Místo plánovaného schodku 70 miliard nakonec v kase za rok 2016 zbylo téměř 62 miliard korun. Opozice však vládu kritizuje za to, že vysokého plusu dosáhla i na úkor nižších investic. „Všude se staví a opravuje, takže vše, co bylo připraveno, jsme dali,“ oponoval v Událostech ministr financí Andrej Babiš (ANO).
Děláme neobvyklé věci, vysvětluje rošády v rozpočtu ministr Babiš
Děláme neobvyklé věci, vysvětluje rošády v rozpočtu ministr Babiš (zdroj: ČT24)
Ke konci roku 2016 v kase zbylo téměř 62 miliard. Nicméně, v listopadu byl přebytek kolem padesáti miliard a za prosinec ještě vzrostl, což nebývá obvyklé, protože většinou sklouzne do minusu. Čím to bylo? Stalo se něco neobvyklého?
My určitě děláme neobvyklé věci. V prosinci jsme měli rekordní výběr DHP, ve výši 34 miliard, takže meziročně o šest miliard více. Povedlo se nám i to, že jsme dotlačili z Evropské unie všechny peníze, které nám dlužila – začátkem roku 2016 šlo o dluh ve výši 31,4 miliardy za rok 2015. Takže v prosinci jsme měli inkaso 4,5 miliardy z EU, což mělo vliv na rozpočet. Dále jsme meziročně vybrali na daních a odvodech o 103,4 miliardy korun více. Jednoznačně tedy výběr daní přispěl hlavním způsobem k dobrému výsledku. A taky jsme snížili dluh o 70 miliard. Tedy od nástupu naší koaliční vlády jsme absolutně snížili dluh každého občana naší země o 6620 korun.
- Na příjmové stránce vznikl největší rozdíl v penězích z EU, Česko čerpalo o skoro 65 miliard více, než předpokládalo a o deset miliard více zaplatily právnické osoby na daních z příjmu.
- U DPH naopak stát vybral o dvě miliardy méně, než bylo v plánu.
- V případě výdajů nejvíce stát ušetřil na těch neinvestičních, pod které spadá například obsluha státního dluhu. Na sociálních dávkách, které tvoří téměř polovinu státních výdajů, pak uspořil téměř tři miliardy. Více než stát plánoval, pak vynaložil na kapitálové výdaje, kam se řadí třeba investice. I tak to bylo prakticky dvakrát méně než v roce 2015.
Ekonomové ale v souvislosti s rozpočtem upozorňují na špatné finanční plánování kabinetu. Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda tvrdí, že takhle velká chyba, rozdíl ve výši zhruba 130 miliard korun mezi tím, co bylo plánováno a co nastalo, by zřejmě neprošla žádnému finančnímu řediteli z firemní sféry. Jak je to možné, nebyl to z vaší strany nakonec záměr?
Hlavní problém je v metodice plánování evropských peněz, tedy výdajů a příjmů. Podle Bruselu a naší metodiky plánujeme vyrovnaný výdaj i příjem, tedy nulu. Jenže my jsme získali 65 miliard navíc nad plán rozpočtu, protože jak jsem říkal, EU nám dlužila v lednu 2016 částku 31,4 miliardy a ty jsme dostali do plnění rozpočtu 2016 a zároveň se nám podařilo dotlačit do rozpočtu veškeré peníze z EU v tomto roce, takže nám nedluží nic.
A jak je to s těmi investicemi? Ekonomové uvádějí, že na kladném loňském výsledku se podílely i nižší investiční výdaje státu, což negativně ovlivní budoucí vývoj.
To jsou velké dezinformace. My jsme plánovali menší investice, přeplnili jsme je o šest miliard. A když si vezmeme, že jsme investovali a dali výdaje do dopravní infrastruktury v roce 2016 ve výši 78,4 miliardy, tak tenhle výdaj je vyšší než investice a výdaje do dopravní infrastruktury za léta 2014, 2013, 2012, 2011 a 2010. Takže to, co říká opozice a kritici, že se neinvestuje, není pravda.
Ale i vaši koaliční partneři připouštějí, že objem investic mohl být vyšší, mluvím o KDU-ČSL. Tedy nepovedlo se připravit něco lépe, že by se dalo investovat o něco více?
Když jsem nastoupil do funkce, řekl jsem, že se nemůže stát, aby nějaká dopravní infrastruktura neměla peníze, jak tomu bylo v minulosti. Takže my jsme ještě z ušetřeného státního dluhu ve výši 11,6 miliardy převáděli v prosinci panu ministrovi dopravy Danu Ťokovi (nestr. za ANO) tři miliardy korun, takže má pokryté veškeré investice, kdy tento rok má začínat se 145 kilometry nových dálnic. Všude se staví a opravuje, takže vše, co bylo připraveno, jsme dali. Samozřejmě jsme také snížili provozní náklady státu o 15,5 miliardy, což je také důležitý údaj. A investovali jsme více než jiné roky. Nelze to ale porovnávat s rokem 2015, kdy jsme úspěšně dočerpali velkou část ohrožených evropských dotací.