Vláda bude vyplácet živnostníkům měsíčně 15 tisíc, ECB zároveň otevírá cestu k neomezenému tištění peněz

Poškození živnostníci dostanou 15 tisíc měsíčně a dosáhnou i na ošetřovné, oznámila ve čtvrtek vláda. Nálada spotřebitelů se však v řadě evropských zemí kvůli koronaviru prudce zhoršuje.  V Německu se tak její index na duben propadl na nejnižší úroveň od roku 2009. Podobnou situaci hlásí i Francie. Evropská centrální banka už také oznámila, že ruší limit pro nákup dluhopisů zemí eurozóny. Připravila si tak cestu k neomezenému tištění peněz na boj s koronavirem. Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se však ani po pěti hodinách videosummitu věnovaného koronaviru neshodli na společném prohlášení. Italský premiér Giuseppe Conte se podle prohlášení svého úřadu postavil proti ekonomické části prohlášení a požaduje ráznější hospodářské kroky. Na ty však nechtějí přistoupit další země.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK/DPA Autor: Christoph Hardt/Geisler

Vláda bude vyplácet osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ), které jsou postiženy nařízeními vlády, 15 tisíc korun měsíčně po dobu trvání opatření kvůli koronaviru.

„Podpoříme částkou 15 tisíc korun měsíčně OSVČ, které de facto zavřely provozovny, nebo jsme jim znemožnili podnikání kvůli opatřením proti šíření koronaviru. Vyplácet bychom měli po dobu omezení podnikání,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Na pondělní jednání vlády by měla k tomu připravit příslušnou legislativu.

Podpora pro živnostníky, kteří mají příjmy jen z podnikání

Ministryně upřesnila, že pomoc by měla směřovat na OSVČ, které mají příjmy pouze z podnikání. Příspěvek by měla vyplácet finanční správa. „Odhad, kolik to bude stát, se dělá velmi těžce. Počet OSVČ je někde mezi 400 tisíc až půl milionem. Nedokážeme nyní odhadnout, kdo se přihlásí, ale hrubý odhad je přes sedm miliard korun měsíčně,“ uvedla. 

Schillerová s odkazem na premiéra Andreje Babiše a předsedu sněmovny Radka Vondráčka (oba ANO) uvedla, že sněmovna by se měla sejít 7. dubna, aby zákonem umožnila finanční správě výplatu částek. Pokud o den později souhlas potvrdí i Senát a následně prezident, s výplatou by bylo možné začít v týdnu po Velikonocích. 

Přímou finanční podporu živnostníků už dříve navrhovaly opoziční strany. Představitelé ODS například uvedli, že navrhnou, aby živnostníci dostali jednorázově 30 tisíc korun. TOP 09 zase dříve oznámila, že chce pro OSVČ bez zaměstnanců příspěvek 45 tisíc korun rozložený do tří splátek.

Stát odpustí živnostníkům část záloh na sociální i zdravotní pojištění

Živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné nebudou muset hradit půl roku zálohy na zdravotní pojištění. Do výše minimální zálohy jim budou odvody za březen až srpen zcela odpuštěny. Základní minimální měsíční záloha činí 2352 korun. Vztahuje se na lidi, kteří mají drobné podnikání jako hlavní činnost. 

Splacení půlročního pojistného nad minimální zálohu budou moci drobní podnikatelé podle předlohy odložit až do podání přehledu o příjmech a výdajích za letošní rok, tedy na rok 2021. Vláda však předpokládá, že osoby samostatně výdělečně činné, které nynější krizi ve svých příjmech nepocítily, budou hradit zálohy nad minimum ve standardním termínu.

Pokud už drobní podnikatelé zálohu za březen zaplatili, bude se pokládat za zálohu za září. Předloha upravuje i odpuštění penále a stanoví, že přehled příjmů a výdajů za loňský rok budou moci živnostníci podávat až do 3. srpna. Úlevou v hrazení záloh přijde veřejné zdravotní pojištění až o 8,5 miliardy korun.

Stát také odpustí drobným podnikatelům část sociálního pojištění, konkrétně jeho minimální zálohy za půl roku od března do srpna. Živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné nebudou muset v tomto období zálohy hradit. Základní minimální měsíční záloha činí 2544 korun. Hradí ji lidé, kteří vykonávají drobné podnikání jako hlavní činnost.

