Velká literární bilance: V Česku loni vyšlo nejméně knížek za deset let

Nabídka českého knižního trhu bývá tradičně široká, loňský rok si ale připisuje unikum. Podle odhadu Svazu českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) poprvé za deset let klesl počet titulů, které nakladatelství na tuzemské pulty vyslala – na 15 500 knih. Prodeje ale knižním domům i tak rostly, a v alternativních segmentech (e-knihy, audioknihy) se literatuře dařilo ještě výrazněji než u papíru.

Výroční zpráva tuzemských knihkupců a nakladatelů se při sledování počtu vydaných knížek opírá hned o dva zdroje: tituly, které eviduje tuzemská Národní knihovna (získává každou knížku, jež v Česku vyjde) a o databázi Česká národní bibliografie. Protože se ale nikdy nepodaří všechny vydané knížky podchytit v kalendářním roce, i navzdory listopadovému termínu pracuje s odhadem – a podle něj v Česku loni vyšlo 15 500 titulů.

Jedná se o nezvyklé číslo, protože v uplynulých letech se pestrost tuzemského knižního trhu pohybovala kolem sedmnácti tisíc nových knih každý rok a v meziročním srovnání jde o propad přesahující tisíc titulů. Největší úbytek přitom postihuje tu hodnotnější část tuzemské produkce.

Beletrie jako celek sice rostla a daří se i dětským knihám, v řádu jednotek, nebo desetin procent se propadly tituly věnované umění, společenským, technickým i přírodním vědám a dramaticky ubylo učebních textů pro vysokoškoláky – loni jich vyšlo na šest set, předloni šlo o tři sta titulů více a před deseti lety jich bylo dokonce bezmála dva tisíce.

Podle předsedy svazu Martina Vopěnky je pokles produkce vysokoškolských učebnic dlouhodobě alarmující. Předpoklad, že loni do knihkupectví zamířilo i méně specifických, náročnějších a vzdělávacích knižních titulů, může být podle něj důsledkem rostoucích ekonomických tlaků, k nimž patří DPH na knihy nebo zvyšující se mzdy a nájmy, a nedostatečné kompenzace za využívání autorských práv ve veřejném prostoru.

E-knihám se dařilo, literatura do ucha dramaticky vzrostla

Na tržbách se ale pokles odborné a náročné literatury neprojevil. Za knihy totiž loni čeští knihkupci utržili 7,8 miliardy korun, což je o 300 milionů korun víc než o rok dřív. Ještě před třemi lety knižní trh stagnoval, v případě loňského roku se ale už podruhé v řadě jedná o čtyřprocentní růst. A podíl na tom nesou i alternativní distribuční kanály.

Dobře se dařilo e-knihám, jejichž prodej loni rostl výrazněji rychleji než prodej jejich papírových sester. Meziročně zaznamenal dvanáctiprocentní nárůst, na celkovém trhu nese ale nadále marginální podíl půldruhého procenta z celkového obratu.

Nabídka elektronických knížek nebyla úzká. Čtenáři si mohli vybírat z více než šestnácti tisíc titulů, které – jak konstatují autoři zprávy o knižním trhu – stínovaly klasické vázané bestsellery, a mezi nejžádanější tituly patřily žánrovky z oblasti detektivek nebo sci-fi a fantasy.

To potvrzuje i vůbec nejprodávanější knížka pro čtečky a tablety. Stal se jí román Ve službách zla; elektronická verze závěrečného dílu trilogie o detektivovi Cormoranu Strikeovi, který pod pseudonymem Robert Galbraith napsala autorka příběhů čarodějnického učně Harryho Pottera Joanne Rowlingová.

SČKN: Zpráva o českém knižním trhu 2016/2017 609.75 KB

Ještě výrazněji potom rostl zájem publika o stále populárnější audioknihy. Vydavatelství vyslala ke čtenářským uším 172 nových titulů, což je o polovinu víc než v roce 2015, a odezvu tato nabídka našla i u publika. Prodej audioknížek meziročně vyskočil bezmála o sedmatřicet procent (na čemž se ale projevuje i to, že do statistik nově vstoupila skupina Albatros). Největší podíl na trhu s mluveným slovem drží Supraphon následovaný vydavatelstvím Českého rozhlasu Radioservis.