stojí skoro 50 miliard korun,“ řekl agentuře ČTK k předpokládaným cenám energií pro příští rok ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Malí i velcí odběratelé přispívají na podporované zdroje

Více než polovinu nákladů na podporované zdroje, 27 miliard korun, uhradí státní rozpočet. Zbývající část ale pokrývají zákazníci. „Drobní spotřebitelé ve většině případů přispívají 495 korun z každé odebrané megawatthodiny elektřiny, což je zároveň zákonný strop, který nesmíme překročit. Velcí odběratelé proti tomu přispívají typicky podle svého rezervovaného příkonu, což je pro ně výhodnější a bude tomu tak i nadále, ačkoliv příspěvek vzroste,“ uvedl předseda rady ERÚ Stanislav Trávníček.

Dotace takzvaným podporovaným zdrojům energie (POZE) vyplácí od roku 2013 Operátor trhu s elektřinou na základě cenového rozhodnutí ERÚ. Od roku 2006 bylo na podporu POZE v Česku vyplaceno přes 385 miliard korun. Vyplácení podpory pro solární elektrárny dlouhodobě kritizuje prezident republiky Miloš Zeman.

Jak vysoký bude příspěvek ze státní kasy?

ERÚ kvůli předpokládanému navýšení nákladů požádal dopisem ministerstvo financí, aby zvážilo navýšení příspěvku ze státního rozpočtu, který má v roce 2021 činit podobně jako letos 27 miliard korun. Trávníček nyní uvedl, že tato částka by mohla být snížena.

„My sami nevyjednáváme o výši dotace ze státního rozpočtu. Nicméně podle informací ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) jsme zaznamenali, že původní rozpočet, který byl dojednáván s ministerstvem financí, byl nižší. Bylo to prý kolem 24 miliard korun. Naštěstí jsme se pak s MPO zasadili o to, aby rozpočet byl na té výši, která je stejná jako v letošním roce,“ doplnil v pondělí na dotaz agentury ČTK Trávníček.

Požadavek ERÚ na další zvýšení státní dotace má smysl podle Hospodářské komory. „Přestože klesá regulovaná složka ceny za distribuci, z důvodu nárůstu příspěvku na podporované zdroje rostou celkové ceny pro průmyslové podniky, a tedy výzva ERÚ k navýšení příspěvku ze státního rozpočtu dává z pohledu průmyslu smysl,“ řekla tajemnice energetické sekce komory Lenka Janáková. „Jako národohospodář bych byl rád, aby v těžkém roce 2021 stát našel cesty, jak zlevnit hlavně elektřinu podnikům. Aby na konkurenčním evropském trhu nebyly v nevýhodě,“ uvedl také analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal.

Zelený bonus garantuje výrobcům elektřiny z podporovaných zdrojů dorovnání rozdílu mezi tržní a výkupní cenou elektřiny. Nyní, když se ceny silové elektřiny z důvodu klesajících velkoobchodních cen elektřiny snižují, kompenzace pro výrobce zelené energie poroste a bude třeba na jejich podporu vynaložit více peněz.