Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí minulého roku vzrostla meziročně o 1,9 procenta, což je v souladu s předchozími odhady Českého statistického úřadu z listopadu a prosince. Šlo tak o nejpomalejší růst za dva a půl roku. Naopak překvapily listopadové výsledky průmyslu, když růst tohoto největšího tuzemského odvětví dosáhl v meziročním vyjádření sedm procent.
Ekonomika roste, firmy zvyšují mzdy na úkor zisků
Hlavním faktorem růstu české ekonomiky ve třetím čtvrtletí byla spotřeba domácností, která se meziročně zvýšila o 2,3 procenta. Tempo růstu spotřeby bylo o 1,2 procentního bodu rychlejší než růst reálných příjmů. „Její příznivá dynamika podle našeho odhadu pokračovala i v posledním čtvrtletí loňského roku. Napovídá tomu silná akcelerace mezd, které ve třetím čtvrtletí nominálně vzrostly o 4,5 procenta,“ konstatuje ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.
Mzdy rostou podle analytiků díky velmi napjaté situaci na trhu práce. „Vzhledem k nízké nezaměstnanosti musí firmy soutěžit o kvalifikovanou pracovní sílu, a to se právě projevuje v mnohem rychlejším zvyšování platů. To se děje, jak ukazují dnešní data, i na úkor ziskovosti domácích firem,“ říká Zeisel.
Domácnosti se rovněž nebojí utrácet, na což ukazuje klesající míra úspor. „To také svědčí o jejich pohodě, kterou dobře ilustrují například indikátory důvěry spotřebitelů, které se drží blízko svých maxim. Navíc domácnosti více investují, což se projevuje i na nemovitostním trhu, když ceny bytů rapidně rostou,“ dodává.
Podle Zeisela ve čtvrtém kvartále znovu posílil přebytek bilance zahraničního obchodu. Napovídá tomu slušná dynamika v průmyslu a hlavně solidní vývoj německé ekonomiky, která podle ekonomů Société Générale ke konci roku také výrazně zrychlovala. „Předběžný odhad ukazuje na růst české ekonomiky v posledním čtvrtletí loňského roku o 0,8 %, což by mělo vytáhnout celkový růst za rok 2016 na 2, 5 procent. Tento rok by ekonomika podle našeho odhadu měla ještě mírně zrychlit na 2,7 procent,“ doplňuje Zeisel.
První odhad loňského HDP jako celku statistici zveřejní 14. února.
obrázek
Výborně si vedla průmyslová výroba
Průmyslová výroba se po říjnovém překvapivém poklesu vrátila v listopadu minulého roku k růstu, meziročně si polepšila o sedm procent. Citelně tak překonala odhad analytiků a ačkoli je podpořena jedním pracovním dnem navíc, patří mezi nejvyšší dynamiky v minulém roce. „Po zohlednění kalendářních vlivů byl její růst o 4,5procent, což je po mimořádném srpnu také nejvyšší hodnota roku 2016 a zároveň hodnota výrazně převyšující celoroční průměr ve výši 2,3 procent,“ vysvětluje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Pokles průmyslové aktivity v říjnu byl do velké míry tažen výrobou automobilů a elektrických zařízení. Tato odvětví zpracovatelského průmyslu se však v listopadu vrátila k předchozí příznivé dynamice a dokonce ji mírně překonala.
Také z pohledu nových zakázek vypadají listopadové statistiky příznivěji. „Nové zakázky meziročně vzrostly o deset procent a příznivý růst byl zaznamenán jak u domácích – plus sedm procent, tak zahraničních zakázek – plus 12,7 procent. V tomto ohledu listopadová dynamika nových zakázek také výrazně převyšuje dosavadní celoroční průměr ve výši 4,5 procent,“ komentuje čísla Seidler.
