V oboru podnikových služeb většina pozic převyšuje průměrnou mzdu, která nyní činí 29 320 korun, a to i v případě, že se jedná o mzdu absolventa bez praxe. Vyplývá to z nového průzkumu personální agentury Grafton Recruitment. Slováci jsou na tom však stále lépe. Jejich růst mezd je podle analytika Komerční banky Davida Kocourka dán růstem produktivity v minulých letech a také daleko vyšším tlakem na jejich posílení.
Mzdy v podnikových službách převyšují průměrnou mzdu, nejlépe jsou na tom Slováci
Z průzkumu společnosti Grafton Recruitment plyne, že třeba konkrétně specialista zákaznické péče bez praxe a se znalostí dvou cizích jazyků si například v Praze přijde až na 37 tisíc korun měsíčně, v Jihlavě 35 tisíc, v Brně, Českých Budějovicích či Plzni na 30 tisíc. Nejmenší ohodnocení může naopak očekávat v Královéhradeckém kraji, kde se měsíční mzda této pozice pohybuje kolem 25 tisíc korun.
Mzdový účetní s dvěma jazyky si v Praze vydělá až 45 tisíc korun, v Brně 38 tisíc, v Ostravě, v Plzni či v Jihlavě 35 tisíc. Podobné mzdy může očekávat i například specialista IT podpory, který hovoří dvěma cizími jazyky.
Velmi dobré mzdy mohou očekávat odborníci v oblasti logistiky a personalistiky. Například specialista nákupu s dvěma jazyky v Praze může vydělat až 60 tisíc korun měsíčně, v Brně, Ostravě či Plzni 40 tisíc korun. Znalost dvou jazyků není nutností, uplatnění najdou i lidé, kteří hovoří jen jedním jazykem. I v tomto případě lze čekat nadprůměrné ohodnocení. Pro srovnání mzdová účetní se znalostí jednoho jazyka si vydělá v Praze 40 tisíc, v Brně, Plzni či Ostravě 35 tisíc, v Ostravě či v Hradci Králové 30 tisíc korun měsíčně.
Z průzkumu mezd v oboru podnikových služeb tedy plyne, že silná expanze tohoto oboru v Česku způsobila kontinuální růst poptávky po kvalifikovaných zaměstnancích a s ní související růst mezd, a to napříč všemi 10 sledovanými regiony. Kromě vysokoškolsky vzdělaných uchazečů začíná obor dávat větší prostor i uchazečům se středoškolským vzděláním. Ovšem jen těm, kteří hovoří cizími jazyky.
Uchazeči nemusí v současnosti být ani příliš aktivní při hledání práce
Z růstu místních center sdílených podnikových služeb i zakládání nových provozů mohou profitovat zejména zaměstnanci a uchazeči o práci v tomto oboru. Na trhu totiž přibývají zajímavé pracovní nabídky, které motivují ke změně zaměstnání. Uchazeči přitom nemusí vyvíjet přílišnou aktivitu při hledání nového zaměstnání.
„Jedná-li se o kvalifikovaného člověka se zkušeností, často je přímo osloven personálním oddělením společnosti anebo agenturou, a to například prostřednictvím sociálních médií,“ vysvětluje Martin Ježek, obchodní ředitel Grafton Recruitment s tím, že velká část pracovních pozic je vhodná i pro absolventy vysokých škol, kteří jsou často oslovovaní na veletrzích pracovních příležitostí anebo pozvánkami na kariérní dny jednotlivých zaměstnavatelů z oblasti, ve které studují.
Zaměstnavatelům naopak silná expanze oboru přináší starosti a nové výzvy, kdy stále náročnější je nejen zaměstnance najít, ale i dlouhodobě udržet. Již nestačí jen „držet tempo“ s konkurencí, ale je nutné snažit se být o krok napřed. V poslední době jsou vedle mzdy hlavními nástroji v boji o zaměstnance především finanční i nefinanční benefity, pracovní prostředí a vybavenost kanceláří. Očekávání ze strany uchazečů ohledně výše benefitů však výrazně převyšuje současnou nabídku zaměstnavatelů.
