Důvěra v českou ekonomiku v květnu meziměsíčně klesla o 0,2 bodu na 97,2. Očekávání se mírně zhoršilo mezi podnikateli, u spotřebitelů se nezměnilo. Meziročně je celková důvěra v hospodářství u podnikatelů i spotřebitelů vyšší, vyplývá z aktuálně zveřejněných údajů Českého statistického úřadu. Výhled na další měsíce zůstává podle analytiků optimistický.
Důvěra v českou ekonomiku v květnu sice mírně klesla, ale i tak se stále drží vysoko
Celková důvěra v ekonomiku se v květnu ve srovnání s dubnem téměř nezměnila. Důvěra mezi podnikateli nepatrně poklesla vlivem nižší důvěry v obchodu a stavebnictví, u spotřebitelů zůstala důvěra nezměněna. V meziročním srovnání je však podnikatelská i spotřebitelská důvěra vyšší. „Indikátory důvěry tak nadále zůstávají příznivé a potvrzují optimistický výhled na vývoj ekonomiky v letošním roce,“ konstatuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Tyto výsledky tak navazují na aktuální povzbudivé statistiky z eurozóny, kde předstihové indikátory PMI ukázaly na pokračování relativně silného hospodářského růstu. Zejména situace v německém průmyslu zůstává příznivá. Spotřebitelská nálada v Německu se podle nejnovějších údajů totiž dostala na nejlepší úroveň za téměř 16 let. A spotřebitelé podle institutu GfK věří v pokračování růstu ekonomiky.
Podle GfK souvisí vysoká úroveň indexu s očekáváním, že německá ekonomika bude pokračovat v růstu navzdory globálním rizikům, jako jsou možná protekcionistická opatření ve Spojených státech či obtížná jednání o odchodu Británie z Evropské unie. „Rostou rovněž očekávání ohledně příjmů. Tento optimismus podporují dobré podmínky na trhu práce,“ uvedl analytik GfK Rolf Bürkl.
Nákup
GfK předpokládá, že soukromá spotřeba v Německu letos stoupne o 1,5 procenta. Potenciální hrozby vidí institut především v možných ekonomických či politických šocích v zahraničí. Poukazuje například na rostoucí protekcionistické tendence v USA. „Pokud by obchodní bariéry či vyšší cla brzdily německý vývoz, mohlo by to mezi zaměstnanci vyvolat strach o jejich pracovní místa,“ uvedl Bürkl. „To by mohlo vést k menší ochotě k nákupům,“ dodal.
Německá vláda minulý měsíc zlepšila odhad letošního růstu ekonomiky na 1,5 procenta z dříve předpokládaných 1,4 procenta. V loňském roce se hrubý domácí produkt Německa zvýšil o 1,9 procenta, tedy nejprudším tempem za pět let.
Supermarket ve francouzském Nice
Růst ekonomické aktivity by měl pokračovat
„Aktuální čísla o náladě v českém podnikatelském sektoru na dobré údaje z eurozóny navázala. Podnikatelská důvěra sice zaznamenala zhoršení o 0,2 bodu, nicméně se stále drží na velmi slušných hodnotách. Zhoršení důvěry v průmyslu nastalo ve složce zaměstnanosti. Její očekávaný růst se snížil. To pravděpodobně souvisí s nedostatkem pracovní síly na trhu práce. Podniky si uvědomují, že budou mít problém najít nové zaměstnance,“ konstatuje ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.
Poslední údaje z průmyslu nicméně i podle něho ukazují na velmi zdravý růst, který by se měl udržet i po zbytek letošního roku. „Eurozóna i Německo nás i v druhém čtvrtletí překvapují dobrou ekonomickou aktivitou, i přes zhoršování nálady v průmyslu ve Spojených státech a v Číně. Navíc struktura německého HDP ukázala, že hospodářský růst je tažen zejména investiční aktivitou, což by mělo pomáhat i poptávce po českých strojírenských výrobcích,“ dodává Zeisel.
Z průzkumu ČSÚ mezi spotřebiteli dále vyplývá, že obavy spotřebitelů z vlastní finanční situace zůstaly téměř stejné, podobně jako obavy ze zvýšení nezaměstnanosti a obavy z růstu cen. Zvýšil se naopak úmysl spořit.
Spotřebitelská důvěra se v květnu nezměnila a z historického pohledu zůstává velmi vysoko. Nálada spotřebitelů profituje jak z vývoje na trhu práce, tak z růstu platů ve veřejném sektoru a tyto faktory by měly držet náladu spotřebitelů vysoko i v dalších měsících.
Na spotřebitelskou důvěru zjevně podle analytiků tak neměla vliv ani vládní krize, která se rozhořela v průběhu května. „Domácnosti se pravděpodobně nedomnívají, že by tato krize měla mít dopad na jejich současnou velmi dobrou situaci,“ míní Zeisel. Tu zlepšuje klesající nezaměstnanost, která se propadla na své historické minimum, a rostoucí mzdy. Navíc i výhled pro domácí ekonomiku zůstává příznivý, takže domácnosti se nemusí bát, že by se jejich situace měla výrazně zhoršovat.
To potvrzuje i Seidler, podle kterého se na spotřebitelské důvěře nepodepisuje ani vyšší růst inflace. „Růst cen je totiž nadále kompenzován příznivým vývojem na trhu práce, což společně s rostoucími mzdami zlepšuje finanční situaci domácností,“ říká.