Komunisté mají výhrady ke zrušení superhrubé mzdy a sazbě 15 procent, uvedl Dolejš

Jiří Dolejš v Interview ČT24 (zdroj: ČT24)

Na rozdíl od jarní fáze koronavirové pandemie nebudou vypínány celé obory, celé fabriky, byť k tomu regionálně může dojít, uvedl v Interview ČT24 poslanec KSČM Jiří Dolejš. Proto si myslí, že ekonomické dopady současných a budoucích vládních restriktivních opatření nebudou tak velké jako na jaře. Jeho strana, která podporuje vládní koalici, bude zároveň chtít od kabinetu koncepci, jak uzdravovat veřejné finance. Tedy jak se vypořádat se současným rostoucím zadlužením. Proto mají také výhrady k výpadku, který by způsobilo zrušení superhrubé mzdy.

Dopady nejnovějších vládních opatření bude nutno řešit cíleně, se zaměřením na konkrétní postižený podnik, domnívá se Dolejš. Využít by se k tomu měl například i chystaný kurzarbeit. Ten by měl – aspoň podle současného vládního záměru – od listopadu nahradit současný program Antivirus. Kabinet však hledá už druhý týden shodu na jeho parametrech. Potom by však ještě měl kurzarbeit projít parlamentem, aby došlo k novelizaci jeho současné, nepoužitelné, podoby.

Kurzarbeit představuje zkrácenou pracovní dobu při ekonomických či jiných potížích. Firma platí zaměstnancům za odpracované hodiny, stát jim poskytuje část mzdy za neodpracovaný čas. 

Komunisté chápou, že zadlužení státu v současné době roste, ale zároveň chtějí od vlády koncepci, jak se s dluhem vyrovnat. Poslanec uvažuje, že to potrvá sedm a více let. Očekává tedy informace, jak se budou deficity postupně snižovat, kde bude stát snižovat své výdaje a zároveň, kde bude zvyšovat své příjmy. 

V této souvislosti však má KSČM výhrady k navrhovanému zrušení superhrubé mzdy a nové podobě daně z příjmu. Nemá sice nic proti zrušení supehrubé mzdy jako takové, ale očekávala, že místo ní bude sazba 19 procent. „Nevíme, proč vláda chce 15procentní sazbu,“ řekl Dolejš s tím, že to pak povede k výpadku přes 70 miliard ročně. A to trvale a u důležité daně. 

Koalice zrušení superhrubé mzdy slíbila ve svém vládním programovém prohlášení, v němž se zavázala ke snížení daně z příjmu na 19 procent. Na zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu se koaliční strany dohodly koncem srpna. Platit by to mělo od ledna příštího roku. Zároveň má zůstat sazba 23 procent pro lidi s příjmem zhruba nad 139 tisíc korun měsíčně. Nyní činí efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta. 

„Pokud se výpadek nějak nevykompenzuje, tak to pro nás bude nepřijatelné,“ uvedl poslanec. Zatím neví, zda se to dá časově stihnout, když vláda počítá s novou podobou daně od ledna příštího roku. 

Různé úvahy o vyšším zdanění tabáku, alkoholu, o zavedení digitální daně či sektorové daně, k tomu zatím podle něho nevedou. Dolejš nadhodil i úvahu, zda by neměl být více zdaněn také velký kapitál. Nebojí se, že by to vedlo k jeho odchodu do sousedství, protože tam je podle něho zdanění větší než v Česku. 

Proti navrhované formě zrušení superhrubé mzdy se vyslovili například i prezident republiky Miloš Zeman či guvernér České národní banky Jiří Rusnok. 

V další části pořadu se hovořilo o navrženém jednorázovém bonusu pět tisíc korun pro důchodce (takzvané rouškovné). Tento záměr vládní koalice nyní posuzuje sněmovna. 

Dolejš si myslí, že to bude populární krok, „je to lepší než nic.“ Preferoval by však raději systémové řešení, aby „důchodci nemuseli být závislí na milodarech, ale aby měli důstojný příjem.“ Cestu k tomu vidí v důchodové reformě. 

Tam ale poukazuje na různá úskalí. Například v tom, že to nebude levné. Bude podle něho proto nutné přivést do penzijního systému více peněz. 

Babiš: Vláda asi nestihne připravit důchodovou reformu

Nynější vláda pravděpodobně nestihne připravit důchodovou reformu, řekl ve čtvrtek v parlamentu předseda vlády Andrej Babiš (ANO). „Udělat důchodovou reformu, že se vyřeší výdaje, umí každý. Akorát příjmy jsou problém,“ poznamenal Babiš. „Máme rok do voleb, tak se obávám, že to nezvládneme,“ uvedl. Premiér ale zdůraznil, že to neznamená, že peníze na penze nebudou.

Důchodovou reformou se i v tomto volebním období zabývá zvláštní komise při ministerstvu práce a sociálních věcí. Babiš k tomu podotkl, že ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) možná překvapí, ale není to jisté.