Listopadové hodnoty průmyslové výroby tak podle analytiků příjemně překvapily a potvrzují, že říjnový pokles byl pouze jednorázový výkyv, který byl poté částečně kompenzován i v listopadových číslech, a nepředznamenával tak počátek obratu v dosavadním rostoucím trendu. „Nové zakázky se v listopadu také již stabilizovaly a pokračující příznivý trend v průmyslu naznačují i prosincové předstihové indikátory, a to nejen v Česku, ale i v Německu. Průmyslová produkce za celý rok 2016 vzroste o necelá tři procenta. V letošním roce prozatím očekáváme mírně vyšší dynamiku pohybující se kolem 3,5 procent,“ dodává Seidler.
obrázek
Díky listopadovému výsledku má tuzemská průmyslová výroba i podle hlavního ekonoma Generali Investments Radomíra Jáče našlápnuto k růstu za celý rok 2016 na úroveň tří procent.
Samotný listopadový výsledek se ale nemusí v následujících měsících hned tak opakovat. V případě listopadu výrobci zřejmě jednak doháněli překvapivý říjnový pokles, pozitivně působily také kalendářní efekty.
Podle Jáče je vývoj vnějšího prostředí, tedy aktivita průmyslu v eurozóně, pro tuzemský průmysl momentálně příznivý a tak by v průběhu roku 2017 by měla sílit i domácí poptávka v souvislosti s předpokládaným oživením investičních výdajů. Na druhou stranu ale může být v první polovině roku 2017 meziroční růst tuzemské průmyslové výroby brzděn vysokou srovnávací základnou, tedy poměrně silným výkonem průmyslu, pozorovaným v prvních měsících roku 2016.
„Otázkou také je, zda si průmysl v eurozóně udrží stávající dobrou formu. Na sentimentu výrobců se mohou projevovat nejistoty spojené s aktivací jednání o brexitu a také s volbami v několika klíčových zemích eurozóny,“ vysvětluje Jáč. A dodává, že jestliže za celý rok 2016 vykáže tuzemská průmyslová výroba růst zhruba ve výši tří procent, tak za celý rok 2017 by čekal růst výroby jen mírně vyšším tempem nad tuto úroveň.
Analytici: Přebytek zahraničního obchodu bude za rok 2016 zřejmě rekordní
Oddechový čas, který si vybral v přecházejících měsících průmysl, byl vidět i na zahraničním obchodě. Naštěstí v listopadu se tato tendence ukázala jako krátkodobá a jak export, tak samotný přebytek obchodu se vrátil k růstu. Obchodní bilance tak skončila s kladným saldem necelých 10,8 miliard korun a meziročně byl tak vyšší o 1,1 miliardy korun, vyplývá z předběžných údajů ČSÚ. Vývoz a dovoz v meziročním srovnání stouply. Export se zvýšil o 3,7 procenta na 301,1 miliardy korun a dovoz o 3,4 procenta na 290,3 miliardy korun.
Výsledek příznivě ovlivnil pokles schodku obchodu s chemickými výrobky, potravinami, nápoji a tabákem a vyšší přebytek u obchodu s průmyslovým spotřebním zbožím a se surovinami.
Události ČT: České firmy zlepšily v závěru roku obchodování se zahraničím (zdroj: ČT24)
Přebytek zahraničního obchodu za loňský rok podle analytiků tak směřuje k rekordu. Měsíční objem exportu v listopadu poprvé v historii přesáhl v národní metodice 300 miliard korun. Zahraničnímu obchodu už ale nepomáhá ropa, jejíž cena v důsledku rozhodnutí Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) vzrostla. Výsledek obchodu s cizinou je nadále podporován intervencemi České národní banky proti posilování koruny a silnou poptávkou v zahraničí, shodují se ekonomové.
„Obchodu už tentokrát ale nepomáhala ropa, protože její pozitivní cenový efekt se v důsledku rozhodnutí OPECu a následného růstu cen vlastně vyčerpal. O to je však hodnocení posledních výsledků obchodu vlastně ještě příznivější. Potěší i rostoucí vývoz osobních automobilů, které tentokrát tvořil více než čtvrtinu celého českého exportu. Hodnota vývozu automobilů se tentokrát zvýšila o 8,2 procent, což znamenalo v korunovém vyjádření dalších šest miliard navíc,“ konstatuje analytik ČSOB Petr Dufek.
Vzhledem k růstu domácí poptávky by se dal čekat přece jen větší tlak na dovozy do Česka, nicméně příliš vidět nic takového není. Import jde sice v důsledku dovozní náročnosti tuzemské výroby ruku v ruce s exportem, avšak útlum investiční aktivity zmírňuje potenciální tlaky na další zvyšování dovozů.
