Intervence mohou skončit kdykoliv od dubna, řekl Rusnok. A koruna oslabila

ČNB: Intervence trvají, skončit mohou bez varování kdykoliv od dubna (zdroj: ČT24)

Česká národní banka bude pokračovat v režimu intervencí s cílem udržet kurz koruny poblíž 27 Kč/EUR, rozhodla bankovní rada. Sazby nechala na minimech. Koruna v reakci na dnešní rozhodnutí ČNB pokračovat v režimu devizových intervencí oslabila až o půl procenta.

Bankovní rada České národní banky bude pokračovat v režimu devizových intervencí s cílem udržet kurz koruny poblíž hodnoty 27 korun za euro. Zároveň nechala úrokové sazby na minimech. Režim devizových intervencí trvá přes tři roky, ČNB jej zahájila v listopadu 2013.

Podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka může konec devizových intervencí nastat kdykoliv po konci tzv. tvrdého závazku, tedy od dubna. Centrální banka již nebude zveřejňovat možné scénáře načasování konce kurzového závazku, dodal.

Od této chvíle je středem pozornosti celého finančního světa. Každé své slovo, jež představitelé ČNB od teď veřejně vyřknou, budou muset zvažovat dvojnásob oproti standardní situaci. Je to nejobtížnější etapa celého intervenčního režimu.
Lukáš Kovanda
hlavní ekonom společnosti Cyrrus

„Počínaje příštím měsícem je možné opuštění kurzového závazku na jakémkoliv jednání bankovní rady. Výsledek rozhodnutí zveřejníme bezprostředně, tedy v řádu desítek minut,“ prohlásil Rusnok.

Koruna po rozhodnutí ČNB oslabila až na 27,14 Kč/EUR, nejníže od loňského června. Důvodem je zřejmě prodej korun spekulanty, kteří čekali konec intervencí již dnes, domnívá se ekonom Komerční banky Marek Dřímal. V 15:20 se koruna podle serveru Patria Online obchodovala za 27,13 Kč/EUR, když se dosud držela v blízkosti hranice 27 korun za euro.

Rusnok: Inflace se nad dvě procenta dostala dříve, než jsme čekali

„Období utlumené inflace skončilo teprve nedávno. Nárůst nad dvě procenta jsme předpokládali už před zavedením kurzového závazku,“ uvedl Rusnok. „Oproti očekávání k tomu ale došlo dříve a ve větší míře,“ zdůraznil. O ukončení kurzového závazku ve čtvrtek podle něj rada nehlasovala an nerozhodovala, pouze diskutovala.

Rusnok dále uvedl, že pro návrat do standardního režimu měnové politiky, tedy konec intervencí, je klíčové následné udržitelné plnění dvouprocentního inflačního cíle ČNB.

Rizika aktuální prognózy ČNB ohledně vývoje inflace vyznívají podle Rusnoka po zbytek letošního roku proinflačně, tedy ve prospěch růstu cen. Na horizontu měnové politiky, tedy ve druhém a třetím čtvrtletí roku 2018, ovšem vyznění nově dostupných informací je smíšené. Za rok totiž podle guvernéra odezní v inflaci letošní jednorázové vlivy, které zvýšily inflaci nad dvě procenta. Jde například o vliv EET nebo aktuální růst cen potravin.

Intervence České národní banky jednoznačně zabránily deflaci a pomohly oživení české ekonomiky. Otázka je, zda neměly skončit dříve. Zdá se, ýe teď už jsou zbytečné.
David Marek
hlavní ekonom společnosti Deloitte

Rada centrální banky ve čtvrtek zopakovala, že závazek ohledně kurzu koruny považuje za jednostranný. To znamená, že ČNB nepřipustí posílení kurzu na úrovně, které by už nebylo možné interpretovat jako „poblíž hladiny 27 Kč/EUR“. Takovému posílení ČNB brání prodejem korun a nákupem cizích měn. Při oslabení koruny nad 27 Kč za euro ČNB nechává kurz pohybovat podle nabídky a poptávky trhu.

Podle odhadů objem intervencí do konce března dosáhne 1,8 bilionu korun.

Analytici: Intervence skončí nejspíš v dubnu

Na počátku února bankovní rada zopakovala, že jako pravděpodobný termín ukončení režimu devizových intervencí vidí polovinu roku 2017. Zároveň uvedla, že kurzový závazek neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017. Analytici většinou čekají, že rada ukončí kurzový závazek během dubna.

