Praha – Prezident Václav Klaus podepsal daňový balíček a rozpočtová pravidla. Definitivně tak dojde ke zvýšení obou sazeb DPH o jeden procentní bod na 15 a 21 procent, a to od 1. ledna 2013. Vláda si od zvýšení daně z přidané hodnoty slibuje pomoc při stabilizaci veřejných financí.
Vánoční dárek vládě: Klaus podepsal vyšší DPH včas
V rámci balíčku šestnácti zákonů, který Poslanecká sněmovna schválila ve středu, Nečasův kabinet zavádí také dodatečnou sedmiprocentní solidární daň z příjmu pro lidi pobírající nad 100 tisíc korun měsíčně a ruší některé daňové výhody – například omezí výdajové paušály živnostníků, postupně zruší vratku části spotřební daně z nafty zemědělcům a zruší daňové slevy pro pracující důchodce.
V příštích dvou letech také budou zrušeny stropy pojistného na zdravotní pojištění a tříprocentní daň z převodu nemovitostí vzroste na čtyři procenta. Do státního rozpočtu by všechna tato opatření měla přinést dvacet miliard korun navíc. Opozice ale pokládá vládní očekávání za nadhodnocená.
DAŇOVÝ BALÍČEK PŘEHLEDNĚ:
Zvýšení obou sazeb daně z přidané hodnoty na 15 a 21 procent v letech 2013 až 2015. Sjednocení sazeb na úrovni 17,5 procenta se odkládá na rok 2016.
Zavedení tzv. solidární daně z příjmu fyzických osob. V letech 2013 až 2015 budou fyzické osoby platit sedmiprocentní daň z příjmů nad úrovní čtyřnásobku průměrné měsíční mzdy (zhruba 100 tisíc korun měsíčně).
Omezení výdajových paušálů pro živnostníky. U příjmů z podnikání podle zvláštních předpisů (například lékaři, advokáti, exekutoři) a u výnosů z autorských práv budou paušály v absolutní výši omezeny na 800 000 korun a u příjmů z pronájmu majetku zařazeného do obchodního majetku na 600 000 korun.
Osoby využívající výdajové paušály navíc nebudou moci uplatňovat daňové zvýhodnění na vyživované dítě a na manžela či manželku bez vlastních příjmů, pokud budou mít příjmy pouze z podnikatelské a jiné výdělečné činnosti.
V letech 2013 až 2015 se zruší sleva na dani z příjmů fyzických osob pro důchodce.
Zrušení takzvané zelené nafty. Zákon pro příští rok sníží vratku části spotřební daně z nafty pro zemědělce z 60 na 40 procent. Od roku 2014 ji zruší úplně.
Zvýšení daně z převodu nemovitostí ze současných tří procent na čtyři procenta.
Pro roky 2013 až 2015 budou zrušeny takzvané stropy pojistného na veřejné zdravotní pojištění.
Změna rozpočtového určení daní. Kraje budou nově dostávat menší podíl z vybraných daní, aby větší výnos z vyšší DPH a daně z příjmu zaměstnanců připadl státu.
Lídr ČSSD Bohuslav Sobotka navíc poukazoval na nepříznivý dopad vzrůstu cen vlivem růstu DPH v obou sazbách. Podle Martina Diviše z PricewaterhouseCoopers ČR má schválené zvýšení z peněženky průměrné rodiny odsát zhruba tisícovku ročně.
Byl to „diktát na prezidenta“?
Prezident balíček podepsal, přestože ho opakovaně kritizoval. Zvyšování daní v době, kdy se ekonomice nedaří, označil už v srpnu za ekonomickou sebevraždu. Vláda podle něj navíc kalkuluje špatně, když počítá s tím, že zvýšením daní vybere víc peněz.
- Bohuslav Sobotka a Lubomír Zaorálek autor: Kateřina Šulová, zdroj: ČTK
- Miroslav Kalousek a Petr Nečas autor: Michal Kamaryt, zdroj: ČTK
Za „zlý diktát na prezidenta“ pak označil to, že mu vláda zákon, s nímž počítá ve státním rozpočtu, poslala jen několik dní před koncem roku. Podle ústavy má totiž prezident 15 dní na to, aby se rozhodl, zda zákon podepíše, nebo nepodepíše. Jeho lhůta tak končila až 3. ledna. Pokud by ji ale využil celou, začala by od 1. ledna platit sjednocená sazba DPH ve výši 17,5 procenta.
