Maloobchodní tržby se v březnu meziročně zvýšily o 7,8 procent. Stál za tím zejména výrazný růst u nepotravinářského zboží (15,2 procenta) a za pohonné hmoty (4,6). Naopak za potraviny tržby klesly o 0,4 procenta. Vyplývá to ze zprávy Českého statistického úřadu. V únoru přitom stouply tržby v meziročním srovnání o 0,6 procent. Za celé první čtvrtletí tržby vzrostly o 4,8 procenta. Ve stejném období se dařilo také zahraničnímu obchodu.
Lidé v březnu výrazně utráceli, růst maloobchodních tržeb táhlo nepotravinářské zboží
Nejvyšší dynamiku růstu si dlouhodobě udržuje internetový a zásilkový prodej, v samotném březnu zde tržby vzrostly o 25,8 %.
Vyšší zájem zákazníků zaznamenaly také specializované prodejny nepotravinářského zboží. Tržby rostly v prodejnách s oděvy a obuví (o 19,1 %), s výrobky pro domácnost (o 17,9 %), s počítačovým a komunikačním zařízením (o 16,2 %), s výrobky pro kulturu, sport a rekreaci (o 14,6 %) a s farmaceutickým, zdravotnickým a kosmetickým zbožím (o 9,2 %). Prodej ve specializovaných prodejnách potravin se zvýšil o 5,4 %, naopak v nespecializovaných prodejnách s převahou potravin se snížil o 0,9 %.
Stejně jako v minulých měsících, i v březnu nejvíce rostly tržby za nepotravinářské zboží a pohonné hmoty. Nárůst v těchto kategoriích již dlouhodobě ukazuje, že spotřebitelé utrácejí i za zboží, které nutně nepotřebují.
Základní vzkaz zůstává stejný: Maloobchodní tržby pokračují v silném růstu, podtrhl Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE. Na chování spotřebitelů neměla podle něho v prvním čtvrtletí žádný viditelně nepříznivý vliv ani vyšší inflace.
„Tempo růstu cen by již mělo v dalších měsících odeznívat, čili spotřebě domácností již z této strany dle všeho riziko nehrozí,“ odhadl Jáč. Podle něho by měl pozitivní obrázek přetrvat i v dalších měsících. Očekává proto, že spotřeba domácností bude i letos hlavním tahounem české ekonomiky.
Vyšší počet pracovních dnů
Tržby tlačil v březnu vzhůru vyšší počet pracovních dnů (o dva více než loni v březnu), naopak načasování velikonočních svátků mělo nepříznivý vliv na prodej potravin.
Meziroční srovnání je sice ovlivněno kalendářními vlivy (letošní únor měl o jeden pracovní den méně než tomu bylo loni), i tak jde podle hlavního ekonoma ING Bank pro ČR Jakuba Seidlera ve srovnání s únorovou stagnací o výrazné zlepšení.
Po zohlednění kalendářních vlivů stouply v březnu tržby meziročně o 7 procent, zatímco v únoru to bylo 4,9 procenta.
Novák: Za pozitivním březnovým přebytkem stojí především motorová vozidla (zdroj: ČT24)
Automobilový průmysl je stále pilířem
V dobrém výkonu pak pokračoval zahraniční obchod. Jeho přebytek činil v březnu 22,6 miliardy korun, a to i přes rostoucí ceny komodit. Byl tak o 1,7 miliardy korun lepší než ve stejném měsíci loňského roku. Bilanci příznivě ovlivnil zejména růst přebytku obchodu se stroji a motorovými vozidly. Naopak negativní vliv mělo prohloubení deficitu obchodu s ropou a zemním plynem.
Analytik Viktor Zeisel z ekonomického a strategického výzkumu Komerční banky zdůraznil zejména zlepšující se výkon automobilového průmyslu. Ten se podle něho vypořádal i s tím, že registrace nových automobilů v eurozóně v březnu meziměsíčně klesla a meziroční růst tak po očištění o kalendářní efekty zpomalil. Bilance obchodu s motorovými vozidly přesto meziročně přidala 3,4 miliardy korun.
Podle Jáče profitují čeští exportéři z příznivého vývoje v globální ekonomice obecně a „v našem bezprostředním okolí obzvláště“. Odhaduje, že vývozci by dál měli těžit z dobrého tempa růstu hospodářské aktivity v eurozóně. Navíc by se měl postupně vyčerpat negativní vliv vyšších cen ropy.
Mezi státy, se kterými máme nejlepší obchodní bilanci, zůstávají podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka především země EU, a to Německo, Slovensko, Velká Británie, Francie či Rakousko.