Počet českých firem, které vyvážejí i mimo Evropskou unii, roste. Zejména se zaměřují na země ze Společenství nezávislých států (tahounem se začíná opět stávat Rusko) a na Blízký východ. Vyplývá to z průzkumu ministerstva průmyslu a obchodu a Asociace malých a středních podniků.
České firmy si věří a stále víc zkoušejí export mimo Evropskou unii
Vyvážet se českým firmám daří (zdroj: ČT24)
Polovina tuzemských exportérů přitom vyváží do šesti a více států, 15 procent pak do 21 zemí. Podíl firem exportujících do alespoň 11 zemí stoupl oproti loňsku o sedm procent. Nejčastěji plánují firmy rozšířit vývoz do Německa.
Výsledky průzkumu dokládají i údaje statistiků za období leden až duben. Vývoz do mimoevropských zemí stoupl letos nejrychleji za posledních pět let. Zatímco export do EU vzrostl o tři procenta meziročně, mimo EU to bylo o devět procent. Například do Číny je nárůst exportu 29 procent.
Trojnásobný růst na mimoevropské trhy, které jsou pro firmy nebezpečnější s ohledem na řízení rizik, je zajímavá informace. Firmy si věří, jsou sebevědomé a nespoléhají na cenu jako konkurenční výhodu a snaží se více prosazovat se zbožím s vyšší přidanou hodnotou.
Do SNS a na Blízký východ exportuje letos o pět procent více firem než loni. SNS trhy podle Havlíčka oživují, tahounem se začíná stávat opět Rusko, kam se export za první čtyři měsíce zvýšil meziročně o 21 procent.
Analytik České spořitelny Jiří Polanský připomněl, že v posledních dvou letech ruská ekonomika klesala, což bylo způsobeno především výrazným propadem cen ropy a v menší míře také ekonomickými sankcemi.
„V letošním roce očekáváme, že se ruská ekonomika vrátí k růstu, který by se měl pohybovat mezi 0,5–1 procentem. Za tímto vývojem budou stát jednak vyšší ceny ropy, které se na začátku letošního roku zvýšily až na zhruba 57 dolarů za barel, a také lepší sentiment domácností a firem. Růst spotřeby domácností i soukromých investic pak následně kladně ovlivňuje také české vývozy“.
Problémy a výhody
Za největší problém exportu považují firmy regulaci, byrokracii a rostoucí náklady (13 procent), kurzové riziko (deset procent) a nutnost souladu s místními předpisy (7 pct). Konkurence je až na čtvrtém místě.
Za největší konkurenční výhodu na zahraničních trzích považují respondenti nejčastěji kvalitu svých produktů či služeb (28 procent) a jejich speciální charakter (16 pct). Pružnost dodávek vidí jako svou konkurenční výhodu 14 procent exportérů.