Oba dva vládní návrhy zákonů podepsal ve čtvrtek prezident Miloš Zeman. Zákony budou účinné potom, co vyjdou ve sbírce. 

Živnostníci budou mít nárok na ošetřovné

Živnostníci budou mít také nárok na ošetřovné za péči o děti do 13 let bez určení spodní hranice věku dítěte. Bude jim náležet 424 korun denně, maximální částka bude 13 144 korun měsíčně.

Na základě čestného prohlášení bude možné o ošetřovné žádat na živnostenských úřadech. Žádost bude možné podat také elektronicky. Na ošetřovné budou mít OSVČ (osoby samostatně výdělečně činné) nárok do doby, než budou otevřeny školy. Po čtvrtečním jednání vlády, která ošetřovné schválila, to řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Žádost bude podle Havlíčka velmi jednoduchá. Bude stačit vyplnit čestné prohlášení, že žadatel již příspěvek nečerpá v rámci zaměstnaneckého vztahu. Žádosti budou elektronicky i v papírové verzi přijímat všechny živnostenské úřady, kterých je v ČR více než 200.

Pro podnikatele a firmy zasažené koronavirem a vládními opatřeními ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje třetí pokračování bezúročných půjček COVID. Na záruky by mě stát vyčlenit dalších deset miliard korun, čímž by měli mít podnikatelé k dispozici úvěry v objemu 40 miliard korun. V pořadu 90' v České televizi to řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

OSVČ mohou žádat kompenzace mezd svých zaměstnanců

Vláda chce OSVČ rovněž kompenzovat mzdy jejich zaměstnanců v rámci schváleného kurzarbeitu. Mohou žádat o dotaci řádově od 50 do 80 procent.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) zároveň ve čtvrtek upozornila, že příspěvky na mzdy při kurzarbeitu budou od státu dostávat jen firmy, které neporušují zákoník práce. Úřad práce z kurzarbeitového programu Antivirus pak zaměstnavatelům poskytne náhradu vyplacených výdělků do určité výše. Přesná pravidla podpory by vláda měla schválit v pondělí.   

Podle odborových předáků se už objevily případy porušování zákonných pravidel. Jedna z nadnárodních společností své zaměstnance vyzývá, aby si vzali neplacené volno, že je pak nepropustí, popsal předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

„Teď se ukazuje, jak jsou firmy společensky odpovědné, zda jsou schopny obstát,“ uvedl Středula. Dodal, že odbory budou případně zveřejňovat jména zaměstnavatelů, kteří pravidla nedodržují.

Pozastavuje se EET

Pro podnikatele se také zastavuje elektronická evidence tržeb (EET), a to po dobu nouzového stavu a další tři měsíce. Zákon ve čtvrtek podepsal prezident Miloš Zeman. 

Zákon znamená, že podnikatelé a další poplatníci, kterých se to týká, nebudou muset evidovat své tržby podle zákona o evidenci tržeb. Sněmovna předlohu schválila v úterý ve stavu legislativní nouze, o den později ji schválil Senát. Nouzový stav vyhlásila vláda 12. března na 30 dnů. S jeho prodloužením by musela souhlasit sněmovna. Pokud by nouzový stav skončil před polovinou dubna, obnovila by se EET před polovinou července.

Ministerstvu financí jde o to, aby omezilo návštěvy finančních úřadů poplatníky, kteří si tam kvůli třetí a čtvrté fázi EET musí dojít vyzvednout účtenky nebo autentizační údaje. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) navíc nastává doba, kdy většina poplatníků z první i druhé fáze musí vyměnit své dosavadní certifikáty a získat nové autentizace. Ministerstvo proto chce, aby si pro ně nemuseli chodit.

Takzvaná třetí a čtvrtá fáze EET měla nastat podle dosud platného zákona 1. května. Evidence se měla rozšířit na všechna zbývající odvětví ekonomiky. Až toto rozšíření nastane, zahrne nově hlavně řemeslníky, ale třeba i taxikáře, lékaře, advokáty a podobné profese. Výjimku bude mít předvánoční prodej kaprů nebo některé sociální služby.

