Česká ekonomika ke konci roku zpomalila růst na 2,5 procenta

Česká ekonomika v loňském třetím čtvrtletí zpomalila meziroční růst na 2,5 procenta, ve druhém čtvrtletí rostla o 2,8 procenta. Mezičtvrtletní růst hrubého domácího produktu také zpomalil na 0,4 procenta z 0,6 procenta ve druhém čtvrtletí. Čísla za třetí čtvrtletí zveřejněná na konci listopadu v pátek potvrdil Český statistický úřad. V listopadu pak klesla i průmyslová výroba a naopak stavebnictví se vrátilo k růstu.

Video Studio ČT24
video

Česká ekonomika ke konci roku zpomalila růst na 2,5 procenta

Očištěný úhrn příjmů domácností proti předchozímu čtvrtletí reálně vzrostl o 1,6 procenta. Reálná spotřeba na obyvatele se mezičtvrtletně zvýšila o 1,2 procenta a míra úspor vzrostla o půl procentního bodu. „Míra investic nefinančních podniků se zvýšila proti předchozímu čtvrtletí o 0,3 procentního bodu,“ uvedl ČSÚ. 

Reálný příjem na obyvatele (3. čtvrtletí 2019)
Zdroj: ČSÚ
Autor: ČT24

„Zveřejněním dnešních čísel se hlavní vyznění vývoje tuzemské ekonomiky nemění, hlavním tahounem růstu je především domácí poptávka, především spotřeba domácností. Za celý rok 2019 by se měl růst tuzemské ekonomiky pohybovat kolem 2,5 procenta,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Reálná spotřeba na obyvatele (3. čtvrtletí 2019)
Zdroj: ČSÚ
Autor: ČT24

V letošním roce bude podle něj klíčový pro vývoj české ekonomiky vývoj v zahraničí, který stále vykazuje známky zpomalování. „Prozatím tak čekáme, že tuzemská ekonomika v letošním roce dále zpomalí blíže ke dvěma procentům,“ uvedl Seidler.

„Přece jenom na nás s odstupem času doléhají trable německé ekonomiky a nakonec i zpomalování světového obchodu,“ dodal analytik ČSOB Petr Dufek.

Také podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče zpřesněné údaje o HDP za loňské třetí čtvrtletí nepřinesly žádnou zásadní revizi. „Potvrzují tak meziroční růst české ekonomiky tempem 2,5 procenta,“ uvedl.

Zajímavý je podle něj pohled na statistiku sektorových účtů. Podle ní se v loňském třetím čtvrtletí zastavil trend postupného poklesu míry zisku nefinančních podniků. „Ziskovost podniků nicméně zůstává z pohledu předchozích roků nízká. Zároveň platí konstatování, že ziskovost tuzemských podniků zůstává v rámci Evropské unie nadprůměrná,“ uvedl.

I podle ekonomky Komerční banky Jany Steckerové finální odhad růstu HDP za třetí čtvrtletí potvrdil, že česká ekonomika postupně zpomaluje. „Za celý loňský rok očekáváme růst HDP na úrovni 2,5 procenta. Jak naznačily i sektorové účty, hlavním tahounem by měla být spotřeba domácností, nicméně i ta zpomaluje. V letošním roce čekáme růst české ekonomiky tempem dvě procenta,“ uvedla.

Průmysl klesal rychleji, než se čekalo 

Průmysl v Česku loni v listopadu zrychlil meziroční pokles na 5,7 procenta z říjnových tří procent. Negativně se na tom podepsala zejména výroba ostatních dopravních prostředků, jako jsou lodě, lokomotivy nebo letadla, a výroba strojů a aut. Loňský listopad měl o pracovní den méně než v předchozím roce, po očištění tak byla průmyslová produkce meziročně nižší o 3,2 procenta,  informoval v pátek statistický úřad.

Vývoj českého průmyslu (meziročně)
Zdroj: ČSÚ
Autor: ČT24

„Loni v listopadu průmyslová produkce poklesla o více než tři procenta. Částečně je to způsobeno vysokou srovnávací základnou předchozího roku, kdy v listopadu 2018 dosáhla průmyslová výroba svého maxima,“ uvedl ředitel odboru statistiky průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.

Na tuzemské výrobce dopadl podle Jáče v průběhu loňského roku útlum průmyslové výroby a objednávek pozorovaný v západní Evropě, především v Německu.

„Za celý rok 2019 vykáže tuzemský průmysl fakticky stagnaci výroby, případný celoroční růst může dosáhnout zhruba jednu desetinu procenta. Průzkumy sentimentu naznačují, že aktivita v tuzemském průmyslu nebyla oslnivá ani v závěrečném měsíci loňského roku, totéž platí i pro eurozónu,“ uvedl Jáč.

Český průmysl v listopadu už nepodržel tradiční ekonomický tahoun v podobě výroby motorových vozidel, která zaznamenala pokles o tři procenta, což vzhledem k její váze znamená negativní příspěvek k celkovému růstu na úrovni 0,6 procentního bodu, upozornil analytik Raiffeisenbank Vít Hradil. Právě tento segment přitom ještě v minulých měsících poklesu odolával.

