Tisíce firem v londýnské City, jež je největším finančním centrem na světě, stojí před rozhodnutím, zda plánovat přesun do Evropské unie po brexitu. Jejich cesty přitom mohou vést na další ostrov: Irsko. Dublin vidí jako výhodu nejen angličtinu a geografickou i kulturní blízkost, ale taky mezinárodní atmosféru.
Dublin kvůli brexitu láká finančníky z londýnského City
Dublin kvůli brexitu láká finančníky z londýnského City (zdroj: ČT24)
Británie se s odchodem z EU stane třetí zemí a bude si muset přístup pro své finanční služby na evropský jednotný trh znovu vyjednat. Přes pět tisíc firem v Londýně zároveň přijde o takzvaný cestovní pas, díky němuž mohli doposud prodávat finanční služby od Lisabonu přes Prahu až po Tallinn. Kdo chce v byznysu za stovky miliard pokračovat, musí mít pobočku v EU.
Frankfurt, Paříž, Amsterdam, Lucemburk i Brusel se teď předhání v tom, jak nalákat pracovníky z londýnské City. Finanční podniky jako velké banky a pojišťovny by ale místo kontinentu mohly zvolit opět ostrov – Irsko.
„ Asi třináct z nich ohlásilo veřejně svůj záměr přesunout se kvůli brexitu do Dublinu. Těch, co jsou v závěrečné fázi rozhodování, je ale mnohem víc,“ přiblížil Shane Nolan z irské agentury pro podporu investic IDA. Irská metropole má zájem i o přesun lukrativního právnického byznysu při uzavírání mezinárodních smluv a řešení obchodních sporů.
Dublin vidí jako výhodu nejen angličtinu a geografickou i kulturní blízkost, ale také mezinárodní atmosféru. „Evropané považují za naprosto unikátní na Irsku, že 17 procent populace se tady nenarodilo. Takže je to docela multikulturní země,“ dodal Nolan.
Británie nechce být v celní unii ani jednotném trhu. Obchodní dohodu s EU nezačne vyjednávat dřív než po brexitu v příštím roce, kdy nastane přechodné období trvající až do konce roku 2020. Zatím se vyjednávací týmy Evropské unie a Británie shodly na velké části dohody o vystoupení Británie z EU. Dojednána ale třeba ještě nebyla otázka režimu na hranici právě mezi Irskem a britským Severním Irskem.