V letošním roce, kdy se dá čekat další růst spotřebitelské a tentokrát i investiční poptávky, by se situace mohla přece ale jen změnit, míní analytici. Prostor pro další růst přebytku obchodu se podle nich zmenšuje.
„I tak ovšem zůstane export, respektive průmysl, jedním z hlavních motorů tuzemské ekonomiky. Nic na tom nezmění ani pravděpodobné posílení koruny po opuštění kurzového režimu. Síla českých exportů totiž nestojí výhradně na slabé koruně, ale na dalších konkurenčních výhodách tuzemského hospodářství,“ dodává Dufek.
Pád stavebnictví zpomaluje
Stavebnictví podle analytiků v listopadu překvapilo. Pokleslo totiž meziročně jen o 2,3 procent, z říjnových 8,5 procent, což je letošní nejlepší výsledek. Stavební úřady vydaly v listopadu více povolení a meziročně bylo dokončeno i zahájeno více bytů. Produkce v pozemním stavitelství vzrostla, v inženýrském naopak klesla. „Výsledky zveřejněné ČSÚ za jedenáctý měsíc pouze potvrzují pokračující propad stavební produkce, i když listopadový pokles 2,3 procenta je lepších než těch 8,5 procent,“ konstatuje prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václav Matyáš.
Inženýrské stavitelství je nadále v krizi, když v listopadu pokleslo o 17 procent meziročně. Na tomto výsledku se podepsal i efekt vysoké srovnávací základny z listopadu 2015, kdy ještě panoval obrovský investiční boom spojený s dočerpáváním peněz z fondů Evropské unie v minulém programovém období.
Matyáš: Důvod k optimismu zatím ještě příliš není (zdroj: ČT24)
Naopak pozemní stavitelství, tedy stavby domů, v listopadu masivně vzrostlo o osm procent meziročně. „Tento vývoj nelze vysvětlit například lepším počasím, protože průměrná teplota byla loni v listopadu v normě, a dokonce nižší než v listopadu 2015. Podle ČSÚ se však zvýšil počet dokončených bytů o 9,3 procent a počet zahájených staveb bytů dokonce vystřelil o 34 procent meziročně. Firmy tak zřejmě konečně mohly využít současné období masivního zájmu o investice do bydlení a začaly více stavět,“ hodnotní situaci ekonom Komerční banky Marek Dřímal.
Otázkou však podle analytiků je, jestli se tento trend podaří udržet. Chronické problémy s přípravou staveb totiž nadále trvají. Nicméně navzdory administrativním překážkám při udělování stavebních povolení se podařilo v listopadu rozjet výstavbu skoro 2700 bytů. Bylo to o třetinu více než o rok dříve, avšak stále jde vzhledem k vývoji poptávky a nakonec i cen o nepříliš silné číslo.
„Poptávka sice může na chvíli zažít mírný útlum v důsledku 'předzásobení' se hypotékami, avšak na celkovém trendu trhu se nic moc nezmění. Růst životní úrovně s sebou přináší i potřebu řešit bydlení a nízké úrokové sazby zase zájem hledat investiční příležitosti. A tak nezbývá než opět očekávat, že nabídka nových nemovitostí nepředběhne poptávku ani letos, a tak ceny nemovitostí mají před sebou další růstový rok,“ konstatuje analytik ČSOB Dufek.
Analytici ČSOB předpokládají, že se situace ve stavebnictví stabilizuje až v letošním roce. „Zvlášť proto, že padat už nemá toto odvětví příliš kam. Určité zpomalení pádu je nakonec vidět i v zakázkách, kde ovšem stále chybí silnější růstový impuls. Na rozdíl od dřívějších let tak tentokrát platí, že peněz je vlastně dost, jen není co stavět. Přesto by mohlo stavebnictví v letošním roce vykázat alespoň symbolický růst, který ovšem zdaleka nevykompenzuje loňský propad,“ vysvětluje Dufek.
Podle ekonoma Dřímala by si tak stavebnictví po odhadovaném poklesu o osm procent v loňském roce mohlo letos připsat zhruba dvě procenta.