Intel má naději, že nebude muset platit miliardovou pokutu. Evropa bude spor znovu posuzovat

Soudní dvůr zrušil rozsudek Tribunálu, kterým byla potvrzena pokuta největšímu světovému výrobci polovodičových obvodů, americkému Intelu, ve výši 1,06 miliardy eur (27,6 miliardy korun) za zneužití dominantního postavení. Pokutu před více než osmi lety Intelu vyměřila Evropská komise. Věc se vrací Tribunálu, aby posoudil argumenty společnosti ohledně způsobilosti sporných slev omezit hospodářskou soutěž. Uvedl to ve středečním prohlášení Soudní dvůr EU.

Komise v květnu 2009 uvedla, že Intel se pokoušel vytlačit svého jediného vážného konkurenta firmu Advanced Micro Devices (AMD) z trhu, když výrobcům počítačů nabízel slevy v případě, že budou většinu čipů kupovat od něj. Pokutu za tento postup Intelu stanovil Brusel na 1,06 miliardy eur, což byla v té době rekordní výše.

Intel podal na Evropskou komisi žalobu k lucemburskému Tribunálu, který je jako součást Soudního dvora EU druhým nejvyšším soudem v Evropské unii.

Tribunál v roce 2014 pokutu potvrdil, Intel se však proti tomuto rozhodnutí odvolal. Loni toto odvolání podpořil generální advokát Soudního dvora EU Nils Wahl, který dospěl k závěru, že případ je zapotřebí přezkoumat.

Tribunál musí prozkoumat všechny argumenty Intelu

Podle společnosti Intel se Tribunál dopustil mimo jiné nesprávného právního posouzení, když nezkoumal sporné slevy z hlediska všech okolností projednávané věci.

Jelikož Tribunál potvrdil argumentaci Evropské komise s tím, že není nutné analyzovat všechny okolnosti projednávané věci, a konkrétně ani uplatnit kritérium stejně výkonného konkurenta (známé v angličtině jako „As efficient competitor test“, dále jen „test AEC“), Soudní dvůr rozhodl, že Tribunál byl povinen zkoumat všechny argumenty společnosti Intel uplatněné v souvislosti s tímto testem a věc mu vrátil k projednání.

  • Nejvyšší pokuty, jaké kdy udělila Evropská komise (EK) za porušování pravidel hospodářské soutěže (řazeno podle výše pokuty po případném snížení soudem).
  • 2,93 miliardy eur – červenec 2016 – společnosti MAN, Volvo/Renault, Daimler, Iveco a DAF za kartelovou dohodu velkých výrobců nákladních automobilů. Pokuta se netýkala MAN, který věc oznámil.
  • 2,42 miliardy eur – červen 2017 – americký internetový gigant Google za zneužití dominantního postavení na trhu. Ve svém vyhledávači podle komise zvýhodňoval jiný vlastní produkt, a to službu pro porovnávání obchodních nabídek. Jde o nejvyšší pokutu pro jednotlivou firmu. Google se odvolal.
  • 1,41 miliardy eur – prosinec 2012 – sedmi mezinárodním skupinám firem, včetně Philips a LG Electronics, kvůli kartelu v oblasti katodových zářivek mezi lety 1996 a 2006.
  • 1,31 miliardy eur – prosinec 2013 (původně 1,71 miliardy eur) – britské Royal Bank of Scotland (RBS), americkým Citigroup a JPMorgan, německé Deutsche Bank, francouzské Société Générale a makléřské firmě RP Martin za manipulace s londýnskou úrokovou sazbou LIBOR a její obdobou pro eurozónu EURIBOR.
  • 1,18 miliardy eur – listopad 2008 – výrobcům autoskel (firmy Pilkington, Soliver, Asahi a Saint-Gobain) za kartel v letech 1998 až 2003, kdy se mimo jiné domlouvaly na cenách.
  • 1,06 miliardy eur – květen 2009 – americkému výrobci počítačových čipů Intel za to, že poskytoval výrobcům počítačů slevy za to, že omezovali používání čipů konkurenčního výrobce Advanced Micro Devices; pokuta potvrzena v roce 2014.
  • 997 milionů eur - leden 2018 - americkému výrobci čipů Qualcomm za to, že platil svému klíčovému zákazníkovi, společnosti Apple, miliardy dolarů za to, aby nenakupoval u konkurence.  Zatím na počátku řízení. 
  • 953,3 milionu eur – březen 2014 – pěti společnostem z EU a Japonska za účast na kartelu na trhu s automobilovými ložisky v letech 2004 až 2011.
  • 860 milionů eur – únor 2008 (původně 899 milionů eur) – americké softwarové společnosti Microsoft za zneužívání dominantního postavení na trhu (firma podle EK dostatečně nezpřístupnila informace o svých produktech rivalům, respektive jim za přístup k těmto technickým informacím účtovala neodůvodněně vysoké licenční poplatky).
  • 832,4 milionu eur (původně 992 milionů) – únor 2007 – pěti firmám (ThyssenKrupp, Otis, Kone, Schindler a Mitsubishi Electric) za kartel při výrobě výtahů v letech 1995 až 2004.
  • Zdroj: ČTK