Průmysl v Česku v lednu zrychlil meziroční pokles na 1,4 procenta z prosincových 0,9 procenta. Negativně se na tom podepsala hlavně výroba elektřiny, plynu a tepla, kovovýroba a strojní výroba. Dařilo se automobilovému průmyslu a výrobě počítačů, informoval na svém webu Český statistický úřad. Meziměsíčně průmyslová výroba reálně stoupla o 1,1 procenta. Stavební produkce v lednu meziročně vzrostla o šest procent, meziměsíčně byla po vyloučení sezónních vlivů vyšší o 3,3 procenta.
Průmysl v lednu meziročně klesl o 1,4 procenta, stavebnictví pokračovalo v růstu
„Celkový mírný pokles průmyslové produkce pokračoval i v lednu s tím, že jednotlivým odvětvím se dařilo různě. Například v dřevozpracujícím průmyslu se projevila zvýšená činnost v souvislosti s kůrovcovou kalamitou. Naopak s problémy se i nadále potýkal kovodělný průmysl,“ uvedl k lednovým výsledkům ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky Radek Matějka.
Reálně po očištění o vliv počtu pracovních dnů klesla průmyslová produkce proti loňskému lednu stejně jako bez očištění o 1,4 procenta, meziměsíčně byla reálně vyšší o 1,1 procenta.
Průmyslová produkce v lednu skončila dle očekávaní analytiků. „Samotný výkon průmyslu poklesl, ale to vlastně ani nebylo žádné překvapení. Pozitivní byl nepochybně nárůst výroby automobilového průmyslu, který až neuvěřitelně kontrastuje s vývojem v Německu, kde se automobilový průmysl už delší dobu propadá a své dno si ještě rozhodně nenalezl,“ konstatuje ekonom ČSOB Petr Dufek.
Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, které nejvíce ovlivnily lednový výsledek průmyslu, se proti loňskému lednu snížily o 5,8 procenta. Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků zaznamenala pokles o 5,5 procenta a výroba strojů o 3,2 procenta. Naopak produkce aut, přívěsů a návěsů byla meziročně vyšší o tři procenta, výroba počítačů o 6,9 procenta a v dřevozpracujícím průmyslu dokonce o 9,2 procenta.
Nových zakázek ze zahraničí průmyslovým podnikům ale ubylo, naopak tuzemských měly více. Celková hodnota nových zakázek se meziročně zvýšila o 1,3 procenta. Tržby průmyslových podniků v lednu meziročně stouply o 1,1 procent. Tržby z vývozu byly nižší o 0,2 procenta, zatímco domácí tržby stouply o 2,9 procenta.
Výhled nejistý
Kdyby světová ekonomika nebyla pod tlakem koronaviru, tak by lednové nové zakázky v průmyslu působily podle Dufka hodně nadějně. „Vzhledem ke komplikacím v dodavatelských řetězcích i neustále se zhoršujícím výhledům nejen evropské ekonomiky je však výhled průmyslu bez ohledu na nové objednávky velmi nejistý,“ dodává.
Navíc, jak upozrňuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler, polovina propadu šla na vrub šestiprocentnímu poklesu ve výrobě energií, kde se patrně projevila nadprůměrně teplá zima a odstávky v jaderných elektrárnách.
„Zpracovatelský průmysl zmírnil meziroční pokles ze tří procent předchozích měsíců a meziročně vesměs stagnoval, výroba automobilů vzrostla o tři procenta, zatímco v prosinci propadla dvouciferně,“ říká Seidler.
Stavební produkce rostla
Stavební produkce v lednu meziročně vzrostla o šest procent, meziměsíčně byla po vyloučení sezonních vlivů vyšší o 3,3 procent, informoval ČSÚ. Výroba v pozemním stavitelství, kam spadá výstavba bytů, kanceláří nebo skladů, se ve srovnání se stejným měsícem minulého roku zvýšila o 3,3 procenta. Produkce inženýrského stavitelství, které tvoří z velké části dopravní infrastruktura, vzrostla meziročně o 18,9 procenta.
„Lednová stavební produkce zaznamenala meziroční i meziměsíční růst. Tahounem bylo inženýrské stavitelství s téměř pětinovým nárůstem. K dobrému výsledku zčásti přispělo teplé počasí a málo srážek,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.
Jak upozorňuje ekonom Dufek, na rozdíl od průmyslu je tuzemské stavebnictví orientované téměř výhradně na domácí trh, takže je ušetřeno případných logistických problémů. „Navíc do něj proudí peníze z veřejných rozpočtů na projekty v infrastruktuře, a dokud tomu tak bude, bude toto odvětví procházet mírným boomem,“ konstatuje.
Dodává však, že perspektiva pozemního stavitelství je mnohem více napojena na vývoj v celé ekonomice – na poptávce po komerčních nemovitostech, takže jistou míru nejistoty lze podle něj hledat právě tam. „Vedle toho bytová výstavba si žije svým vlastním příběhem ovlivňovaným tuzemskou byrokracií a výslednými vysokými cenami,“ dopňuje.
Stavební úřady vydaly v lednu 6894 stavebních povolení, meziročně o 13,4 procenta více. Orientační hodnota těchto staveb dosáhla 36 miliard korun, proti loňskému lednu vzrostla o 16,6 procenta.
Počet zahájených bytů meziročně vzrostl o šest procent na 2965 bytů, naopak počet dokončených bytů klesl o 0,6 procenta, dostavěno jich bylo 2727.
„V loňském roce stavebnictví rostlo v průměru o 2,3 %. V letošním roce čekáme další zpomalení dynamiky v tomto segmentu. Výstup se ve srovnání s předchozím rokem bude podle našeho odhadu pohybovat kolem nuly. Důvodem bude pomalejší růst domácí ekonomiky i nižší investiční výstavba. Ta bude trpět i v důsledku koronaviru. A hlavním zůstává nedostatek pracovní síly, ačkoli i zde se bude situace postupně uvolňovat,“ říká ekonomka Komerční banky Jana Steckerová.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví se v lednu meziročně zvýšil o 0,8 procenta, jejich průměrná hrubá měsíční nominální mzda meziročně vzrostla o 8,8 procenta.