V pondělí se rozběhne další fáze programu bezúročných úvěrů COVID II 

Podnikatelé budou moci od pondělí žádat o bezúročné úvěry s ročním odkladem splátek v programu COVID II. Nebude stanovena minimální hranice půjčky, žádosti by měly být přijímány do 15 milionů korun. Program budou tak moci využít na rozdíl od první vlny živnostníci a drobní podnikatelé.

O úvěry bude možné žádat u většiny komerčních bank, se kterými se nyní podepisují smlouvy. Ručit za půjčky bude stát prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB), potvrdil ministr Havlíček.

Do programu COVID II vláda vyčlenila pět miliard korun. Díky zapojení komerčních bank se vložené peníze znásobí, podnikatelé by tak měli mít k dispozici okolo 30 miliard korun. Záruka ČMZRB by měla podle dřívějších informací krýt až 80 procent komerčního úvěru. Předpokládaná doba ručení bude tři roky.

Stejně jako v první vlně programu bude možné úvěry využít pouze k úhradě provozních výdajů, jako jsou mzdy, nájem, energie, dodavatelsko-odběratelské faktury, materiál či zásoby. Žádosti budou muset podnikatelé podávat u jednotlivých bank. Podle Havlíčka by měla být zapojena většina komerčních bank působících na českém trhu. 

Schillerová připravuje také novelu, která umožní odložit splátky 

Ministryně financí chce také ještě připravit novelu zákona o spotřebitelském úvěru, který by měl pomoci podnikatelům například s odložením splátek.

„Chystám a budu předkládat ve stavu legislativní nouze zákon o spotřebitelském úvěru. Máme různé signály od neziskového sektoru, že tam mohou být problémy. Chceme tak živnostníkům zjednodušit problematiku úvěrů, například odložení splátek. Tedy zpřísnit podmínky na tuto dobu, aby se nedostali živnostníci do problémů,“ uvedla dále Schillerová.

Řekla, že jedná s řediteli bank působících na českém trhu. Vyzvala je k tomu, aby vytvořili bankovní balíček, kde by odložili splátky úvěrů drobným podnikatelům minimálně na dobu tří měsíců a případně snížili, nebo nejlépe odpustili úroky u úvěrů i hypoték. „Vyjádřili se v tom smyslu, že rozhodně nechtějí, aby se někdo dostal v této době do problémů. Čekám, že ve velice krátké dojde k nějaké dohodě o bankovním balíčku,“ uvedla ministryně. 

Celkově opatření budou podle Schillerové stát desítky miliard korun. „Velkou neznámou je ovšem čas. Nevíme, jak dlouho bude tento stav trvat,“ dodala. Tento týden sněmovna schválila vládě zvýšení schodku státního rozpočtu ze 40 na 200 miliard korun.

Stát připraví podporu domácí turistiky

Ministerstvo průmyslu a obchodu počítá také s přípravou velkého balíku opatření na podporu domácího cestovního ruchu. Chce tím mimo jiné podpořit tuzemské cestovní kanceláře, které se kvůli koronaviru a vládním opatřením potýkají s vážnými problémy. K motivaci lidí cestovat v rámci České republiky využije státní agenturu CzechTourism. Domácí cestovní ruch chce podpořit marketingově, mediálně i finančně, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Balík opatření by měl vzniknout za předpokladu, že se ekonomika ve světě bude postupně uvolňovat, uvedl Havlíček. Opatření by měla podporovat a motivovat k cestování napříč Českem. Konkrétně by to mělo podporovat, aby se lidé stravovali v tuzemských restauracích, v létě jezdili do českých hotelů a penzionů. „Budeme se snažit, aby ty agentury (cestovní kanceláře) tím pádem byly saturovány v rámci českého cestovního ruchu,“ řekl Havlíček.

Cestovní kanceláře mají podle Havlíčka také nárok na kompenzace mezd zaměstnanců v rámci schváleného kurzarbeitu. Původně byl prezentován jen jako podpora pro výrobní podniky, ale podle Havlíčka se vztahuje i na firmy podnikající ve službách nebo v dopravě.