„Dle našeho průzkumu se průměrná hodnota poskytovaných benefitů pohybuje okolo dvou tisíc měsíčně, uchazeči ovšem očekávají zhruba pět tisíc za měsíc,“ komentuje Martin Ježek.
Slovensko je lepší
Pokud srovnáváme mzdový vývoj Česka s ostatními zeměmi Visegrádské čtyřky, nevedeme si zase tak špatně, ale sousední Slovensko je na tom pořád lépe než my.
„Slovenský růst mezd je dán růstem produktivity v minulých letech. Vidět je to i hlavně v automobilovém průmyslu, který v posledních letech hodně investoval a investice přibývají, například v podobě stavby továrny Jaguar Land Rover. V poslední době také na Slovensko přišlo několik takzvaných sdílených center, která jsou schopna generovat vysokou přidanou hodnotu stejně jako rozvíjející se IT průmysl. Stejné sektory jsou tahounem produktivity i v Česku, ale do celkové ekonomiky mají nižší příspěvek,“ podotýká Kocourek.
Srovnání průměrné roční mzdy v letech 2010–2015 (v USD)
Dalším faktorem, který odlišuje Česko a Slovensko, je podle něho nižší tlak na růst mezd u nás. Ten je zde nižší z důvodu pokrizového zaměření odborů a populace celkově na udržení pracovních míst. „Svou roli asi také sehrála politická nálada s prosazováním vládní restrikce a obav z řeckého scénáře,“ říká Kocourek. Na Slovensku pak podle něho vytváří větší tlak na růst mezd odliv pracovní síly do zahraničí, který není tak vysoký v případě Česka.
U nás se situace mění s tím, jak klesá míra nezaměstnanosti a pozornost lidí se přesouvá od zachování pracovního místa k růstu mezd. Tento trend by měl podle analytiků pokračovat letos i příští rok. Zároveň by tlak na posílení koruny, související s ukončením intervencí, měl posílit i tlak na další růst produktivity.
Polská průměrná mzda podle Kocourka jako v jediném státu v regionu roste docela plynule. „Souvisí to s tím, že Polsko jako velká a ne až tak otevřená ekonomika prošla i finanční krizi bez ztráty kytičky, a proto si mohli tamní zaměstnanci užívat růstu mezd. V Polsku je navíc od poloviny roku 2014 deflace, která pomáhat zvyšovat reálné mzdy,“ vysvětluje.
Maďarská ekonomika naopak trpí strukturálními neduhy oslabujícími růst produktivity v posledních letech. „Z tohoto důvodu ani růst mezd není zářný. Slábnoucí forint v důsledku nižší výkonnosti maďarské ekonomiky ve srovnání s ostatními regionálními ekonomikami pak v mezinárodním srovnání snižuje průměrnou mzdu v Maďarsku,“ dodává.
Složitě obsazované pozice
Z průzkumu také vyplynulo, že nejsložitěji se obsazují pozice, kde se kombinují expertní znalosti s jazykovými schopnostmi. Přitom nejde ani o neobvyklé jazyky, ale většinou o němčinu či francouzštinu. V Brně či Ostravě je tak například největší nedostatek uchazečů s plynulou angličtinou a němčinou pro zákaznické služby, IT i finance. V Brně hodně chybí účetní se znalostí francouzštiny či maďarštiny.
V Praze je zase problém najít vhodné kandidáty se znalostí komplexního účetnictví a poptávka roste i po specialistech pro interní nábor a v personální administrativě s jazyky. Snadno lze naopak obsadit ty pracovní pozice, kde se vyžaduje pouze angličtina a zkušenosti z administrativy nebo zákaznického servisu, případně též jazykové kombinace angličtina a ruština nebo italština.
Vydáno pod