Pobídky se zaměří na investice s vyšší přidanou hodnotou. O udělení bude rozhodovat přímo vláda

Investiční pobídky státu by nově měly cílit na kvalifikovanější pracovní pozice a výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Návrh novely zákona schválila vláda, která si od ní slibuje, že se v Česku už nebude zboží jen montovat, ale skutečně vyrábět. Pobídky by také měly být snadněji dostupné pro malé a střední firmy.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK Autor: Petr Skřivánek

„Myslíme si, že naše ekonomika se nachází v situaci, kdy skutečně není potřeba motivovat všechny, ale jenom vybrané investory,“ uvedl premiér Andrej Babiš (ANO).

Veškeré žádosti o investiční pobídky budou nově podléhat schválení vládou. V případě neschválení nebude moci ministerstvo pobídku poskytnout.

Ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO) uvedla, že přenesení rozhodování přímo na vládu znamená pozitivní posun v transparentnosti podpory konkrétních projektů. Podle Babiše je současný zákon koncipován jako automat. „Takže vláda ani nevěděla, že poskytujeme pobídky, odehrávalo se to na úrovni CzechInvestu a úředníků,“ poznamenal. 

Marta Nováková

Marta Nováková

ministryně průmyslu a obchodu

„Dává to vládě efektivní nástroj, jak orientovat případné investiční pobídky tam, kde to je skutečně potřebné. A přináší také silný parametr veřejné kontroly nad tím, proč a komu má být investiční podpora státu poskytnuta.“

Marta Nováková

ministryně průmyslu a obchodu

Svaz průmyslu a dopravy ale míní, že je nesystémové a nestandardní, aby měla vláda pravomoc schvalovat žádosti o investiční pobídky. Změna navíc byla do návrhu, který ministři schválili, doplněna na poslední chvíli, poznamenal.

Firmám, které budou žádat o investiční pobídky, přináší návrh podle svazu nejistotu. Všechny žádosti totiž již předschvaluje ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s dalšími úřady. Je tedy podle svazu jasné, že ty, které se dostanou vládě na stůl, prošly sítem přidané hodnoty a splnily všechny zákonné podmínky.

„Není jasné, na základě jakých kritérií bude vláda žádosti na svých jednáních dále filtrovat a schvalovat, ani jak dlouho budou podniky na rozhodnutí čekat,“ uvedl svaz v prohlášení. Na druhou stranu ale organizace vítá zaměření na přidanou hodnotu.

Pobídky mají přilákat hlavně projekty s vyšší přidanou hodnotou

Pobídky mají podle dřívějších informací směřovat na podporu investic do technologických center a do center strategických služeb. V případě ostatních zájemců o podporu bude hrát roli výše mzdy nebo podíl vysokoškolských absolventů v podniku – alespoň čtyři pětiny zaměstnanců mají pobírat mzdu na úrovni krajského průměru, současně desetina zaměstnanců musí mít vysokoškolské vzdělání, popřípadě podíl výzkumných a vývojových pracovníků by měl činit alespoň dvě procenta.

„U výrobních projektů bude zcela odstraněn požadavek na tvorbu nových pracovních míst, u technologických center a strategických služeb bude požadavek ponechán, což povede k tvorbě nových pracovních míst s vyššími kvalifikačními nároky,“ uvádí dokument. 

Někteří jsou s očekáváním ohledně změny opatrní. „Způsob provedení není úplně šťastný, protože se aproximuje vyšší přidaná hodnota vyšší mzdou, což nemusí být úplně pravda. Obávám se, že se nemusí úplně podařit naplnit záměr posunout českou ekonomiku od montovny k zemi, která je technologicky vyspělejší,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Menší nároky na státní kasu

Novela má posílit mezinárodní konkurenceschopnost Česka, sníží se rovněž nároky na státní rozpočet. Ministerstvo průmyslu a obchody očekává pokles počtu žádostí o investiční pobídky z oblasti výroby s nižší přidanou hodnotou. Státní rozpočet by měly nároky na pobídky místo současných 4,35 miliardy korun přijít na 3,13 miliardy.

Podle dřívějšího vyjádření ministerstva by nová pravidla pro státní pobídky mohla začít platit od poloviny příštího roku. Změny v systému investičních pobídek mohou být provedeny až po schválení Evropskou komisí. Příslib investiční pobídky od státu získalo loni 74 projektů a celková výše pobídek činila 10,7 miliardy korun.

Od července 2014 je podle rozhodnutí Evropské komise maximální míra veřejné podpory v českých regionech pro velké podniky 25 procent, u středních firem 35 procent a u malých 45 procent.