V Senátu začne hledání daňového kompromisu. Většině klubů se radikální snížení nelíbí

Poslanci minulý týden nečekaně schválili dva daňové návrhy, které přitom byly zamýšleny jako alternativní. Prošlo jak snížení sazby daně z příjmů fyzických osob na 15 procent z hrubé mzdy, tak zvýšení slevy na poplatníka o víc než devět tisíc korun za rok. V Senátu se nyní řeší, jak ven z této situace, která by výrazně negativně zasáhla příjmy veřejných financí. Šéf horní komory Miloš Vystrčil (ODS) navrhuje kompromis: mírně snížit sazbu daně z příjmu a zároveň zvýšit slevu na poplatníka. S podobnou variantou přišel i vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). 

Video Události
video

Události: Daňové vyjednávání v Senátu

Premiér Andrej Babiš (ANO) se bude snažit ve středu získat v Senátu podporu pro svůj návrh  na radikální snížení daní zaměstnanců po chystaném zrušení superhrubé mzdy. Návrh počítá s tím, že by většině z nich klesla sazba ze současných 20,1 procenta na 15 procent z hrubé mzdy. U těch, kteří vydělávají nad 141 tisíc měsíčně, by pak byla sazba 23 procent, což odpovídá současné solidární přirážce. Veřejné finance by tak přišly zhruba o 85 miliard korun. Návrh by měl platit od ledna na dva roky. 

Podporu chce Babiš hledat hlavně u nejsilnějšího klubu, kde mají převahu zástupci ODS. Tato strana totiž spolu s SPD a ANO ve sněmovně Babišův návrh schválila. 

„Vycházím z toho, že ta ODS v Senátu je stejná jako ODS ve sněmovně. ODS tvrdí, že chce snižovat daně jako my,“ řekl Babiš.

Jenže šéf Senátu Miloš Vystrčil, který je místopředsedou ODS, předem podporu slibovat nechce. „Dovedu si představit, že se nebudeme třeba držet toho, co upřednostňovali poslanci za ODS, ale budeme se snažit s nimi domluvit na nějaké variantě, která umožní snížit ten obří dluh, který tímto může vzniknout.“

Ani samotná ODS v Senátu není na rozdíl od sněmovny jednotná. „Nám by přišlo nejčistší zachování superhrubé mzdy a případně obětování daňového odpočtu,“ řekl například předseda senátorského klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra (ODS). 

Další senátorské kluby ale s Babišovým návrhem na zavedení 15procentní daně z příjmu nesouhlasí a chtějí zvýšit daňovou slevu na poplatníka. Tu ve sněmovně navrhli Piráti a podpořila ji i vládní ČSSD. 

„Myslím, že cesta vede přes nějakou kombinaci. Že daň nebude 15 procent, ale třeba 17 procent a budeme muset zohlednit OSVČ, a zároveň sleva na poplatníka nestoupne na 34 tisíc, ale na 27 tisíc či 28 tisíc,“ kombinuje předseda výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Zbyněk Linhart (za STAN). 

Jiný návrh má  předsedkyně senátorského klubu a místopředsedkyně KDU-ČSL Šárka Jelínková. „U superhrubé mzdy 23 a 19 procent a u slevy na poplatníka se můžeme bavit, že náběh by byl postupný.“ Ještě jiný pohled nabízí předseda senátorského klubu SEN 21 a Piráti Václav Láska (SEN 21). „Když už tedy má vzniknout díra v rozpočtu, jakože vznikne, tak to má být ve prospěch lidí s nejnižšími příjmy. To, co prosazuje premiér, jde přesně proti tomu.“

Hamáček usiluje o mírnější snížení daní, jinak mluví o rozpočtové katastrofě 

Ještě před středečním jednáním s premiérem a s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) se zástupci jednotlivých senátních klubů sejdou společně. Někteří z nich už mají v plánu i schůzku s vicepremiérem Hamáčkem. 

Šéf ČSSD znovu navrhuje mírnější snížení daní – které ve sněmovně neprošlo – než premiér. Podle něho by většina zaměstnanců platila 19 procent z hrubé mzdy. Ti s příjmy nad 141 tisíc měsíčně pak 23 procent, stejně jako u Babišova návrhu. Sleva na jednotlivce by vzrostla ze současných 24 840 korun na 30 tisíc ročně. Příjmy veřejných rozpočtů by tím klesly zhruba o 40 miliard. 

„To je to nejspravedlivější, jak pomoci všem a více pomoci těm nízkopříjmovým. To, co se stalo v nočním hlasování v Poslanecké sněmovně, je rozpočtová katastrofa,“ prohlásil Hamáček. 

Senátoři by mohli o snížení daní, které jsou obsaženy v takzvaném daňovém balíčku, hlasovat v první polovině prosince. Velká většina z nich také požaduje, aby stát vynahradil případné rozpočtové výpadky krajům a obcím.

Senátní verze pak zamíří do sněmovny. Zde ale mají výraznou většinu 120 z 200 hlasů kluby ANO, ODS a SPD. Schválenou 15procentní sazbu prosazují i nadále.

„Hnutí SPD trvá na zrušení superhrubé mzdy a na snížení daní tak, jak bylo prohlasováno i našimi hlasy ve sněmovně, protože chceme, aby slušní lidé měli více peněz v peněženkách,“ řekl předseda SPD a místopředseda sněmovny Tomio Okamura.