Hamáček: Koalice se shodla na dřívější penzi pro náročné profese

Prezident Miloš Zeman je k větší důchodové reformě skeptický. V nedělním pořadu rádia Frekvence 1 se vyslovil pouze pro parametrické změny důchodového systému. Koaliční strany se mezitím dohodly na tom, že by za každých deset let práce v náročném povolání měli lidé odcházet do penze o rok dřív. Zatím ale koalice nenašla shodu na tom, jakých profesí by se to mělo týkat, uvedl vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) v pořadu Partie televize Prima. Kompletní důchodová reforma se podle něj v tomto volebním období ale nestihne.

Zeman v nedělním pořadu rádia také připomněl, že vláda Petra Nečase (ODS) provedla v roce 2013 změnu, když zavedla druhý důchodový pilíř. Následující vláda ale projekt zrušila. „Jsem spíše příznivcem parametrických změn, nikoli překopávání celého systému,“ uvedl. A to, že je důchodový systém životaschopný, podle prezidenta ukazuje přebytek na účtu.

S variantami změny důchodového systému přišla počátkem ledna komise pro spravedlivé důchody při ministerstvu práce a sociálních věcí. Premiér Andrej Babiš (ANO) chce výsledek jednání čtyř desítek expertů nominovaných stranami podrobit dalšímu zkoumání. Hodlá k tomu sestavit skupinu expertů zastupujících vládní strany, místo nabídl i komunistům, kteří podpořili vznik menšinové vlády.

Podle Babiše je ale třeba zaměřit se především na dílčí změny. Je podle něj třeba napravit nespravedlnosti systému, penze těžkých profesí a rozdíly v důchodech mužů a žen.

Vicepremiér Hamáček uvedl, že se zatím koaliční strany dohodly na tom, že by za každých deset let práce v náročném povolání měli lidé odcházet do penze o rok dřív. „Těžké profese za každých deset let, které odpracují v těžké profesi, půjdou do důchodu o rok dříve. Na tomto konceptu je shoda ve vládní koalici. Jediné, co je potřeba, je dohodnout se na tom, které profese to budou,“ uvedl Hamáček. Právě shoda na tom, kdo by měl mít na dřívější důchod nárok, je však podle odborníků klíčová.

Vládní legislativní plán počítá s tím, že by ministerstvo práce mělo důchodovou novelu s novými pravidly předložit letos v červnu. Platit by pak měla od roku 2023. Zatím mohou chodit dřív do důchodu horníci, a to o sedm let. Opatření prosadila v minulém volebním období Sobotkova vláda ČSSD, ANO a lidovců. Hlavním důvodem bylo zavírání dolů. Ostatní mohou zvolit předčasnou penzi, snižuje se jim za to ale důchod.

O dřívějším důchodu pro náročné profese jednala loni důchodová komise. Debatovala právě o tom, že by se za každých deset let práce v rizikových podmínkách mohl věk nástupu na odpočinek snížit o rok a pobíraná penze zvednout v průměru o tisícikorunu. Zaměstnavatelé by u pracovníka platili vyšší odvody.

Koaliční strany se zatím neshodly na tom, jak by se mohly dorovnávat rozdíly v penzích mužů a žen. Podle původního návrhu se kompenzace měla odvíjet od počtu vychovaných dětí. „Budeme muset najít nějaký jiný koncept, který bude vyhovovat,“ uvedl Hamáček.

Shoda v koalici není ani na podobě reformy. Důchodová komise loni souhlasila s tím, že by se nynější veřejný důchodový pilíř mohl rozdělit na dva – na nultý se solidárním základním důchodem a na první zásluhový podle odpracovaných let a výdělků.

„Kompletní důchodová reforma se nestihne, to říkám otevřeně,“ řekl Hamáček. Rozdělení na dva pilíře by se podle něj ale stihnout mohlo. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) už několikrát zopakovala, že je skeptická k tomu, že by tato vláda jasnou reformu přijala. „Pokud paní ministryně řekla, že to nebude, tak to nebude,“ dodal vicepremiér.

Kritici komisi a ministryni práce vytýkají, že ve svých plánech reformy neřeší příjmy, z nichž by se penze platily. Experti upozorňují na to, že český systém není beze změn udržitelný. „Až zjistíme, co chceme a kolik to stojí, tak na to budeme hledat zdroje,“ uzavřel Hamáček.