„Stejně slabě se v konečném výsledku projevil vadnoucí sektor výroby strojů a zařízení, a ještě hůře dopadla produkce ostatních dopravních prostředků, které vděčíme za přihození -0,7 procentního bodu. Kupředu pak český průmysl tlačila odvětví výroby elektrických zařízení a pryžových a plastových výrobků, když obě přispěla 0,4 procentního bodu. Celkově je zřejmé, že Česko zažívá očekáváné ochlazení přicházející z exportních trhů, především pak Německa,“ řekl Hradil.

Meziroční dynamika německé výroby automobilů zůstává výrazně v červených číslech a propad výroby automobilů v Německu bude v roce 2019 poblíž deseti procent, uprozorňuje  Seidler. Příznivější listopadová čísla, kdy německý průmysl v listopadu skončil nad očekáváním trhu a meziměsíčně zrychlil o 1,1 %, sice přináší určité naděje, že se německá průmyslová výroba odrazila od dna, což by byla příznivá zpráva i pro tuzemský průmysl, většímu optimismu však brání podle Seidlera ne příliš silné listopadové nové objednávky. Ty v Německu meziměsíčně opět poklesly o více než procento a z meziročního pohledu byly o 6,5 % nižší.

„Na hodnocení toho, že se německý průmysl skutečně již odrazil od dna, si tak budeme muset ještě pár měsíců počkat,“ konsatuje Seidler.

Ani výhled do blízké budoucnosti není podle analytiků zcela růžový, když nové zakázky v listopadu poklesly téměř o tři procenta. „Čeští průmyslníci teď budou s napětím sledovat, kterým směrem se dále vydá německá ekonomika, ze které v poslední době chodí rozporuplné signály,“ míní Hradil.

Tuzemský průmysl tak v roce 2019 podle Seidlera citelně zpomalí a bude se pohybovat na hraně mírné recese, zatímco v roce 2018 rostl o 3 %, v roce 2017 o 6,5 %.  „Konsenzuální očekávání analytiků předpokládá jeho mírný růst o 1,5 %,“ dodal.

A pro letošní rok bude podle Jáče klíčové, jak se dál bude dařit světové ekonomice, zejména u obchodních vztahů na ose USA–Čína a po brexitu též vyjednávání o nastavení dohod mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. „Ve výhledu na rok 2020 očekávám růst tuzemské průmyslové výroby na úrovni 2 %, důležitou podmínkou je ale oživení aktivity v západoevropském průmyslu,“ konstatuje.

Jáč také upozornil, že ačkoliv je listopadový propad průmyslové výroby sám o sobě špatnou zprávou pro korunu, česká měna na zprávy z průmyslu bezprostředně nijak nereagovala. „Drží se v oblastech, kam posílila v uplynulých dnech, tedy pod úrovní 25,25 za euro,“ dodal.

Stavebnictví roste, ale naráží na nedostatek kapacit

Stavební výroba v Česku se v listopadu naopak vrátila k meziročnímu růstu, kdy bez očištění vzrostla o 3,1 procenta. O měsíc dříve zaznamenala meziroční pokles o 1,7 procenta. Produkce v pozemním stavitelství se v listopadu meziročně zvýšila o 5,3 procenta a v inženýrském o 2,7 procenta, vyplývá z informací ČSÚ.

Loňský listopad měl ve srovnání se stejným měsícem předchozího roku o jeden pracovní den méně, po očištění o vliv počtu pracovních dnů tak stavební produkce meziročně vzrostla o 4,5 procenta.

„Po třech měsících meziročního poklesu se tak stavebnictví vrátilo k růstu. K tomu přispěly vyšší teploty oproti předchozímu roku, které dovolily větší množství stavebních prací, což pravděpodobně vykompenzovalo i menší počet pracovních dní,“ konstatuje ekonom Komerční banky František Táborský.

Obdobně jako v listopadu by v prosinci podle něho mělo hrát roli teplejší počasí oproti předchozímu roku. „I proto by podle nás měl růst pokračovat. Na loňský růst však stavebnictví už nedosáhne. Zhruba od poloviny uplynulého roku je viditelné zpomalení sektoru, který se zpožděním následuje celou ekonomiku. Investiční aktivita firem v posledních kvartálech v podstatě stagnuje, k čemuž se přidávají specifické problémy stavebnictví samotného,“ upozorňuje Táborský.

I přes první známky obratu na trhu práce je totiž stále citelný nedostatek pracovní síly, který je hlavní překážkou růstu stavebnictví a stále více se projevuje i slábnoucí poptávka. „Po rekordním růstu stavební výroby v předminulém roce o vysokých 9,8 % v minulém roce očekáváme už jen 3,9 %. Letos by pak měl celý sektor spíše stagnovat,“ dodává.

„Dneska je kvalifikovaný dělník schopný vydělat si víc než vysokoškolák. Nedostatek kapacit tlačí cenu za práci rukou nahoru, někdy až do nesmyslné výše,“ doplnil Marek Veselý, regionální ředitel pro Moravskoslezský kraj společnosti Metrostav. Některé firmy tak kvůli nedostatku pracovníků zaměstnávají cizince. 

Tuzemskému stavebnictví podle generálního ředitele společnosti Ekospol Evžena Korece neprospívá ani zdlouhavé povolování staveb. „Největší slabinou na trhu s bydlením je legislativní kocourkov v oblasti stavebního práva. Středně velký bytový projekt se zde povoluje pět let, výjimkou není ani deset let,“ řekl.