Zákaz maloobchodního prodeje se od pátku mění

Zákaz maloobchodního prodeje a prodeje služeb v provozovnách se od pátečních 06:00 nebude nově vztahovat na zámečnictví či opravu, údržbu a instalaci strojů a zařízení pro domácnost. Omezeny nebudou ani myčky automobilů.

Ministerstvo zdravotnictví také nařídilo provozovatelům prodejen potravin, aby u vchodu bezplatně poskytovali zákazníkům jednorázové rukavice nebo jiný ochranný prostředek na ruce.

Hotely mohou také nově od pátku poskytovat službu lidem, kteří požadují ubytování kvůli práci.

Česká národní banka výrazně snížila úrokovou sazbu

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na jedno procento. ČNB čeká kvůli dopadům pandemie koronaviru silnou recesi, ve které česká ekonomika setrvá po zbytek letošního roku.

Vývoj tak podle bankovní rady celkově vede k potřebě dalšího významného snížení sazeb v letošním roce. Mělo by to podpořit zotavování ekonomiky, uvedli po čtvrtečním jednání rady viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký a člen bankovní rady Tomáš Holub. Dodali, že všechna případná opatření měnové politiky mohou být přijata, kdykoliv to bude potřeba, a to i na mimořádném měnovém zasedání bankovní rady.

Zároveň se ve čtvrtek bankovní rada rozhodla snížit od letošního 1. dubna rezervu na ochranu úvěrového trhu na jedno procento z 1,75 procenta. V důsledku pandemie totiž podle ČNB nastane útlum ekonomické aktivity, který se s vysokou pravděpodobností nepříznivě promítne do kvality úvěrových portfolií bank.

„Schopnosti bank financovat reálnou ekonomiku tak pomůže postupné uvolňování proticyklické kapitálové rezervy v kombinaci s odkladem výplaty dividend,“ uvedl Nidetzký.

Úřady práce a ČSSZ očekávají kvůli koronavirové krizi statisíce žádostí o různé příspěvky. Resort práce a sociálních věcí je plánuje posílit o své zaměstnance, řekla ministryně Jana Maláčová (ČSSD). 

Pražská burza klesla, ostatní rostly

Po předchozích dvou dnech růstu pražská burza zaznamenala ve čtvrtek pokles. Index PX oslabil o 0,75 procenta na 801,57 bodu. Dolů ho táhly hlavně akcie energetické společnosti ČEZ a bankovní skupiny Erste. Naopak evropské akcie ve třetí seanci za sebou posílily. Následovaly tak akcie ve Spojených státech. Investoři čekají na hlasování evropských zákonodárců o návrzích ke zmírnění dopadů koronavirové krize. Panevropský index STOXX 600 stoupl o 2,6 procenta na 321,38 bodu a za poslední tři dny si připsal téměř 15 procent. Ze svého rekordního maxima, na které se vyšplhal minulý měsíc, však index stále ztrácí 26 procent. Mohou za to obavy z recese v eurozóně kvůli koronaviru.

Akcie ve Spojených státech dnes třetí seanci za sebou posílily a index Dow Jones zaznamenal nejvyšší třídenní růst za devět desetiletí: stoupl o 1351,62 bodu, tedy 6,38 procenta, na 22.552,17 bodu. Širší index Standard & Poor's 500 se zvýšil o 154,51 bodu, čili 6,24 procenta, na 2630,07 bodu. Index technologického trhu Nasdaq se zvýšil o 413,24 bodu, neboli 5,6 procenta, na 7797,54 bodu.

Dow Jones za poslední tři dny stoupl o 21 procent, což je jeho nejvyšší třídenní procentní růst od roku 1931. Splnil tak široce používanou definici býčího, tedy rostoucího trhu. Index S&P 500 pak stoupl tři dny po sobě poprvé od poloviny února a za tři dny si připsal 17 procent.

ECB umožní bojovat s koronavirem penězi

Evropská centrální banka (ECB) zrušila limit pro nákup dluhopisů z jednotlivých zemí eurozóny, čímž si připravila cestu k potenciálně neomezenému tištění peněz na boj s koronavirem, uvedla ECB v noci na čtvrtek. Nově už nebude uplatňovat limit 750 miliard eur (20,6 bilionu korun), který si pro nákupy dluhopisů kvůli pandemii způsobené koronavirem sama stanovila.

