Ústavní soud potvrdil pravidla pro záložny. Skupina senátorů chtěla jejich zmírnění

Pravidla fungování kampeliček se nezmění, Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení takzvaného pravidla desetinásobku. Podle sporné novely zákona o spořitelních a úvěrních družstvech mohou kampeličky úročit vklady svých členů maximálně do výše desetinásobku jejich podílu na základním kapitálu záložny. Soud tak nevyhověl skupině 21 senátorů, jež požadovala zmírnění pravidel.

Podle soudu opatření není protiústavní, nemá „rdousící efekt“ a může přispívat ke stabilizaci sektoru záložen. Návrh na zrušení sporného ustanovení podala v roce 2016 skupina senátorů, za kterou jednala bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová (za SZ).

Podle senátorů jsou klienti záložen – na rozdíl od vkladatelů v bankách – nuceni podílet se na kapitálu kampeliček pod hrozbou ztráty úročení. Navíc podíl člena na základním kapitálu není chráněn prostřednictvím Fondu pojištění vkladů. V případě krachu by tak vkladatelé část svých peněz patrně nezískali zpět, uvedla agentura ČTK. 

Tím jsou klienti družstevních záložen znevýhodněni oproti klientům bank, kteří nemají povinnost účastnit se na kapitálu bank a veškeré prostředky, které svěří bance, požívají ochrany zabezpečené Fondem pojištění vkladů.
Ze senátorského podnětu k Ústavnímu soudu

Naopak podle Asociace družstevních záložen jsou všechny vklady, které klient uloží do družstevní záložny, pojištěny na základě Garančního systému finančního trhu (Fond pojištění vkladů) podle části čtrnácté zákona o bankách, a to do výše 100 tisíc eur. Klienti jsou pojištěni stejně jako u bank s výjimkou členského vkladu.

Senátoři poukazují na to, že záložny podléhají dohledu České národní banky (ČNB) a řadě regulací, sporné opatření proto nepokládají za nutné ani přiměřené.

V návrhu hovoří přímo o likvidačním účinku a „rdousícím efektu“. Podle senátorů po novele došlo k dramatickému propadu nových vkladů.

„Sektor záložen postupně skomírá,“ řekl v úterý agentuře ČTK právní zástupce skupiny senátorů Libor Němec. „Z dlouhodobého hlediska záložny takto fungovat nemůžou, jediná možnost je transformace na banku,“ doplnil.

Právní úprava platí od roku 2015, byla přijata spolu s řadou dalších pravidel reagujících na nestabilitu v sektoru družstevních záložen.

Právě na dřívější systémovou nestabilitu nyní poukázal také ústavní soudce Radovan Suchánek. Vláda sporné opatření zdůvodnila potřebou posílit finanční zainteresovanost členů na řádné správě a řízení družstevní záložny a výsledcích jejího hospodaření. Opatření také mělo omezit „morální hazard“.

Podle soudu je důležité, aby byli členové motivovaní ke skutečnému zájmu o zdravé hospodaření záložny.

Má-li družstevní záložna efektivně plnit funkce, jež ji odlišují od bank na jedné straně a od nebankovních poskytovatelů úvěrů na straně druhé, není v rozporu s ústavním pořádkem, jestliže je zákonem požadováno důsledné naplňování členského principu.
Z nálezu Ústavního soudu

Podmínky v segmentu záložen se podle poslední zprávy ČNB stabilizovaly, kampeličky nejsou zdrojem systémového rizika a jejich význam oproti bankám stále klesá. Kampeličky celkově v letech 2016 i 2017 vykázaly ztrátu. ČNB nyní eviduje v seznamech regulovaných subjektů deset družstevních záložen. Jejich počet klesá.

Podnikání kampeliček ovlivňuje také zákonné zastropování bilanční sumy na pěti miliardách korun. Prakticky to znamená, že kdo se přiblíží stropu, musí se transformovat na banku, anebo snížit aktiva.

Vydáno pod