Firmy, které uzavřely bez objektivního důvodu, nebudou mít nárok na pomoc od státu

Stát proplatí část mzdy pracovníků jen firmám zavřeným kvůli propadu odbytu, chybějícímu materiálu nebo zaměstnancům v karanténě. Podniky, které kvůli šíření koronavirové nákazy uzavřely bez „objektivního důvodu“, na náhradu nebudou mít nárok. V ČT to v pondělí řekl ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Některé pivovary zastavily kvůli koronaviru linky na stáčení piva do sudů. Ve světě zatím přibývá temných odhadů dalšího vývoje globální ekonomiky. 

Ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO)
Zdroj: ČTK Autor: Igor Zehl

„Musí být splněno to, že ta firma o něco přišla,“ řekl Havlíček. Firmě by musel buď zásadně klesnout odbyt, nebo by musela přijít o vstupy, protože její dodavatelé jsou zavření, vyjmenoval. Podpora bude podle něj i pro firmy zavřené kvůli karanténám zaměstnanců. „Jsme připraveni nahradit mzdy za zaměstnance do určité míry právě v těch několika oblastech, které v pondělí definitivně chceme projednat na vládě,“ uvedl ministr.

Kabinet minulý týden rozhodl o tom, že zaměstnavatelům proplatí náhrady mezd lidem v karanténě a 80 procent mzdy pracovníků zavřených provozů.

Firma uzavřená bez objektivního důvodu, že „chce mít v tuto chvíli pro všechny případy klid“, podle Havlíčka náhradu mezd pro zaměstnance nedostane. „Tam pochopitelně nahrazovat nebudeme,“ řekl. Premiér Andrej Babiš (ANO) již před časem upozornil, že pomoc se tak netýká Škody Auto, která přestala od středy minulého týdne vyrábět. V prvotní reakci s tím Babiš vyjádřil nesouhlas. 

Havlíček odmítá výzvu odboráře Součka na přerušení výroby 

Ministr Havlíček také odmítl výzvu předsedy nejsilnějšího odborového svazu KOVO Jaroslava Součka, aby firmy kvůli šíření koronaviru alespoň na dva týdny přerušily výrobu s výjimkou podniků, jejichž produkce řeší stavy ohrožující život. Firmy jsou podle Havlíčka připraveny, mají pro zaměstnance dezinfekci a ochranné prostředky.

Souček vyzval v neděli majitele a manažery firem, aby alespoň na dva týdny přerušili výrobu. Výjimku by podle něj měly mít podniky, jejichž produkce řeší stavy ohrožující život. Vláda podle něj má pomoci nechat zaměstnance doma a ve firmách, kde bude výroba pokračovat, zajistit ochranné prostředky, jako jsou roušky a dezinfekce.

Podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého potřebuje Česko pravý opak, tedy aby závody, které budou mít odbyt, dále pracovaly. Dlouhý považuje odborářovo vyjádření za velmi nešťastné. Nabádání firem, aby se vzdaly zisku pro ochranu zdraví a života zaměstnanců, je podle něj nevkusně populistické a na hraně zdravého rozumu. O zastavení výroby by měli podle komory rozhodnout epidemiologové a vláda, nikoliv odbory. 

Ocelářská unie a její členské firmy odmítají návrh předsedy nejsilnějšího odborového svazu KOVO Jaroslava Součka, který vyzval firmy k přerušení výroby. Návrh, který označila za nepromyšlený, by podle unie znamenal téměř úplné zastavení české ekonomiky. V tiskové zprávě to v pondělí uvedl statutární ředitel Ocelářské unie Daniel Urban. „I kdyby ocelářství získalo výjimku, tento krok by téměř s jistotou znamenal zastavení našich dodavatelských řetězců a zamrznutí odběru hotových výrobků v navazujících odvětvích. Mnohé technologické celky, jako jsou například vysoké pece či koksovny, nelze dočasně odstavit,“ uvedl Urban.

Budvar zastavil linku na stáčení piva do sudů

V pondělí zastavil pivovar Budějovický Budvar kvůli koronaviru linku na stáčení piva do sudů.  Balené pivo mu pomůže vykrýt část ztrát z prodejů sudového, které se zastavily. Agentuře ČTK to řekl generální ředitel firmy Petr Dvořák. Budvar zaměstnává 670 lidí.

Druhý týden v řadě omezil výrobu o 30 procent, protože má plné sklady a klesly mu objednávky. V zásobách má asi 90 tisíc hektolitrů piva, které postupně rozváží. Je to dvou až třítýdenní zásoba.

