Německá kancléřka Angela Merkelová trvá na tom, aby spolková republika zvyšovala výdaje na obranu. V rozhovoru, který večer vysílal televize Phoenix, se ale nezavázala k tomu, že v roce 2024 bude Německo na obranu skutečně dávat dvě procenta hrubého domácího produktu. Právě k tomuto cíli mají podle dohody summitu Severoatlantické aliance z Walesu směřovat všechny státy NATO.
Německo by podle Merkelové mělo směřovat k dvouprocentním výdajům na obranu
Vojenské výdaje ve výši dvou procent HDP a více má zatím jen pět zemí Aliance - USA, Řecko, Británie, Estonsko a Polsko. Především administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa naléhá, aby tohoto cíle dosáhly i ostatní státy.
Německo nyní na obranu dává kolem 1,26 procenta HDP. Loni to v absolutní výši bylo 34,3 miliardy eur. Aby spolková republika dvouprocentní cíl splnila, musela by každoroční výdaje na obranu zvednout o zhruba 20 miliard eur. Například Česko v současnosti investuje do obrany kolem jednoho procenta HDP.
Největší konkurent konzervativní unie takový nárůst odmítá
Sociální demokraté, kteří jsou největším konkurentem konzervativní unie CDU/CSU v zářijových parlamentních volbách, takový nárůst odmítají. „Dvacet miliard eur nebo více dalších výdajů na obranu v příštích letech, to určitě není cíl, který by mnou vedená vláda sledovala,“ nechal se už dříve slyšet kandidát SPD na kancléře Martin Schulz.
Merkelová to vidí jinak. Německo by podle ní ke dvouprocentním výdajům na obranu směřovat mělo. To, co vláda během funkčního období slíbila, není možné v předvolebním boji brát zpět, řekla dnes v rozhovoru. Německo podle ní musí být spolehlivým partnerem. Zároveň s výdaji na obranu chce Merkelová zvyšovat i výdaje na rozvojovou pomoc tak, aby přesáhly 0,7 procenta HDP.
K tématu automobilového průmyslu v Německu řekla, že se dopustil těžkých chyb
Merkelová v televizní rozhovoru mluvila rovněž o německém automobilovém průmyslu. Je přesvědčena o tom, že přišel o důvěru. Výrobci automobilů, kteří jsou ve spolkové republice považováni za páteř německého průmyslu, čelí v poslední době několika aférám. Vedle problému manipulací s emisemi dieselových motorů ze strany koncernu Volkswagen se nyní do popředí dostala i údajná dlouholetá kartelová ujednání německých automobilek Volkswagen, BMW, Daimler, Audi a Porsche.
„Automobilový průmysl udělal těžké chyby,“ uvedla Merkelová. Na jednu stranu jde podle ní o protiprávní a trestné činy, na druhou stranu o to, že automobilky přistupovaly k testům emisí tak, aby při nich auta splnila jen minimální požadavky. Ve skutečném provozu pak drtivá většina dieselů produkuje výrazně více škodlivých emisí.
„Byli jsme možná příliš důvěřiví, když jsme domlouvali emisní testy,“ připustila Merkelová i chyby na straně německé vlády. Berlín podle ní třeba nepožadoval dostatečně důsledně emisní testy ve skutečném provozu.
Automobilky nyní podle kancléřky musí převzít zodpovědnost a nabídnout klientům úpravy softwaru nebo prémie za vrácení starých a koupi nových vozů. Na takzvaném dieselovém summitu, který se uskutečnil začátkem srpna, se německé automobilky zavázaly, že upraví software u 5,3 milionu dieselových aut tak, aby v průměru o 25 až 30 procent snížily jejich emise oxidů dusíku. Podle německé kancléřky je to ale jen první krok. Někteří kritici považují závěry summitu za zcela nedostatečné.
V rozhovoru s časopisem Super Illu šéfka německé vlády poznamenala, že považuje za rozumné postupovat podobně jako některé další evropské země, které chtějí kolem let 2030 až 2040 přestat na silnice připouštět nové dieselové vozy. K přesnému termínu se ale vyjádřit nechtěla.