Nový postoj k nákupům dluhopisů znamená, že ECB by mohla držet i více než třetinu celkového dluhu kterékoliv země eurozóny. To je úroveň, které se blíží v případě Německa a některých menších zemí. V boji s krizí by se tedy ECB mohla přesněji zaměřit na pomoc těm zemím, kde je to urgentní, a pomoc poskytovat po libovolně dlouhou dobu, což podle dosavadních pravidel nemohla.

Centrální banku ale tato změna vystavuje právním sporům a obviněním, že financuje vlády, upozornila agentura Reuters. ECB má přímé financování vlád zakázáno.

„Stručně řečeno, toto rozhodnutí prakticky odstraňuje veškerá omezení na nákup aktiv, a zvyšuje důvěryhodnost ECB a jejího odhodlání,“ poznamenal k postoji centrální banky analytik Frederik Ducrozet ze společnosti Pictet Wealth Management.

ECB přijímá razantější kroky, podobně jako Fed

Podle analytika Cyrrus Tomáše Pfeilera to podobně jako v případě Fed znamená razantnější akci, která by měla pomoci stlačit dolů výnosy dluhopisů jižního křídla eurozóny. 

Zároveň to také podle něho znamená, že se ECB více odchýlí od svého kapitálového klíče, podle kterého dluhopisy nakupuje. „Tedy standardně by měla nakupovat dluhopisy dané země s ohledem na její podíl na HDP eurozóny. Nadproporční nákupy dluhopisů jižních zemí u některých členů bankovní rady vyvolávají obavy z monetárního financování, které striktně zakazuje Maastrichtská smlouva. Lze proto očekávat neshody v rámci rady guvernérů ECB,“ dodává.

Nákupy dluhopisů byly pro ECB až dosud omezeny na 33 procent celkového objemu dluhu každé členské země eurozóny. ECB ale rozhodla, že podle svého dočasného programu PEPP (Pandemic Emergency Purchase Programme) přestává toto omezení platit.

Epidemie způsobená novým koronavirem se začala koncem loňského roku šířit z Číny a postupně se její ohnisko přesunulo do Evropy, kde je nejvíce zasaženou zemí Itálie. Značné potíže se zvládáním onemocnění, které mezitím přerostlo v pandemii, má i Španělsko. Z jednotlivých zemí postupně přicházejí také zprávy o zhoršení nálad a očekávání dalšího vývoje jak ze strany spotřebitelů, tak firem. 

Nálada v Německu prudce klesá 

Index spotřebitelské nálady na duben klesl na 2,7 bodu z březnových 8,3 bodu. Propad byl mnohem výraznější, než očekávali analytici. Ti dubnovou hodnotu indexu, který je založen na průzkumu mezi zhruba dvěma tisíci Němců, odhadovali v průměru na 7,1 bodu, uvedla agentura Reuters.

Průzkum institutu GfK ukázal výrazný pokles očekávání spotřebitelů ohledně vývoje jejich osobních příjmů i ohledně vývoje celé ekonomiky. Zhoršila se rovněž ochota spotřebitelů utrácet.

„Maloobchodníci, výrobci a poskytovatelé služeb se musejí připravit na recesi,“ uvedl výzkumný pracovník GfK Rolf Bürkl. „Maloobchod jako celek čelí obtížnému období,“ dodal. Upozornil nicméně, že v důsledku koronaviru nyní zažívají výrazný nárůst tržeb obchody s potravinami a lékárny.

Šíření koronaviru tvrdě zasáhlo rovněž náladu v podnikatelském sektoru. Institut Ifo ve středu oznámil, že jeho index podnikatelské nálady v Německu se v březnu propadl nejníže od roku 2009. Jeden z ekonomů Ifo předpověděl, že německá ekonomika letos patrně vykáže pokles o pět až dvacet procent, podle toho, jak dlouho potrvají restriktivní opatření, která jsou reakcí na šíření koronaviru.

Německo je největší ekonomikou v Evropě a zároveň největším obchodním partnerem České republiky.