Martin Řezáč: Na zrušení intervencí se každý mohl připravit (zdroj: ČT24)

„Podle našeho očekávání dojde k odstranění závazku v následujících šesti týdnech, když jako nejzazší možnost předpokládáme pravidelné měnově politické zasedání 4. května,“ uvedl ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. Přestože je podle něj tzv. tvrdý závazek ČNB u konce, neočekává, že se něco změní na rétorice národní banky.  

„Nezbývá jí totiž nic jiného. Odložení pravděpodobného exitu by nepůsobilo důvěryhodně, zatímco očekávání dřívějšího exitu by nalákalo další spekulativní kapitál,“ upozornil. 

Česká národní banka má takzvaná měkká aktiva. A těmi jsou odbornost a důvěryhodnost. Jestliže řekla, že intervence neskončí v prvním čtvrtletí, tak to musela dodržet.
Pavel Kysilka
bývalý pověřený guvernér ČNB

Exportéři díky intervencím získali stovky miliard

Intervence ČNB přinesly od listopadu 2013 exportérům přímo 687 miliard korun a nepřímo 590 miliard korun, uvedla dnes Asociace exportérů. Hrubý domácí produkt ČR se zvýšil o 147 miliard korun.

Intervence by mohly skončit už dnes. Jediné, co tomu brání, je slib ČNB, že k tomu nedojde v prvním čtvrtletí letošního roku. Kdyby slib banka nedodržela o dva dny, nic by se nestalo.
Jakub Seidler
hlavní ekonom ING Bank

Export tuzemských firem loni stoupl o 2,3 procenta na rekordní téměř čtyři biliony korun. Podle místopředsedy Asociace exportérů Otto Daňka ale takto pozitivní vývoj končí. „Rok 2017 bude pro exportéry prubířským kamenem. S největší pravděpodobností ČNB v nejbližší době zruší svůj kurzový závazek a v kratším časovém horizontu dojde k posílení koruny vůči euru a dramaticky naroste i volatilita kurzu eura,“ uvedl Daněk.

Zhruba dvě třetiny firem v Česku jsou zajištěny proti výkyvům kurzu koruny. Přibližně třetina se domnívá, že je připravena na uvolnění kurzu koruny a nepotřebuje na svém zajištění nic měnit, zjistila v průzkumu poradenská společnost PwC.

Inflace byla vyšší a nezaměstnanost nižší, než jsme čekali. HDP a mzdy ale rostly pomaleji. Letošní rok bude i nadále proinflační.
Jiří Rusnok

Bostl: Intervence měly skončit už dříve, koruna může posílit až na 18 korun za euro

„Zrušit intervence dává smysl posledních osmnáct měsíců,“ myslí si hlavní ekonom portálu Chytrý Honza František Bostl. „Inflace vzrostla kvůli třem faktorům. Zaprvé země OPEC snížily produkci ropy, zadruhé vzrostly ceny zemědělských komodit kvůli počasí a konečně je rekordně nízká nezaměstnanost a rostou platy. Proto ceny rostou,“ vysvětlil Bostl.

Podle něj měly intervence skončit už před časem. „Intervence jsou poslední náboj v pistoli, který ČNB vystřelila už před třemi roky. Dnes se ekonomice daří a ČNB by se měla připravit na to, že bude hůře. Proto by měla intervence ukončit,“ myslí si Bostl. Brzký konec intervencí lze podle Bostla odhadnout i z toho, že ministerstvo financí emitovalo rekordní objem dluhopisů.

Ekonom Bostl: ČNB se má připravit na horší období, intervence bych ukončil (zdroj: ČT24)

S většími investicemi do nákupu například eur nebo elektroniky by měli lidé podle Bostla ještě chvíli vydržet. „Rozpětí toho, za kolik půjde nakoupit eura, je velké. Může to být až 18 korun za euro – a otázkou není, jestli to tak bude, ale kdy k tomu dojde,“ očekává Bostl.

Po ukončení intervencí korunu čeká rozkolísání kurzu. V uplynulých měsících nakupovali spekulanti koruny a teď je budou chtít výhodně prodat. Podle ekonomů by ale rozkolísání kurzu bylo jen krátkodobé.

„Velcí hráči nakupovali české dvouleté dluhopisy. Dá se očekávat, že je budou ještě nějakou dobu držet a čekat na další posílení koruny. Nebudou se jich zbavovat hned,“ myslí si Bostl. 

Devizové intervence centrální banka zahájila kvůli obavám z deflace s cílem oslabit korunu a držet její kurz poblíž 27 Kč/EUR na počátku listopadu 2013. Od té doby do konce ledna intervenovala v objemu zhruba 1,3 bilionu korun.