Prezident tak nemohl použít způsob, jakým nechal již dříve projít zákon o církevních restitucích. S tím také nesouhlasil, ale nechal jej bez podpisu, čímž vyjádřil distanc od zákona a zároveň umožnil jeho přijetí.
Pavla Břečková, členka představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR:
„Právní jistota tři pracovní dny před počátkem platnosti zákona je s velkou nadsázkou řečeno úleva. (…) Největší problémy to způsobuje na spotřebitelském trhu – s přeceňováním je spojeno obrovské množství práce.“
Rozhovor s Pavlou Břečkovou (zdroj: ČT24)
Klaus navíc připojil svůj podpis pod vládní daňový balíček jen den poté, co premiér Petr Nečas (ODS) odvolal z funkce ministryně obrany Karolínu Peake (LIDEM). Bezprostředně před podpisem balíčku pak pověřil prezident Nečase vedením obrany a ten neprodleně vrátil do funkce prvního náměstka resortu Vlastimila Picka.
Klaus se přitom už dříve stavěl proti tomu, aby Peake vedla obranu a kritizoval to, že po svém nástupu odvolala Picka z vedení ministerstva. Někteří komentátoři proto upozornili na možnost, že odvolání Peake z čela resortu obrany a podpis pod daňovým balíčkem mohlo být součástí jakési dohody „něco za něco“ mezi premiérem a prezidentem.
Prezident podepsal i další zákony
Prezident Klaus podepsal také tzv. technickou novelu zákona o DPH. Ta zavádí institut nespolehlivého plátce, ručení za nezaplacenou DPH a elektronickou fakturaci.
Status nespolehlivého plátce může podle novely získat ten plátce DPH, který závažným způsobem neplní své povinnosti ve vztahu ke správci daně. Firmy, které by s takovým plátcem obchodovaly, by se vystavily riziku ručení za nezaplacenou DPH. Zda je obchodní partner firmy důvěryhodný, bude možné zjistit v seznamu zveřejňovaném finančními úřady.
Norma rovněž pro většinu podnikatelů zavádí povinnost podávat od roku 2014 přiznání k DPH elektronicky. Opatření se nebude vztahovat na drobné živnostníky a firmy s obratem do šesti milionů korun ročně. Nicméně od Nového roku jsou papírové a elektronické daňové doklady formálně rovnocenné.
Svým podpisem potvrdil i vznik Státního pozemkového úřadu od ledna příštího roku. Nahradí pozemkový fond a síť pozemkových úřadů. Kabinet si od změny slibuje úsporu administrativních nákladů a agend.
Státní pozemkový úřad bude spravovat a prodávat státní zemědělský majetek, což nyní dělá Pozemkový fond, a vykonávat veřejnou správu v oblasti pozemkových úprav a restitucí. To nyní zajišťuje soustava pozemkových úřadů. Nový úřad také bude moci finančně podporovat zemědělce, jak to v současnosti činí Pozemkový fond.
Schválení se dočkala i novela zákona o rozpočtových pravidlech, podle níž budou muset mít veřejné instituce účet u České národní banky, kam jim stát bude posílat státní příspěvky a dotace.
Organizační složky státu mají mít účty u ČNB do tří měsíců od účinnosti novely, tedy do konce března příštího roku. Ve stejné lhůtě mají zrušit své účty u komerčních bank.
Příspěvkové organizace (například nemocnice) mají pětileté přechodné období, do kdy si budou muset účty u ČNB zřídit.
Zřízení účtů souvisí se vznikem Jednotného inkasního místa, které bude od roku 2014 vybírat peníze pro stát, kraje i obce. Získané prostředky jim následně převede na účty u ČNB. Cílem novely je zařadit proces sestavování a fungování rozpočtu do integrovaného informačního systému státní pokladny a zlepšit správu veřejných financí.