Dluh Česka vůči zahraničí loni meziročně vzrostl o 332 miliard na 3,528 bilionu korun. Odpovídal tak 74,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP), který představuje celkový výkon tuzemské ekonomiky. Podle České národní banky (ČNB) se zvýšil hlavně podíl zadlužení ze strany bankovního a vládního sektoru.
Banky a vládní sektor táhly loni nahoru zadlužení Česka vůči zahraničí
Ekonom Marek: Nejde o bezuzdné zadlužování, ale příliv spekulativního kapitálu (zdroj: ČT24)
Růst dluhu výrazně zrychlil. Zatímco ke konci roku 2015 činil meziroční nárůst podle aktuálních údajů 172 miliard korun, loňský nárůst už byl 332 miliard, jak vyplývá z předběžných údajů (ČNB).
Celková výše zahraničního dluhu tak už dosahuje téměř 75 procent HDP. „To už je docela vysoké číslo, zhoršily se i parametry struktury dluhu, narostl zejména krátkodobý,“ podotýká ekonom společnosti Deloitte David Marek.
Do zahraničního dluhu se počítají jednak úvěry, jednak dluhopisy, které vydávají české subjekty, a to jak firmy, tak banky a vláda, případně domácnosti, pokud si půjčují u zahraničních bank.
Ve struktuře zahraničního dluhu se zvýšilo hlavně zadlužení bankovního a vládního sektoru. Ke konci roku 2015 činil podíl bank včetně ČNB na celkovém dluhu 29,4 procenta, kdežto na konci loňského roku již 34 procent. Růst závazků bank ovlivnily nákupy bankovních dluhopisů nerezidenty a přijetí krátkodobých vkladů ze zahraničí.
Růst závazků u vládního sektoru, jehož podíl na celkovém zahraničním dluhu činil 24,6 procenta, souvisel zejména s nákupy korunových dluhopisů, uvedla ČNB.
Struktura zahraničního dluhu
„Pokud by podobné statistiky publikovala rozvojová země, pak by byla na místě určitá ostražitost. V českém případě je důvod jiný než bezuzdné zadlužování. Je to příliv spekulativního kapitálu s očekáváním posilování koruny po ukončení kurzového závazku,“ dodal Marek. S intervencemi, které oslabují českou měnu na 27 korunách za euro, začala ČNB v listopadu 2013 a s tím, jak růst cen v současnosti dosahuje požadované úrovně, se právě přibližuje uvolnění kurzu, které bankovní rada vidí nejspíš v polovině letošního roku.
Na soukromý sektor připadá více než polovina dluhu
Celkem se veřejná sféra – tedy závazky vlády a vládních organizací nebo závazky soukromých subjektů garantované vládou – podílela na zahraničním dluhu 34,6 procenta. Zbytek připadá na soukromý sektor. Závazky se splatností delší než jeden rok se na celkovém zahraničním dluhu podílejí 52 procenty.
Zahraniční dluh vytrvale stoupá. Přes jeden bilion korun se poprvé přehoupl na konci roku 2004, dva biliony korun překonal v roce 2010 a tři biliony podle dnes aktualizovaných údajů ČNB na konci roku 2014.