Auto, dovolená, neočekávaný výdaj, ale také vytápění či maso obden jsou kritéria, na jejichž základě Český statistický úřad vyhodnocuje, kolika lidem hrozí materiální nedostatek. Položek je devět a ohroženi jsou ti, kteří si nemohou dovolit nejméně čtyři z nich.
Loni si je nemohlo dovolit 4,8 procenta obyvatel, což bylo historicky nízké číslo. V předchozím roce ohrožoval materiální nedostatek téměř o procento lidí více.
„V návaznosti na to se snížil i souhrnný evropský indikátor sociálního vyloučení. Z hodnoty 14,0 klesl na 13,3 procenta,“ upozornila Lenka Křenková z oddělení sociálních šetření ČSÚ. Dodala, že Česko z hlediska materiálního nedostatku „dlouhodobě zaujímá jednu z nejlepších pozic v žebříčku evropských zemí“.
Jenomže materiální nouze je jen jedním ze tří ukazatelů chudoby a sociálního vyloučení. Dalšími dvěma je výše příjmů domácností a práce. Alespoň v jednom z těchto ohledů mělo loni problém 13,3 procenta obyvatel, tedy bezmála půldruhého milionu.
Prakticky beze změny zůstalo množství lidí trpících příjmovou chudobou, tedy s příjmy pod 60 procent mediánu (Medián je hodnota, která se nalézá uprostřed osy nejnižší/nejvyšší plat. Liší se tedy od průměrné mzdy, která je zkreslená vysokými hodnotami dobře placených profesí – pozn. red.). Konkrétní částka se liší, pro jednotlivce činí 10 691 korun, u rodin se dvěma dětmi přesahuje 22 tisíc.
Ve všech kategoriích loni rostla, v příjmové chudobě přitom žilo 1,02 milionu lidí, tj. necelá desetina obyvatel. „Z hlediska ekonomické aktivity šlo zejména o nezaměstnané, neúplné rodiny s dětmi a starobní důchodkyně, které žijí samy,“ upřesnila mluvčí ČSÚ Petra Báčová.
I když se množství lidí s velmi nízkými příjmy výrazně nesnížilo, snížil se podíl těch, kdo měli problém vyjít se svými příjmy. O dvě procenta poklesl počet domácností, které hospodařily s obtížemi či s menšími obtížemi. S menšími obtížemi, s obtížemi nebo dokonce s velkými obtížemi vycházelo loni se svými příjmy 60,2 procenta českých domácností, uvedli statistici. O rok dříve mělo potíže přes 64 domácností.
Desetině domácností s dětmi do 12 let potom činí obtíže či velké obtíže platit jim z vlastního rozpočtu školní družinu, dětské centrum nebo podobné zařízení. Téměř pětina domácností (17,8 procenta) má také obtíže sehnat peníze na léky, ošetření a další zdravotnické služby. Podstatně větší problémy přitom činí zdravotnické výdaje zdravotním důchodcům než lidem ekonomicky aktivním.
