Zeman podepsal zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Norma zavádí nástroje proti zadlužování veřejných rozpočtů. Vyvolala ale i kritiku. Proti zákonu vystoupili senátoři, podle nichž zasahuje do ústavního práva obcí ohledně jejich hospodaření. Svaz měst a obcí se chtěl na prezidenta obrátit, aby legislativu vetoval.
Zeman podepsal zákon proti velkému zadlužování. Podle senátorů je v případě obcí protiústavní
Zákon o rozpočtové odpovědnosti předpokládá, že pokud zadlužení veřejných rozpočtů překročí 55 procent HDP, vláda a další úřady budou muset přijmout nápravná opatření. Zatímco vláda by musela předložit návrhy státního rozpočtu tak, aby pouze vedly k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí, obce a další instituce by musely mít rozpočty přinejmenším vyrovnané.
Při zadlužení veřejných financí o více než 60 procent hrubého domácího produktu by vláda navrhovala postupy pro jeho snížení. Konkrétněji stanoví zákon povinnosti jen pro obce a kraje, pokud jejich zadlužení tuto hranici překročí. V případě, že by dluh nesnížily, přišly by o svůj podíl na daňovém výnosu.
Opatření proti nadměrnému zadlužování státu měl původně obsahovat vládní ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti. Kvůli nesouladu ve vládní koalici nakonec přijala sněmovna jen běžný zákon. Právě to je podle Senátu, který předlohu vetovat, ve vztahu k obcím protiústavní. Podobně hovoří i Svaz měst a obcí, který minulý týden uvedl, že se na Zemana obrátí, aby zákon vetoval. Senátoři chystají i podnět k Ústavnímu soudu.
Babiš se neústavnosti nebojí
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) už dříve po jednání koaličních špiček uvedl, že ministerstvo financí by mělo připravit novelu, která bude na výtky reagovat. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) ale obavy z neústavnosti nesdílí.
Plnění fiskálních pravidel bude podle normy hodnotit nová rozpočtová rada. Zákon vstoupí v účinnost zřejmě v únoru, opatření pro samosprávy mají začít platit od příštího roku.
Zeman spolu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti signoval i normu, která ministerstvu financí zajišťuje právo získávat vybrané údaje o hospodaření úřadů a organizací, které patří mezi vládní instituce. Informace pak poslouží k sestavování a zveřejňování výstupních dat podle unijní směrnice.
Povinnost poskytovat údaje o příjmech a výdajích se má týkat nejen úřadů, ale třeba i veřejných vysokých škol, státních příspěvkových organizací, obcí nebo krajů a jejich svazků. Zveřejňovat data budou muset také Česká exportní banka, Českomoravská záruční a rozvojová banka, Správa železniční dopravní cesty, veřejnoprávní média či některé nemocnice.
Přísnější podmínky v případě prodeje sudového vína
V pondělí pak Zeman stvrdil i další diskutovanou novelu, která se týká vína. Norma mimo jiné zpřísňuje podmínky prodeje sudového vína. Má tak pomoci omezit falšování vína a potírat černý trh s vínem.
Sudové víno nebude podle novely možné prodávat jinde než u výrobců nebo dovozců. Výrobcem bude i ten, kdo si víno nechá vyrobit. Vinotéky, které prodávají víno jako sudové a které nebudou příjemcem nebaleného vína či výrobcem, budou muset používat znovu nenaplnitelné nádoby s jednorázovým uzávěrem, třeba láhve nebo bag-in-boxy. Zakazuje se i prodej z automatů.
Novela rovněž přikazuje použití trikolóry na láhvi, a to u vína s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením a vyrobeného z hroznů sklizených v Česku. Novela vinařského zákona pak rovněž zvyšuje i pokuty, a to až na 50 milionů korun, nyní jsou desetinové.
Mezi vinaři vyvolal zákon rozdílné reakce. Podle Vinařské asociace kvůli novele zdraží víno, kdežto podle Svazu vinařů změny negativně zasáhnou jen nepoctivé výrobce a prodejce.