Svojí nečinností Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) nepřijatelně ovlivňuje, kterými stížnostmi dodavatelů se bude a nebude zaobírat, kritizuje Nadační fond proti korupci. Pokud totiž antimonopolní úřad o stížnosti nerozhodne do 60 dnů, může zadavatel zakázky uzavřít smlouvu s původním vítězem. Úřad pak řízení o stížnosti zastaví pro bezpředmětnost. Podle fondu má jednání úřadu významný prokorupční potenciál, usiluje o změnu legislativy. Současnou praxi nazývá „šnečí fintou“.
Fond proti korupci kritizuje antimonopolní úřad kvůli „šnečí fintě“
„Můj osobní názor je, že tato finta, kterou úřad používá od roku 2012, je svou závažností a korupčním potenciálem srovnatelná s takzvanými losovačkami,“ řekl novinářům právník fondu Miroslav Cák. Podle něj bylo od roku 2012 tímto způsobem zastaveno asi 250 řízení o stížnostech, které se týkaly zakázek celkově za 25 miliard korun.
Podle fondu proti korupci funguje takzvaná šnečí finta tak, že uchazeč o veřejnou zakázku podá stížnost na nezákonný postup zadavatele k ÚOHS. Ten má zákonnou lhůtu 60 dnů na to, aby o stížnosti rozhodl. Pokud rozhodnout nestihne, může zadavatel veřejné zakázky legálně uzavřít smlouvu s vítězem.
Do roku 2012 rozhodoval podle fondu úřad tak, že i když zákonnou lhůtu nedodržel, vyjádřil se alespoň k tomu, zda zadavatel zákon porušil. „Opožděné rozhodnutí sice nenapravilo protiprávní skutek zadavatele, ale alespoň vedlo k jakési politické odpovědnosti, morální satisfakci stěžovatele, pocitu nepromarněných nákladů právního zastoupení, a hlavně mělo judikatorní efekt pro budoucí zadávací řízení,“ uvedli zástupci fondu.
Mezi rokem 2012 a 2013 ale úřad začal řízení o stížnostech zastavovat pro bezpředmětnost. Vycházel podle fondu z toho, že je správní řízení zbytečné, protože zadavatel již smlouvu stihl uzavřít. Od října 2016 navíc vstoupila v platnost novela zákona o zadávání veřejných zakázek, podle které ÚOHS vysloveně musí řízení o stížnosti zastavit, pokud k uzavření smlouvy na zakázku došlo.
Cílem je změna legislativy
„Fond chce dosáhnout okamžité změny zákona a tuto právní díru zalepit,“ uvedl Národní fond proti korupci. Podle jeho zástupců je praxe ÚOHS nezákonná a protiústavní. „Dosažení rozhodnutí se stává nekontrolovatelným, nepředvídatelným, neodůvodněným a zcela v rukách úředníka,“ uvedli.
Cák současnou situaci přirovnal k tomu, jako by chodce srazilo auto, on žádal po řidiči odškodnění, a soud jeho žalobu zamítl, protože se mu do doby, než stihl věc projednat, všechna zranění zahojila.
Dalším problémem podle fondu je, že současná legislativa neřeší situaci, kdy by úřad ve lhůtě rozhodnout stihl, ale zadavatel nebo jiný uchazeč by proti rozhodnutí podal rozklad. Ten má totiž odkladný účinek. „Není reálné, aby ve lhůtě 60 dnů úřad rozhodl i o rozkladu zadavatele,“ upozorňuje fond.
Vydáno pod