Linky na stáčení sudů do piva zastavily také Měšťanský pivovar Dudák ve Strakonicích i třeboňský pivovar Regent. Dudák má běžný podíl ve výrobě 55 procent sudového a 45 procent lahvového piva. Export je na minimu. „Teď nám odřeklo Maďarsko, Polsko. Jednak to souvisí s tím, co se děje na hranicích, a jednak i restaurace v okolních zemích se pozavíraly, export se musel zastavit. O Itálii ani nemluvím,“ řekl ředitel Dudáka Dušan Krankus. 

Regent stáčí asi 65 procent piva do lahví a 35 procent do sudů. Zakázky na lahvové pivo zatím do zahraničí expedoval, nové objednávky na export ale nedostává. Asi polovina z 50 zaměstnanců je doma, koncem minulého týdne to byli téměř všichni. 

Celní úřad zakázal lihovaru Žufánek výrobu dezinfekčního gelu

Ovocný lihovar Žufánek z Boršic u Blatnice se rozhodl místo obvyklého sortimentu vyrobit dezinfekční gel. Jenže podnik ho vyráběl bez povolení, a tak mu to úřad zakázal, uvedl na Facebooku jednatel lihovaru Martin Žufánek. Mluvčí Generálního ředitelství cel Martina Kaňková uvedla, že k výrobě dezinfekčních směsí jsou potřeba povolení ministerstva zdravotnictví, ministerstva zemědělství a místně příslušného celního úřadu, která lihovaru chyběla.

Celníci nicméně v pondělí podle Kaňkové lihovaru nabídli pomoc s vyřízením povolení. Dezinfekční gely jsou dnes na trhu obtížně k sehnání v důsledku nynější epidemie koronaviru. „Celní správa vychází obzvláště za současného nouzového stavu výrobcům dezinfekčních směsí maximálně vstříc a pomáhá jim jak s poskytováním informací o výrobě dezinfekčních prostředků, tak se zajištěním nezbytných povolení, která jsou podle dosavadních zkušeností vyřízena v řádu hodin,“ uvedla Kaňková.

Poté, co Žufánek zprávu o zákazu výroby dezinfekce na sociální síti zveřejnil, začaly totiž pod ní přibývat desítky komentářů lidí, kteří podnikateli vyjadřovali podporu. Na svém facebookovém profilu kauzu zmínila i ministryně Alena Schillerová (za ANO), která na dálku vyzvala Žufánka, aby zvedal telefon. „Volá vám generální ředitel Generálního ředitelství cel Milan Poulíček,“ napsala Schillerová. Už předtím ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) na svém Twitteru uvedl, že požádal Schillerovou, aby se pokusila najít řešení.

Výrobu dezinfekčního gelu spustil podnik kvůli nákaze novým typem koronaviru před několika dny. Podle Žufánka jej lihovar vyráběl bez příslušného povolení z velejemného lihu, který má firma v režimu daňového skladu bez spotřební daně. „Líh není denaturovaný,“ napsal Žufánek.

K výrobě gelu používal podnik 96,2 procenta lihu, k němu přidával tři procenta peroxidu vodíku, glycerol, mandlový olej a esenciální oleje z bylin. „Výsledný gel jsme stočili do plastových lahví a zcela zdarma poskytli těm nejpotřebnějším,“ uvedl Žufánek.

Mezi příjemce výrobku podle něj patřily mimo jiné dětské domovy v Mostě, Mladé Boleslavi a Novém Strašecí na Rakovnicku. Zmínil také obecní úřad v Boršicích u Blatnice, městský úřad v nedalekém Hluku a dobrovolníky ze spolku Praha šije roušky. „Na další výrobu nemáme suroviny. Peroxid vodíku a glycerol není k sehnání. Budeme doufat, že teď se postará stát,“ doplnil Žufánek. Celní úřad podle něj promine podniku přestupek za dosavadní výrobu gelu, jeho další výrobu však lihovaru zakázal.

Dezinfekční gely jsou nyní na trhu obtížně k sehnání. Do jejich výroby se pustila řada firem, ale i školy, například České vysoké učení technické v Praze nebo Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.

Viceprezident ECB čeká jen přechodný pád do recese

K celoevropským dopadům koronaviru se vyjádřil v rozhovoru se španělskou televizí La Sexta viceprezident Evropské centrální banky (ECB) Luis de Guindos. Podle něj stáhnou evropskou ekonomiku do recese, ve druhém pololetí by se však měl hrubý domácí produkt (HDP) vrátit k růstu. „Domnívám se, že první pololetí bude velmi špatné. Evropa vstoupí do recese,“ řekl de Guindos. „Věřím ale, že ve druhém pololetí uvidíme růst,“ dodal. Prohlásil také, že ECB učiní vše potřebné, aby omezila ekonomické dopady koronaviru, a poukázal na potřebu zabránit v Evropě dluhové krizi.

