Brusel - Evropská unie do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů o 40 procent proti roku 1990. Součástí dohody je také výroba nejméně 27 procent energie z obnovitelných zdrojů, zvýšení energetické účinnosti nejméně o 27 procent a posílení propojenosti energetických sítí – rovněž do roku 2030. V noci na pátek o tom rozhodl summit osmadvacítky v Bruselu. České republice se podařilo vyjednat finanční kompenzace, které jí přechod na ekologicky čistší energii usnadní.
EU sníží do roku 2030 emise skleníkových plynů o 40 procent
„Nebylo to vůbec jednoduché, ale podařilo se nám dosáhnout spravedlivého řešení,“ řekl předseda Evropské rady Herman Van Rompuy v noci na tiskové konferenci. Dohoda, která ještě ve čtvrtek večer vůbec nebyla jistá, je podle něj ambiciózní, vyrovnaná, ale zároveň bere ohled na finanční náklady. Rozhodnutí je podle Van Rompuye pozitivní zprávou pro mezinárodní společenství před světovou klimatickou konferencí plánovanou na prosinec 2015 do Paříže.
Česko získá díky kompenzacím z klimatické dohody EU 50 až 70 miliard korun během deseti let (2021 až 2030), které hodlá vložit do zvýšení energetické účinnosti. Oznámil to premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Během stejné doby si přechod na ekologicky šetrnější energetiku vyžádá investice ve stovkách miliard. Česká republika by je nicméně musela do modernizace energetiky podle šéfa kabinetu vložit tak jako tak.
Konkurenceschopnost českého průmyslu prý ohrožena nebude. „Budeme postupovat tak, aby to nezatížilo spotřebitele, neohrozilo zaměstnanost a nesnížilo konkurenceschopnost našich firem kvůli zvýšení cen energií,“ slíbil Sobotka.
Dohoda byla pro Prahu přijatelná mimo jiné i proto, že ponechává rozhodování o energetickém mixu a závazcích na jednotlivých státech. „Závěr, se kterým Evropa půjde na další jednání, neohrožuje suverénní rozhodování, z jakých zdrojů bude ČR v dalších letech vyrábět energii,“ ujistil předseda vlády.
Kompromis, který Evropská rada schválila, je podle premiéra „vyvážený a spravedlivý“ a je do značné míry výsledkem společného úsilí zemí skupiny V4 – má zajistit jak ochranu životního prostředí, tak udržet konkurenceschopnost průmyslu.
Cíl čtyřicetiprocentního snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) je závazný pro každou členskou zemi. Závazek týkající se obnovitelných zdrojů je závazný na celoevropské úrovni, zdůraznil Van Rompuy. Nyní je úroveň obnovitelných zdrojů okolo 14 procent, EU tedy do roku 2030 podíl „zelené energie“ v zásadě zdvojnásobí.
Závazek týkající se nejméně 27procentních úspor energií je „indikativní“ a za základ bere model vycházející pro rok 2030 ze současné úrovně spotřeby a technologií. Cíl má být v roce 2020 přehodnocen s úvahou, zda jej není možné zvýšit na evropské úrovni na 30 procent. „Jde o změnu chování, ale také o inovace. Jde jak o vypínání světel, tak o zlepšování žárovek,“ upřesnil Van Rompuy.
GALERIE
videogallery_480462
Čtvrtý závazek týkající se propojitelnosti sítí je podle Van Rompuye k roku 2030 na úrovni 15 procent. Na každých sto megawattů vyprodukované energie by měl tedy členský stát disponovat infrastrukturou umožňující vývoz či dovoz 15 megawattů do sousední země. Unijní prezident to označil jako pojistku pro případ výpadku domácí energetické výroby, ale i zásadní součást energetického trhu propojující přeshraniční poptávku s nabídkou.
Končící šéf Evropské rady dodal, že osmadvacítka by měla projevit vzájemnou solidaritu a podpořit chudší země dodatečnými fondy, aby tyto státy mohly zbytek Unie dohnat. Ekologové ale dohodu o snižování emisí považují za nedostatečnou. Podle nich Evropa dál zůstane závislá na drahých a životnímu prostředí škodlivých palivech.
Před summitem některé státy vyjádřily obavy z možného zdražení energií, pokud by musely modernizaci své energetické struktury financovat samy. Hlasité bylo zejména Polsko, jehož premiérka Ewa Kopaczová dokonce hrozila Bruselu vetem. Poláci vyrábějí 90 procent své elektřiny z uhlí.