Nejtěžší chvíle pro korunu byly protektorát a měnová reforma 1953, říkají Klaus a Rusnok

Doba protektorátu Čechy a Morava a komunistická měnová reforma v roce 1953, to byly nejtěžší momenty, kterými prošla domácí měna. V pořadu ČT věnovanému stému výročí od vzniku československé koruny v roce 1919 se na tom shodli bývalý český prezident Václav Klaus i současný guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Hovořili však také o budoucnosti české koruny a jejím (ne)nahrazením eurem. 

Video Byznys ČT24
video

Václav Klaus a Jiří Rusnok v Byznysu ČT24 Speciál (100 let koruny)

Klaus uvedl, že za protektorátu byla koruna výrazně znehodnocena na desetinu. „Rychle se stala obětí Hitlera a vůbec fašistického Německa“. Na celou tu dobu ztratila svou základní podstatu, neměla kurz, jen závisela na říšské marce, dodal. 

Rusnok to označil za dramatické znásilnění okupanty, kdy koruna nefungovala jako samostatná měna.

Zápotockého měnová reforma v roce 1953 pak podle Klause výrazně poškodila názory Čechů na korunu i na komunismus. I proto, že znehodnotila měnu, kterou měli Češi opravdu rádi. Klaus k tomu dodal, že od roku 1953 jsme žádnou měnovou reformu neměli, což považuje za zázrak. 

Také Rusnok uvedl, že v roce 1953 byla měna výrazně znehodnocena a nic tak silného jsme od té doby nezažili. Řekl, že koruna žije s českou společností. A když je špatně společnosti, je špatně i koruně.

K otázce moderátorky, zda bude koruna existovat i za dalších sto let, uvedl Klaus, že potenciální přijetí eura nemá podle něj sebemenší ekonomické opodstatnění a je výlučně politickou otázkou. „Jestli nás dotlačí někteří eurofanatici k tomu, že vstoupíme do eurozóny, tak uděláme strašnou chybu,“ dodal. 

Podle Klause se Česko nepotřebuje zbavit koruny. „Je pro nás pevnou kotvou, pevným bodem, nepotřebujeme od ní utíkat“. Připomněl, že i po roce 1989 měli Češi stále úspory v korunách a neutíkali k cizím měnám jako Poláci či Maďaři. 

„Doufám, že spíše zahyne euro než česká koruna.“

Václav Klaus

bývalý český prezident

Rusnok na stejnou „futurologickou“ otázku odpověděl, že si dovede představit obě varianty. Tedy, že s námi nadále bude koruna, i to, že politická reprezentace rozhodne, že budeme součástí hlubší integrace, včetně měnové, a budeme mít společnou měnu. „Především bude záležet na tom, co bude v Evropě, v jaké pozici bude Česká republika,“ míní Rusnok.

Ministerstvo financí a Česká národní banka loni v prosinci opět doporučily vládě prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny, tedy přijetí eura namísto koruny. Rusnok to v pořadu vysvětlil dvěma hlavními důvody.

Stále totiž existuje poměrně velký odstup mezi ekonomickou úrovní Česka a nejbohatších zemí EU a eurozóny. Podle Rusnoka má ČR co dohánět: u cenové hladiny zboží, služeb či mezd je ještě velká mezera. Další důvod je pak institucionálně-politický. Eurozóna se dle Rusnokova názoru velmi změnila od doby, kdy Česko vstoupilo v roce 2004 do Evropské unie. Součástí vstupu byl tehdy i časově blíže neurčený závazek přijmout euro.

Česko by na sebe také muselo vzít závazky, které v době referenda (2003) o vstupu do EU ještě ani neexistovaly (míněny závazky eurozóny, které na sebe vzala při záchraně některých ekonomik, pozn. red.).

„Eurozóna má totiž za sebou jenom jednu zátěžovou zkoušku. A to je ta krize 2008 až řekněme 2012. Je otázka, jak se bude vyvíjet při vší složitosti vývoje v některých zemích, až přijde další zátěžová zkouška. Myslím, že by nebylo od věci, jak říká jeden můj kolega z centrální banky, počkat ještě na tu další zátěžovou zkoušku a pak se o tom bavit mnohem vážněji i tady u nás v České republice.“

Jiří Rusnok

guvernér České národní banky

Češi jsou pak podle loňského posledního průzkumu Eurobarometru největšími odpůrci eura.

Téměř tři čtvrtiny obyvatel ČR vyjádřily v dubnovém průzkumu svůj nesouhlas s eurem jakožto jedinou měnou EU. Ze států, které se zavázaly k přijetí eura při přistupování v roce 2004, je právě v Česku pro tento krok nejmenší podpora. Pro přijetí eura se v loňském dubnovém průzkumu Eurobarometru vyjádřila pouze třetina Čechů. 

K úvahám o budoucnosti hotovostních a bezhotovostních plateb Rusnok řekl, že si myslí, že hotovost tu s námi bude ještě hodně dlouho, byť se budou výrazně rozvíjet i různé elektronické způsoby placení.

Někteří občané budou podle něho vždy preferovat hotovost. „Vidím to jako jisté elementární právo v demokratické zemi, mít možnost platit hotovostí a používat hotovost“.