Recese se obvykle definuje jako dvě čtvrtletí poklesu ekonomiky za sebou.

ECB už v reakci na koronavirovou krizi ohlásila řadu stimulačních opatření, včetně rozsáhlých nákupů dluhopisů a nabídky mimořádně levných úvěrů pro komerční banky. Snaží se tak udržet náklady podniků i vlád na půjčky na nízké úrovni, poznamenala agentura Reuters. 

Evropská komise minulý týden předpověděla, že ekonomika Evropské unie v letošním roce kvůli koronaviru pravděpodobně klesne zhruba o procento. Ještě minulý měsíc přitom očekávala nárůst o 1,4 procenta. V loňském roce růst ekonomiky EU zpomalil na 1,5 z předloňských 2,1 procenta.

Temné odhady z Německa a OECD

Koronavirus připraví německou ekonomiku o stovky miliard eur, předpověděl v pondělí hospodářský institut Ifo. Jeho konkrétní odhady se pohybují mezi 255 miliardami a 729 miliardami eur. O práci navíc může přijít hodně přes milion lidí.

„Náklady pravděpodobně překročí všechno, co je Německu za poslední desetiletí známé z hospodářských krizí nebo přírodních katastrof.“ 

Clemens Fuest

šéf Ifo

Když se hospodářství pozastaví na dva měsíce, tak to podle Ifo povede k nákladům za 255 miliard až 495 miliard eur.

„Hospodářský růst pak v tomto roce klesne o 7,2 až 11,2 procentního bodu,“ poznamenal šéf Ifo Clemens Fuest. V případě, že omezení způsobená rychlým šířením koronaviru budou trvat tři měsíce, může to německou ekonomiku připravit až o 729 miliard eur.

Německo už počítá s deficitem

Spolková vláda Německa už také v pondělí schválila úpravu rozpočtu kvůli dopadům, které má koronavirus na ekonomiku. Nově počítá s deficitem 156,3 miliardy eur (4,3 bilionu korun), informoval německý ministr financí Olaf Scholz. 

Vládní úprava rozpočtu počítá s dalšími výdaji za 122,8 miliardy eur (3,4 bilionu korun) a snížením příjmů o 33,5 miliardy eur (skoro 925 miliard korun). Původně přitom rozpočet počítal s příjmy i výdaji na úrovni 362 miliard eur.

Úpravy rozpočtu, z něhož se bude financovat například podpora ve výši desítek miliard eur pro drobné podnikatele nebo zdvojnásobení počtu lůžek na odděleních intenzivní péče, musí ještě schválit Spolkový sněm, což by se mělo stát ve středu, a Spolková rada, která je bude mít na programu v pátek.

Spolková republika se přitom od roku 2014 pyšnila tím, že měla stále vyrovnané rozpočty. Bez deficitu byl plánován i ten letošní. Nakonec ale podle všeho zaznamená rekordní schodek. Aby se země mohla do této míry zadlužit, musí poprvé od jejího zavedení pozastavit platnost takzvané dluhové brzdy.

Vedle rozsáhlých úprav rozpočtu německá vláda počítá i se zřízením fondu pro stabilizaci hospodářství, v němž mají být stovky miliard eur. U velkých firem, jako jsou aerolinky Lufthansa, není vyloučena záchrana ani částečným zestátněním.

Německý ministr hospodářství Peter Altmaier na společné tiskové konferenci se Scholzem zdůraznil, že spolková republika je odhodlána chránit německé firmy a pracovní místa. I proto je podle něj důležité, aby se pomoc rychle dostala firmám, na které potíže spojené s koronavirem doléhají.

V rámci dalších opatření počítá německý kabinet i třeba s ochranou pro lidi, kteří nebudou kvůli koronaviru schopni platit nájem. Bude zakázáno jim nájem vypovědět, pokud na něm dluh vznikl v období od 1. dubna do 30. září letošního roku. 

Světová ekonomika se bude z dopadů koronaviru zotavovat zřejmě roky

Světové ekonomice potrvá roky, než se zotaví z dopadů šíření koronaviru. Uvedl to generální tajemník Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Ángel Gurría. Dodal, že koronavirus už způsobil větší ekonomický šok než finanční krize. Naděje na rychlé hospodářské oživení jsou podle něj spíše zbožným přáním než výsledkem racionálního uvažování.

OECD začátkem března varovala, že růst světové ekonomiky by letos kvůli koronaviru mohl činit pouze 1,5 procenta, zatímco dříve jej odhadovala na 2,9 procenta. Gurría v pondělí uvedl, že toto varování se nyní zdá být příliš optimistickým. Řada předních světových ekonomik se podle něj dostane do recese.