Německá automobilka Volkswagen kvůli koronaviru prodlužuje odstávku svých továren v Německu o čtyři pracovní dny, uzavírka tak potrvá přinejmenším do 9. dubna. Výrobce aut rozhodnutí ve čtvrtečním tiskovém prohlášení vysvětlil propadem poptávky po vozidlech a problémy s dodávkou dílů. 

Ekonomická aktivita ve Francii je na 65 procentech normálu

Aktivita domácností i soukromého sektoru klesá i v dalších státech. Ve Francii je v důsledku opatření proti dalšímu šíření koronaviru pouze na 65 procentech běžného stavu, uvedl francouzský statistický úřad INSEE. Jeho index podnikatelské důvěry zaznamenal v březnu nejprudší propad od roku 1980, kdy se začal zveřejňovat. 

Francie ve snaze potlačit šíření koronaviru zavedla přísná omezení pohybu osob, zakázána jsou veškerá shromáždění obyvatel. Zavřeno mají restaurace a většina obchodů.

Aby omezila ekonomické dopady koronaviru, připravila francouzská vláda balíček ekonomických opatření za 45 miliard eur (1,2 bilionu korun), což jsou dvě procenta ročního hrubého domácího produktu (HDP) země. Firmám tak odložila daně nebo poskytla prostředky na mzdy zaměstnancům. Vláda se navíc zaručila za bankovní půjčky podnikatelům až do výše 300 miliard eur, což je asi 15 procent HDP. Vláda minulý týden oznámila, že ekonomika podle jejího odhadu letos klesne o jedno procento. Ministr financí Bruno Le Maire ale později varoval, že útlum bude pravděpodobně mnohem horší, a srovnal ho s velkou hospodářskou krizí z roku 1929.

Ekonomika eurozóny letos zřejmě klesne o dvě procenta, předpovídá S&P 

Ekonomové očekávají, že v letošním roce spadne evropská ekonomika do recese, jejíž hloubka závisí na tom, jak dlouho potrvají omezující opatření.

Například mezinárodní měnový fond (MMF) tento týden uvedl, že pandemie nemoci COVID-19 způsobí v letošním roce recesi světové ekonomiky, která by mohla být horší než recese po finanční krizi v letech 2008 až 2009. A i Evropská komise minulý týden předpověděla, že ekonomika Evropské unie v letošním roce kvůli koronaviru pravděpodobně klesne zhruba o procento. Ještě minulý měsíc přitom očekávala nárůst o 1,4 procenta.

V loňském roce růst ekonomiky EU zpomalil na 1,5 procenta z předloňských 2,1 procenta. V samotné eurozóně hospodářský růst zeslábl na 1,2 procenta z předchozích 1,9 procenta.

Evropská centrální banka (ECB) před dvěma týdny snížila odhad letošního růstu hrubého domácího produktu (HDP) eurozóny na 0,8 procenta z dříve předpokládaných 1,1 procenta. 

Lídři EU se neshodli na ekonomických krocích

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se ve čtvrtek ani po pěti hodinách dnešního videosummitu věnovaného koronaviru neshodli na společném prohlášení. Italský premiér Giuseppe Conte se podle prohlášení svého úřadu postavil proti ekonomické části prohlášení a požaduje ráznější hospodářské kroky. Na ty však nechtějí přistoupit další země.

Videokonference, na níž měli podle předsedy Evropské rady Charlese Michela lídři sedmadvaceti zemí ukázat, že je EU v těžkých časech jednotná, byla původně plánována na dvě hodiny. Kvůli neshodám na síle podpůrných ekonomických opatření se však protáhla na více než dvojnásobek a zatím bez konkrétního výsledku.

Podle návrhu společného prohlášení měli lídři podpořit například zrušení všech zákazů vyvážet ochranné pomůcky v rámci jednotného unijního trhu. Vyslovit by se měli i pro urychlené zavedení „zelených pruhů“ pro kamiony na hranicích, které mají zajistit plynulé zásobování obchodů, či pro zajištění volného pohybu pro lidi pracující nedaleko za hranicemi své země.

Spornou částí se stal balíček hospodářských opatření včetně úvěrů od záchranného fondu eurozóny, který Itálie označila za málo ambiciózní. „Musíme reagovat inovativními finančními nástroji,“ uvedl Conteho úřad v průběhu videosummitu.