Michel bruslí mezi bohatými a chudými zeměmi EU před summitem o rozpočtu

Předseda Evropské rady Charles Michel přišel s návrhem víceletého rozpočtu Unie na roky 2021 až 2027, o kterém se příští čtvrtek pokusí přesvědčit názorově rozdělené členské země na mimořádném summitu. Celkový objem 1,074 procenta unijního hrubého národního důchodu (HND) se příliš neliší od dosavadního návrhu finského předsednictví, k němuž měla většina zemí zásadní výhrady. Podle několika činitelů EU počítá návrh s přesunem části peněz od bohatších zemí k méně vyspělým a umožňuje větší pružnost v čerpání financí na kohezní politiku.

Charles Michel
Zdroj: Reuters Autor: Yves Herman

Skupina chudších zemí východního a jižního křídla Unie včetně Česka před summitem požaduje, aby byla v rozpočtu na příštích sedm let zachována dosavadní úroveň peněz v kohezních fondech, které jsou určené na rozvoj zaostalejších regionů. Michelův návrh však počítá s částkou 323 miliard eur (přes osm bilionů korun), zatímco v letech 2014–2020 činila tato suma přepočítaná na 27 zemí 367 miliard.

Vstřícným krokem ke státům, které jsou příjemci peněz z fondů, má být přesun části prostředků od bohatších zemí k méně vyspělým a také větší pružnost v nakládání s fondy.

„Členské státy dostanou větší volnost v tom, jak přeskupovat prostředky mezi jednotlivými fondy,“ řekl v pátek novinářům vysoce postavený unijní činitel. Zatímco dosud mohly mezi Evropským sociálním fondem a Evropským fondem pro regionální rozvoj přesunovat nejvýše pět procent prostředků, nově to má být až desetina. O větší možnost přesunovat peníze ze sociálního fondu třeba na stavbu dálnic usilovalo například Česko.

Slevy pro čisté plátce

Některé země západní a severní Evropy opakují, že nejsou ochotny podpořit rozpočet vyšší než jedno procento HND. Argumentují tím, že britský odchod z EU zvedne příspěvky do rozpočtu nejvýrazněji čistým plátcům a požadují, aby byly i pro příští období zachovány dosavadní slevy z plateb.

Michelův návrh počítá s tím, že slevy v dosud nespecifikované výši pro země jako Nizozemsko, Švédsko či Dánsko v rozpočtu zůstanou, budou se však postupně snižovat.

„Je složité najít nějakou přesnou metodu, kterou to (výši slevy) vypočítat. Z historie víme, že je to spíše politická záležitost,“ naznačil zmíněný činitel, že takzvané rabaty budou jedním z hlavních vyjednávacích témat na summitu a jejich výše je zatím zcela otevřená.

Uklidnit čisté plátce a zaplnit mezeru přes 12 miliard eur ročně, což je výše do budoucna chybějícího britského příspěvku, chce Michel prostřednictvím příjmů z nově navrhované daně z plastů či zvýšeného objemu peněz získaného prodejem emisních povolenek. Unijní představitelé odhadují, že by tímto způsobem mělo do pokladny EU přitéct každý rok až 15 miliard eur.

Vláda práva

Návrh rozpočtu obsahuje i zmínku o tom, že čerpání unijních prostředků bude spojeno s dodržováním zásad právního státu. Tuto podmíněnost odmítá Polsko či Maďarsko, s nimiž vede Evropská komise řízení kvůli porušování hodnot EU. Michelův návrh předpokládá, že by o možných sankcích za porušování zmíněných zásad rozhodovaly členské země kvalifikovanou většinou, a Varšava s Budapeští by tak pro zablokování postihu potřebovaly další spojence.

Michelův padesátistránkový text budou v příštích dnech rozebírat zástupci členských zemí. Nad návrhem se pak sejdou příští čtvrtek, kdy budou muset pro úspěch jednání slevit ze svých současných pozic. Unijní činitelé očekávají, že vzhledem k Michelově vůli dosáhnout alespoň částečnou dohodu a dosavadní neústupnosti členských států se může summit protáhnout nejméně do pátku.