Podmínky v průmyslu jsou podle indexu nejlepší od října 2018, firmy jsou však opatrné

Podmínky v českém zpracovatelském sektoru se v říjnu zlepšily, když index PMI stoupl na 51,9 bodu ze zářijových 50,7 bodu, informovala společnost IHS Markit. Index je tak nejvyšší od října 2018. Výsledek nad 50 bodů znamená zlepšení sektoru. Zároveň jsou ale firmy méně optimistické ve vyhlídkách na příštích dvanáct měsíců.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK Autor: David Taneček

Za růstem indexu je především růst výroby a nových zakázek. Firmy jsou ale zároveň méně optimistické ve vyhlídkách na příštích dvanáct měsíců a jejich důvěra poklesla na minimum za čtyři měsíce, upozornila IHS Markit.

„Růst nových zakázek byl totiž často spojován se snahou firem se předzásobit vzhledem k nejistotě s pandemií, a nemusí tak být udržitelný,“ vysvětluje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Podle IHS Markit zároveň v závislosti na silnější poptávce výrobci nabrali nové pracovníky poprvé od února 2019. Zvýšení zaměstnanosti bylo ovšem jen mírné a je spojováno s dalším nárůstem výroby.

„Český zpracovatelský sektor v říjnu ukázal další známky oživení z pandemií vyvolaného ekonomického útlumu. Objevily se signály sílící poptávky, zároveň i zákazníci ze zahraničí obnovili zájem o české průmyslové zboží,“ uvedla ekonomka společnosti IHS Markit Sian Jones.

Seidler doplnil, že i v Německu či eurozóně se říjnové indikátory PMI z průmyslu zlepšily a dostaly se již výrazněji nad hranici 50 bodů. V Německu se zpracovatelský PMI dostal na 58 bodů, což je nejvyšší hodnota za dva a půl roku, v eurozóně pak na 54,4, což pak představuje nejvyšší hodnotu za zhruba dva roky.

„Na druhou stranu tuzemské firmy jsou si vědomy rizik spojených s příchodem nové vlny pandemie, růst nových zakázek pozorovaný v říjnu nemusí být patrně udržitelný. Ačkoli tak průmysl prozatím pokračuje v solidním růstu, i pro něj představuje sílící druhá vlna pandemie řadu rizik, nejen z pohledu opětovného propadu poptávky ze strany více zasažených odvětví, ale i z pohledu možného omezení výroby z titulu šíření nákazy mezi zaměstnanci či problémů v dodavatelském řetězci,“ dodal Seidler. 

Růst aktivity zpracovatelského průmyslu eurozóny v říjnu zrychlil

Aktivita zpracovatelského průmyslu eurozóny konkréně v říjnu rostla také nejprudším tempem za více než dva roky, vyplývá z výsledků průzkumu společnosti IHS Markit. Za oživením tohoto odvětví z útlumu způsobeného pandemií covidu-19 stojí zejména právě zmíněný příznivý vývoj v Německu. To však v poslední době podobně jako další země používající euro zavádí restriktivní opatření kvůli rostoucímu počtu nových případů nákazy koronavirem.

Index aktivity zpracovatelského průmyslu eurozóny v říjnu vzrostl na 54,8 ze zářijových 53,7 bodu. Dostal se tak na nejvyšší úroveň od července 2018. 

„Zpracovatelský průmysl eurozóny v říjnu výrazně rostl, produkce i zakázky se zvyšovaly tempem, které bylo v uplynulých dvou desetiletích překonáno jen výjimečně,“ uvedl ekonom IHS Chris Williamson. „Ačkoliv jsou tyto údaje příznivým signálem pro výrobu ve čtvrtém čtvrtletí, růst je znepokojivě nerovnoměrný,“ dodal.

Williamson upozornil, že k zajištění udržitelnosti hospodářského oživení je zapotřebí, aby domácnosti znovu začaly fungovat běžným způsobem a aby se zlepšily podmínky na trhu práce. „Vzhledem k druhým vlnám koronaviru se toto zdá poněkud vzdálené,“ dodal.

Statistický úřad Eurostat minulý týden oznámil, že hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny se ve třetím čtvrtletí zvýšil o rekordních 12,7 procenta proti druhému kvartálu, kdy se v důsledku opatření proti šíření koronaviru propadl o 11,8 procenta.

Aktivita zpracovatelského sektoru se v říjnu podle průzkumů zvyšovala i ve střední Evropě, vyhlídky ale zastiňuje rychlé šíření koronaviru. Analytici upozorňují, že vlády sice kvůli koronaviru zavádějí přísnější restrikce, ale továrny v regionu zatím na rozdíl od podzimu zůstávají v provozu.

„Údaje o aktivitě jsou možná určitým paprskem naděje, z potíží jsme se ale ještě zdaleka nedostali,“ uvedl budapešťský analytik společnosti ING Peter Virovacz.