Meziroční růst spotřebitelských cen v říjnu zpomalil na 2,2 procenta z 2,3 procenta v září. Zdražovalo zejména bydlení, pohonné hmoty nebo alkohol. Zlevnily naopak některé potraviny, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně spotřebitelské ceny vzrostly o 0,4 procenta. Někteří analytici míní, že říjnové zpomalení inflace může vyvolat pauzu ve zvyšování sazeb České národní banky (ČNB).
V říjnu zdražovalo hlavně bydlení, elektřina či alkohol
„Na meziroční zvyšování cenové hladiny měly nadále největší vliv ceny bydlení,“ uvedli statistici. Nájemné ve srovnání s loňským říjnem zdražilo o 3,4 procenta, vodné o 1,8 procenta, stočné o 1,3 procenta, elektřina o 5,6 procenta a tuhá paliva byla dražší o 2,7 procenta.
Nejhůře jsou na tom lidé, kteří bydlí v nájmu, topí na elektřinu a mají vysokou spotřebu pohonných hmot.
Růst cen pohonných hmot umocňovala i poměrně slabá koruna, která ke konci měsíce znehodnotila na svoji nejslabší úroveň vůči dolaru za poslední více než rok. Poměrně slabou úroveň vykazovala i vůči euru. „Slabá koruna je klíčovým proinflačním činitelem uplynulých měsíců a nejinak tomu tedy bylo právě i v říjnu,“ komentuje vývoj hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
Růst cen ropy přitom odráží obecnější trend zdražování energií i ve světě, který se promítá do meziročního tempa inflace v Česku. „Znatelné zdražování elektřiny je důsledkem růstu cen velkoobchodní elektřiny, v němž se odráží růst cen emisních povolenek a zdražování uhlí. V nadcházejících měsících lze očekávat další zdražování elektřiny, k němuž se přidá růst cen plynu nebo tepla,“ dodává Kovanda.
Růst cen v říjnu zpomalil (zdroj: ČT24)
„Rychlejšímu růstu cen spotřebního zboží i nadále brání konkurence v maloobchodě, zvlášť pokud jde o expandující internetové obchody. I proto je tempo cen u tohoto zboží nižší než u celkové inflace a u cen služeb,“ vysvětluje analytik ČSOB Petr Dufek.
Jako celek říjnová inflace přibrzdila především díky nižšímu růstu cen potravin, hodnotí čísla hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. „Obecně však dnešní čísla potvrdila, že inflační tlaky postupně zrychlují, když ceny služeb zrychlily ze zářijových 2,9 procenta na 3,2,“ konstatuje.
Růst cen v říjnu zpomalil
Aktuální inflace byla sice pod odhadem České národní banky (2,4 %) i trhu (2,3 %), pouze však z důvodu slabšího růstu potravin. Předběžné údaje o cenách potravin totiž naznačovaly jejich rychlejší říjnovou dynamiku – jako například u brambor, které za jediný měsíc zdražily o dvacet procent, jak upozornil Kovanda.
„Uvedené zpomalení tak není pro měnovou politiku podstatné,“ míní Seidler. A souhlasí i Dufek. Podle něho byl pokles meziroční inflace nejspíše jen krátkodobou epizodou. „A tak předpokládáme, že už od listopadu začne opět nabírat na síle. Na konci roku inflace pravděpodobně dosáhne 2,5 % a v úvodu roku se může dokonce na chvíli přiblížit k hranici tří procent. Jako v letošním roce ji nahoru potáhnou rostoucí náklady na bydlení,“ míní Dufek.
Zároveň v pátek zveřejněný zápis z měnového jednání ČNB naznačuje, že někteří členové bankovní rady si uměli představit listopadový růst sazeb o 0,5 procentního bodu. Preferovali však nakonec postupné zvyšování sazeb po menších krůčcích, a bankovní rada České národní banky tak na svém zasedání 1. listopadu nakonec zvýšila základní úrokovou sazbu „jen“ o čtvrt procentního bodu na 1,75 procenta.
obrázek
„Předpokládáme, že ČNB bude chtít v příštím roce dále měnové podmínky postupně utahovat, a pokud nebude posilovat koruna dle jejího očekávání, bude tak činit prostřednictvím zvyšování sazeb. Podle našeho výhledu na vývoj koruny by tak ČNB mohla příští rok zvýšit sazby patrně třikrát,“ říká Seidler.
Pauzu ve zvyšování úrokových sazeb v letošním roce očekává také analytik Komerční banky Viktor Zeisel. Předpokládá, že rozdíl mezi realitou a prognózou ČNB se ještě rozšíří po zveřejnění listopadové inflace. „I to je jeden z argumentů, proč se domníváme, že si ČNB dá v prosinci pauzu se zvyšováním úrokových sazeb,“ podotkl.
„Z pohledu ČNB říjnová data nahrávají scénáři, v němž si centrální banka po sérii čtyř zvýšení úroků v řadě může na příštím zasedání vybrat pomyslnou pauzu a nechat své úroky beze změny, tedy repo sazbu na úrovni 1,75 procenta,“ souhlasí také analytik Generali Investments Radomír Jáč.
Ekonom Kovanda naopak nevylučuje ještě jedno letošní zvýšení úrokové sazby, a to na prosincovém zasedání ČNB. „Ta by se takovým krokem mohla snažit dále zakročit nejen proti přehřívání tuzemské ekonomiky, zejména pak trhu práce, ale také proti stále poměrně slabé koruně. Za celý rok vykáže inflace meziroční tempo rovných dvou procent,“ dodává Kovanda.
Evropskou metodikou dosahovala v říjnu meziroční harmonizovaná inflace v České republice 2,0 %. Bleskový odhad meziroční změny harmonizované inflace pro eurozónu za říjen 2018 činí 2,2 %.
„Pokud je v eurozóně vyšší inflace než v České republice, měly by se z logiky věci otočit role České národní banky a Evropské centrální banky (ECB). ČNB by měla stopnout proces zvyšování úrokových sazeb a (ECB) by je měla naopak začít tlačit od nuly směrem nahoru. Tak tomu ale rozhodně není. Sazby ECB půjdou nahoru nejdřív v polovině příštího roku. Zjevně je tu tedy v tomto rozporu něco nezdravého,“ komentuje situaci ředitelka společnosti Next finance Markéta Šichtařová.
obrázek
Koruna každopádně zareagovala na zpomalení tempa inflace mírným oslabením na hladinu 25,92 korun/euro. „Data přitom nyní hovoří jasně. Inflace nestoupá. Česká národní banka tedy nemusí spěchat se zvyšováním úrokových sazeb. Úrokový náskok na Evropskou centrální banku je už i tak výrazný – dvoutýdenní reposazba ČNB leží na hladině 1,75 %, v případě ECB spí její základní sazba u nuly. Jenže ani takto výrazný úrokový náskok koruně nepomáhá k posílení,“ konstatuje .
To se podle analytiků Next Finance nestane ani v příštích měsících, kdy bude růst české ekonomiky zpomalovat. „Koruna se podle nás v příštím roce nepodívá k hladině 25 Kč/euro, ale bude ztrácet a její kurz se dočasně vyhoupne nad hladinu 26 Kč/euro,“ dodává.