Spotřebitelské ceny v listopadu meziročně vzrostly o 2,6 procenta. Oproti říjnu, kde inflace dosahovala 2,9 procenta, jde o zpomalení. Podle statistiků je vývoj ovlivněn zejména výrazným zpomalením růstu cen potravin a nealkoholických nápojů. Polevilo i zdražování másla, jehož cena ještě předchozí měsíc rostla o padesát procent, zato v listopadu byla vyšší o 33,3 procenta.
Inflace v listopadu zpomalila. Polevilo hlavně zdražování potravin
„Meziroční inflace v listopadu zpomalila na 2,6 procenta poté, co v říjnu dosáhla svého nejrychlejšího tempa růstu za posledních pět let, a to i přesto, že meziměsíčně se ceny nepatrně zvýšily. Podle naší prognózy bude inflační tempo v následujících měsících zvolňovat i nadále,“ ohodnotila vývoj ekonomka Komerční banky Monika Junicke.
Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček očekává pád cen nejdřív v lednu, kdy začnou povánoční výprodeje. „Do té doby rostoucí spotřeba a mzdy budou dál tlačit na růst cenové hladiny,“ míní. Obchodníci navíc využívají období před Vánoci a na ceny svých výrobků povětšinou neposkytují slevy, tvrdí.
Výrazné zdražování postihlo vejce
Roli nejrychleji zdražujícího produktu každopádně přebírají po másle vejce. V listopadu byla meziročně dražší už o 60 procent (v říjnu dosahoval růst 36,4 procenta). Zato ceny čerstvého másla zmírňují nárůst – v listopadu činil 33,3 procenta, přičemž o měsíc dřív to bylo ještě 50,7 procenta.
Celkově však potraviny a nápoje zaznamenaly oslabení růstu cen, i přesto měly na meziroční zvyšování cenové hladiny největší vliv. Mléko zdražilo meziročně o 6,9 procenta (v říjnu o 11,4 procenta), sýry o 6,9 procenta (v říjnu o 12,7 procenta), ovoce o 3,8 procenta (v říjnu o 8,2 procenta) a nealkoholické nápoje o 0,3 procenta (v říjnu o 4,3 procenta). Ceny zeleniny pak opět začaly klesat, a to o 2,3 procenta.
Druhé v pořadí vlivu byly ceny v oddíle bydlení, kde se zvýšily ceny čistého nájemného o tři procenta, vodného o 1,2 procenta, stočného o 0,4 procenta, elektřiny o 0,3 procenta. Vliv na zvýšení cenové hladiny měly též ceny v dopravě vlivem vyšších cen pohonných hmot o 3,7 procenta.
Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč si všímá toho, že došlo ke zmírnění tempa cenového růstu v kategorii stravování a ubytování. „To není nijak překvapivé, neboť ze statistiky růstu cen začíná opadat efekt první vlny EET ze závěru loňského roku. Meziroční růst cen v kategorii stravování a ubytování by měl dále zpomalit i v prosinci a dále pak počátkem roku 2018,“ přiblížil.
Zvedne centrální banka úrokovou sazbu už v prosinci?
Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák současně upozornil, že listopadová inflace je poslední důležitou makroekonomickou veličinou před prosincovým zasedáním bankovní rady ČNB a může ovlivnit centrální bankéře, kteří si nejsou jisti, zda budou v závěru roku hlasovat pro zvýšení sazeb, či pro jejich ponechání na současných úrovních.
„Meziroční inflace v listopadu ustoupila ze svého pětiletého maxima, když vypadlo z její báze razantní zvýšení cen potravin z loňského listopadu,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Prosinec podle něj pravděpodobně přinese další pokles meziroční inflace a prosincové měnové jednání ČNB spíše změnu sazeb nepřinese.
Podobná očekávání má i Jáč nebo hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda. „Inflace v letošním roce vykáže úroveň 2,5 procenta. Setrvá tak bezpečně v tolerančním pásmu cílování inflace České národní banky, která se tak k dalšímu zvýšení sazeb pravděpodobně uchýlí až v příštím roce,“ uvedl Kovanda.
Podle Křečka ale je možné, že Česká národní banka zasáhne dalším růstem úrokových sazeb v dřívějším než únorovém termínu. „Záležet však bude i na kurzu koruny a dalších faktorech,“ dodal.
Obě varianty pak připouští hlavní ekonom ING Jakub Seidler. „Z titulu příznivé ekonomické aktivity bude ČNB měnovou politiku dále zpřísňovat a dle našeho názoru přistoupí k dalšímu zvýšení sazeb buď v prosinci, nebo začátkem února,“ uvedl.
Ředitel měnové sekce v ČNB Tomáš Holub uvedl, že listopadová meziroční inflace byla v souladu s aktuální prognózou České národní banky. „Nepatrně pomalejší než očekávaný meziroční růst regulovaných cen, cen potravin a cen ve složce jádrové inflace byl přitom kompenzován o něco rychlejším meziročním růstem cen pohonných hmot,“ uvedl Holub.
Se základní úrokovou sazbou naposledy centrální banka hýbala směrem nahoru začátkem listopadu, a to o čtvrtinu procentního bodu na 0,5 procenta. Předcházelo tomu srpnové zvýšení sazeb, které bylo první od rok 2008. V prosinci guvernér ČNB Jiří Rusnok prohlásil, že zvyšování úrokových sazeb lze očekávat i v příštím roce a že to bude pozvolný a dlouhodobý vývoj.