Meziroční inflace v srpnu sice stagnovala na 2,5 procenta, nicméně v ekonomice se podle analytiků kumulují inflační rizika natolik, že Česká národní banka ještě letos zřejmě zvýší úrokové sazby. Podle nich to bude právě i růst mezd, který přiměje ČNB sazby zvýšit, a to pokud už ne nyní v září, tak pravděpodobně v listopadu.
Inflace sice stagnuje, tlak na mzdovou spirálu ale podle analytiků sílí
Přestože vyšla srpnová inflace mírně nižší, než se obecně čekalo, nic to nemění na konstatování, že se inflační rizika v české ekonomice kumulují, shodují se ekonomové. Patrné je to podle nich právě na růstu mezd a platů, ale i na růstu HDP jako celku. „Právě rychlý růst mezd a absence dalšího posílení koruny jsou faktory, jež dle mého názoru dovedou bankovní radu ve zbytku letošního roku k dalšímu zvýšení úroků,“ konstatuje hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Údaje o srpnové inflaci nicméně podle něho vyznívají jako argument pro stabilitu úroků na nejbližším měnovém zasedání České národní banky (ČNB), které proběhne 27. září. Očekává tak, že pro realizaci tohoto kroku se bankovní rada rozhodne spíše až na svém zasedání počátkem listopadu, kdy ČNB bude mít k dispozici čerstvou prognózu vývoje české ekonomiky. „Očekávám, že dvoutýdenní repo sazba bude zvýšena o čtvrt procentního bodu, na úroveň 0,50 procent,“ dodává Jáč.
Růst mezd podporuje i letošní zvýšení minimální mzdy a koalicí právě schválený růst platů státních zaměstnanců. Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda souhlasí s tím, že za celý rok vykáže míra inflace úroveň přesahující inflační cíl České národní banky. Její úroveň tak bude klíčovým důvodem, proč ČNB pravděpodobně v listopadu ještě jednou zvýší své úrokové sazby.
„Inflace ale pro ČNB není tím hlavním problémem. Tím bude až po novém roce, kdy se v plné síle dostaví účinky nyní probíhajícího rapidního zvedání platů ve státní správě a silný růst minimální mzdy. ČNB by sazby zvednout měla už v září kvůli růstu cen nemovitostí, který se začíná vymykat kontrole, ale neudělá to, aby nezvedala před volbami. Navíc guvernér ČNB Jiří Rusnok prohlásil, že by chtěl počkat na další makrodata a na listopadový makroekonomický výhled ČNB,“ míní analytik BH Securities Martin Vlček.
obrázek
Podle analytika ČSOB Petra Dufka je to nyní spíše otázka taktiky ČNB, zda bude chtít bankovní rada počkat na listopadovou prognózu, nebo k růstu sazeb přistoupí už v září. „Zvlášť když se ekonomice daří výrazně lépe, než očekávala, a mzdy rostou na české poměry v posledních letech téměř neuvěřitelně,“ říká Dufek. Obě varianty jsou nicméně ve hře, i když pravděpodobnější je podle něho listopad.
Průměrné mzdy dále porostou
Tlak na růst mezd (proinflační faktor) bude vzhledem k silné ekonomice dál pokračovat, protože firmy musí kvůli nedostatku zaměstnanců na trhu práce lákat nové lidi na stále vyšší mzdy anebo přidávat platy i stávajícím, aby si je udržely.
Zhoršení ohledně nedostatku kvalifikované pracovní síly vnímá podle aktuálního průzkumu Svazu průmyslu a dopravy a České národní banky mezi tuzemskými firmami nyní téměř 50 procent z nich, což je maximální hodnota od začátku šetření. Minimální hodnotu, devět procent, tento ukazatel vykázal na přelomu let 2012 a 2013. Podle některých ekonomů se tak Česko už nachází na začátku mzdové spirály.
Ministerstvo financí ve své aktuální prognóze z července očekává, že překročení průměrné měsíční mzdy 30 tisíc korun ukážou až statistická data za celý rok 2018. Údaje o vývoji mezd ve druhém čtvrtletí však naznačují, že by tato hranice mohla padnout už letos.
Průměrná hrubá mzda se oproti stejnému období loni zvýšila o 7,6 procenta na 29 364 korun, což je nejrychlejší tempo za posledních více než devět let. Reálné mzdy, jež zohledňují inflaci, se zvedly dokonce nejrychleji za celou poslední dekádu. A počet volných pracovních míst v červenci dosáhl nového historického maxima 188 tisíc.
Na mimořádně rychlý růst mezd mají podle ekonomů nyní dopad také rozhodnutí státu, jako zmíněné zvyšování mezd státních zaměstnanců, a tlak na růst mezd bude podle ekonomů v dalších měsících pokračovat. Jak vyplývá i ze zmíněného průzkumu Svazu průmyslu a dopravy a České národní banky mezi tuzemskými firmami za letošní druhé čtvrtletí, podniky očekávají další růst domácí i zahraniční poptávky, i svých investičních aktivit.
Mzdy rostou rychleji než produktivita
V podnikovém sektoru se čeká i další růst investičních aktivit. Firmy budou rovněž zvyšovat svou vybavenost kapitálem. „Pro posun potenciálu naší ekonomiky je ale třeba vyšší míra investic, zejména dlouhodobých,“ uvedl svaz.
Jenže už nyní růst a výsledky podniků naráží na nedostatek pracovních sil a růst mezd, situace tak již teď vede k rychlejšímu růstu mezd než produktivity. Pro letošní rok se za sektor nefinančních podniků očekávání růstu průměrných mezd zvýšilo na 3,23 procenta. Jde o postupný setrvalý růst, ve druhém čtvrtletí 2016 bylo očekávání 2,18 procenta.
obrázek
České tempo růstu mezd je v porovnání s dalšími evropskými zeměmi vysoké, ale i v některých dalších zemích Visegrádské čtyřky se vyvíjí podobným směrem. „V Maďarsku v červenci stouply díky nárůstu platů ve veřejném sektoru a vyšší minimální mzdě o více než 14 procent. V Polsku je směrem nahoru tlačí klesající nezaměstnanost a plánované snížení odchodu věku do důchodu,“ citoval ihned.cz ekonomku Komerční banky Janu Steckerovou.
V západní Evropě se pak tempo růstu mezd drží nejčastěji mezi dvěma až třemi procenty, kdy například v Německu rostly nominální mzdy v prvním čtvrtletí o 2,6 procenta.
A navíc před blížícími se podzimními volbami se opět více ozývají hlasy o nutnosti přiblížit příjmy Čechů těm německým. Některé politické strany slibují podle ekonomů dále přidávat státním zaměstnancům, další žádají snížení daní či odvodů. K růstu mezd nicméně od ledna příštího roku každopádně přispěje další zvýšení minimální mzdy na 12 200 korun, o čemž rozhodla v srpnu vláda.
Sílí tak hlasy, že Česko už stojí na začátku mzdové spirály. „Může dojít ke zrychlení inflace, zhoršení obchodní bilance vlivem vyšších spotřebních dovozů nebo k obratu v nezaměstnanosti při uzavírání nerentabilních provozů a následném propouštění,“ zmínil na ihned.cz hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
O počátku mzdové spirály mluvil na setkání se zástupci významných firem Zlínského kraje také guvernér centrální banky Jiří Rusnok.